22.3.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Historie

Vezmi svůj kříž

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

Křížová cesta se někdy podle jejího cíle nazývaná Kalvárie. Je to symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení Pilátem Pontským, nesení kříže po Via Dolorosa a ukřižování na hoře Golgota (Kalvárie). Křížová cesta je rozdělena na obvykle čtrnáct zastavení, která odpovídají jednotlivým událostem tradičně spojenými s pašijemi. Vezmi svůj kříž, zapři sám sebe a následuj mě, je vyzván každý z nás.

.
Proč dnes připomínat Křížovou cestu? Je přece plná utrpení. Každý z nás máme svoji křížovou cestu a každý z nás si neseme svůj kříž. Ať je jeho podoba jakákoli. Forma kříže ve společnosti je pro každého jiná. Kolikrát klesáme pod jeho tíhou a doufáme, že na cestě najdeme nebo jen na chvíli potkáme někoho, kdo nám pomůže.

Kolikrát na cestě potkáváme lidí, kteří se vysmívají, kteří na kříž přikládají, aby byl ještě těžší a složitější. Kdo přijde do krajiny v katolických zemích, najde tam u cest a křižovatek boží muka a sošky svatých. U nás bohužel jsou mnohdy zničené a ulámané. Kdo by si s křížem dělal hlavu? Jsme přece zemí ateistů.

Květiny svědčí o trvalé úctě. Sošky a kříže jsou však znamením naší naděje, že jsme skrze smrt na kříži osvobozeni, spaseni. Ve shonu našich všedních dnů někdy potřebujeme takové podněty k přemýšlení. Mnohdy potřebujeme ve svém životě naději. Vytěsnili jsme ze svých životů narození i smrt. Vytěsnili jsme ze svých životů rodinu a víru. Stali jsme se tím pro ostatní nečitelní. Stali jsme se těmi, kteří jsou ochotni věřit všemu a ničemu. A to je špatně. O to víc podléháme populismu a věříme „zaručeným zprávám“. Ať je jejich původcem kdokoli.

Podobný smysl má znamení kříže, kterým katolíci obvykle začínají modlitbu nebo bohoslužbu. Slova, která se přitom pronášejí (ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého), jsou nejkratším vyznáním víry v trojjediného Boha. Kříž má opět vyjadřovat, že člověk jako křesťan na sebe bere kříž, což přirozeně musí zahrnovat také jeho připravenost následovat Krista. Sotva je pochopitelné, že znamení kříže v průběhu času se pro některé stalo znamením konfesního rozlišování. Dnes tento zvyk stále častěji opět přejímají také nekatoličtí křesťané. Kolikrát se k němu také utíkají ateisté. Ve chvíli nouze věří v naději, že nejsou samotní a že mají naději.

Pohled na kříž zachraňuje ve chvílích, kdy nás pokřivenost tohoto světa drtí až k smutku smrti. Všichni se samozřejmě a pochopitelně obáváme a děsíme smrti. Milujeme život. Smrt nám ho bere. Zde však hledíme na vydání života. V poklesnutí Kristovy hlavy vidíme gesto nejhlubšího, nejpokornějšího klanění před Bohem, Pánem všeho života. Otevírá se nám tu jiný pohled na smrt. Smrt, kterou chápeme jako tu, která nám vyrve z rukou vše, co jsme získali, a sklátí nás z jasu života v temnotu hrobu, ustupuje zde smrti, která je posledním obdarováním života docházejícího vyvrcholení. Nestačí chladně a přesně naplňovat zákony správného jednání. V tu chvíli je jedno, kdo co má. O kolik se ročně zvýší ekonomika, důchody nebo zda budou mít všechny děti obědy zdarma.

Nestačí být bezcitným dobrákem a slepit z dobrých skutků geometricky přesný obraz života. Říká se, že cesta do pekla je většinou dlážděna samými dobrými úmysly. Je nutné svobodně milovat, pocítit soucit, nechat se strhnout láskou k pravému životu, který nelze spoutat do moralistních schémat nebo racionálních výpočtů. Náš svět je zatížen čísly. Každý rok musí růst firma, společnost, důchody, minimální mzda. Jsme obětí neustálého růstu až do období stagnace a krize. Jsme závislí na růstu. Jsme narkomani růstu a stále si přidáváme dávku. Odvykací kúra v podobě zhroucení bývá těžká.

Centrum tajemství porušující geometrii kříže na ni však zároveň ukazuje. Známe to dobře i z jiných případů malého porušení přesné souměrnosti. Víme například, jak rozkvete geometricky přesně prostřený stůl, když na něm drobně posuneme několik předmětů. Víme, jak dokonalost mnoha šperků je vyjádřena malou záměrnou asymetrií. Víme také, jak se podivně změní tvář člověka, když k obrazu jedné její poloviny přidáme její přesný zrcadlový obraz. Drobné odchylky v jasném rámu řádu a jistoty, kde je místo pro skutečnou svobodu a demokracii, která dotváří celek a společnost. Položení Kristova srdce na kříži je provždy obrazem pevnosti zákona a vítězství lásky. Vítězství naděje. A naději potřebuje náš svět jako sůl.


 


Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky