Vlasovci si památník zaslouží

Měl jsme možnost mluvit s více pamětníky Pražského povstání a květnových dnů v Praze v roce 1945 a všichni shodli v jednom, „nás neosvobodila Rudá armáda, ale osvobodili nás Vlasovci.“ Pravdou je, že pomoc Ruské osvobozenecké armády, jak se oficiálně Vlasovci nazývali, při obraně jihozápadu Prahy ve dnech 6. a 7. května byla rozhodující. Jinak by zahynulo daleko víc lidí a Němci by tuto akci nejspíš utopili v krvi. Je faktem, že pomoc pražskému povstání prosazoval velitel první divize Ruské osvobozenecké armády generál Sergej Kuzmič Buňačenko, kdežto velitel ROA generál Andrej Andrejevíč Vlasov tomu nakloněn nebyl. Nicméně svému podřízenému v jeho úmyslech nebránil.

Chápu, že části Vlasovců se dá vytknout účast na brutálním potlačení Varšavského povstání, , ale rozhodně se nejednalo o většinu těchto jednotek. ROA vznikla v listopadu čtyřiačtyřicátého roku tedy v době, kdy boje v hlavním polském městě už utichly. Dovolil bych si použít parafrázovaná Kristova slova, „kdo z Vás je bez viny, první hoď kamenem.“ Na masakrech polských civilistů se totiž podíleli i vojáci Rudé armády. Ano Vlasovci bojovali s Němci, ale je dobré se poctivě zajímat o důvody, které je k tomu vedli. Například mnozí z nich už nedokázali snášet hrůzné podmínky v zajateckých táborech, jiní zase nenáviděli Stalina, vinou jehož nesmyslných rozkazů Němci zajali miliony sovětských vojáků. Navíc bylo obecně známo, že komunistický Sovětský svaz tvrdil, že Rudá armáda nemá žádné zajatce, jenom zrádce. A perzekvovány byly i rodiny sovětských válečných zajatců. Vinnou neschopnosti sovětského velení padl do německého zajetí v březnu 1942 i sám generál Vlasov, který byl do té doby úspěšným velitelem Rudé armády.

Pokud starosta Pavel Novotný chce ve své městské části mít pamětní desku nebo jinou vzpomínku na Vlasovce a zastupitelstvo to schválí, tak ať ji má. Za záchranu Prahy si to tito bojovníci zaslouží. Co se týče ruských protestů, tak ty nás nemusí zajímat. My nejsme povinni respektovat černobílý ruský výklad historie, podle něhož jsou buď hrdinové nebo padouši. Jsme svobodnou zemí a nikoliv kolonii Kremlu. Městská část Řeporyje si může na svém území uctívat koho chce, tedy pokud neporuší zákony, což rozhodně není tento případ. V článku na iDNES.cz je také anketa, kde se lidé vyjadřuji k pamětní desce pro Vlasovce. Její zastánci v ní výrazně vedou a to také o mnohém vypovídá.