27.10.2019
Kategorie: Historie

Občan píše “Grospiči”

Sdílejte článek:

JIŘÍ PADEVĚT

Soudruhu poslanče Grospiči,

přemýšlel jsem několik dnů, zda reagovat na vaše nehorázné prohlášení, které jste pronesl při rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém tvrdíte, že agrese Sovětského svazu proti Československu v srpnu 1968 nebyla okupací a že oběti sovětských vojáků zahynuly pouze v důsledku dopravních nehod. Zprvu jsem měl dojem, že mi tato vaše lež, ať už vědomá, či nevědomá, nestojí ani za chvilku zamyšlení, ale nakonec jsem došel k závěru, že stojí. Nikoliv kvůli Vám, ale kvůli obětem sovětské agrese a následné okupace, trvající více než dvacet let. Po celou dobu se totiž sovětští vojáci, tedy příslušníci armády státu, řídícího konání Komunistické strany Československa, chovali v naší vlasti jako na dobytém území.


Nejsem si jist, zda je vaše prohlášení jen další propagandistickou komunistickou lží o moderních dějinách mojí vlasti, nebo jestli je způsobeno jenom tím, že nejste jako zákonodárce ochoten a schopen si před vystoupením v médiích nastudovat patřičnou a běžně dostupnou literaturu. Možná jenom pokračujete v propagandistickém tažení, které začali českoslovenští komunisté, poslušni rozkazů z Moskvy, okamžitě po ozbrojeném převratu v roce 1948 a ve kterém zřejmě pokračují dosud. Komunisté lhali po uchvácení moci i během padesátých let, kdy proměnili levicové ideály společenské rovnosti v krvavou bažinu, lhali během let sedmdesátých a osmdesátých, kdy proměnili společnost v nevzhlednou kaši, pokrytou povinným škraloupem mlčení. Zdá se, že lžou dosud.

Ve světle vašeho prohlášení mne napadá, kolik dnů dělí českou společnost od chvíle, kdy začnete tvrdit, že vězni komunistických uranových koncentráků umírali v důsledku příliš častých rentgenologických vyšetření, epidemie vztekliny u strážních psů a nehod při cvičných střelbách. Jak daleko je doba, kdy začnete tvrdit, že na hranicích umírali lidé pouze proto, že uklouzli po hřibu a rozbili si hlavu o hraniční kámen? Je velmi smutné, že politici strany, která je zde údajně pro ty nejslabší, se během vyjádření o historických událostech dostávají na úroveň prohlášení politiků SPD o romském holokaustu.

Soudruhu poslanče, nejsem si jist, zda byste se dokázal podívat do očí synovi Viliama Debnára, který musel 21. srpna 1968 strávit minimálně hodinu v prostříleném osobním automobilu vedle svého zavražděného otce, než k němu vojáci Sovětské armády pustili zdravotníky, po kterých nejdříve stříleli.

Nejsem si jist, zda se dokážete za svůj podle mne nehorázný výrok veřejně omluvit, ale žádám Vás o to. Omluva by měla samozřejmě patřit i pozůstalým po obětech dopravních nehod, protože bez přítomnosti bojové techniky Sovětské armády by k nehodám nedošlo.

Autor: Jiří Padevět

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,33 out of 5)
Loading...