Majerová k návrhu Rutteho: Zoufalý pokus držet při životě kolabující Zelenského režim

Přece jenom spotřeba Ukrajiny je „poněkud“ větší. Rozloha jako Německo nebo Francie, stupeň rozkrádání jako nikde na světě…

Cituji zdiskusního příspěvku:

„Pipky tohoto slepičího typu vůbec nechápou, že válka na Ukrajině už nějakou dobu nemusela být, kdyby si na i tomto konfliktu nehřál svoje ego Trump. Tento absolutně narcistní a nemorální člověk je neštěstím nejen pro USA, ale pro celý svět. “

Ta válka přece nemusela být vůbec, to by ovšem „vyspělý“ Západ , především v americkém zájmu, avšak sebevražedném pro zájmy evropské, nesměl dlouhá léta vyvolávat protiruské nálady, aby nakonec značné procento veřejnosti, tedy stádo dutých hlav, čili naprostých blbů (a jen naprostý blb volí tlupy bývalého pětislepence a agenta Pávka k tomu), bez sebemenšího náznaku vlastního myšlení opakovalo protiruské bláboly.

Příkladem těch příprav na zástupnou americkou válku s Ruskem budiž žvásty o útoku novičokem na Skripalovy (přičemž každý jedinec s IQ klidně i výrazně nižším, než jakým se vychloubal agent Pávek, by mohl a měl vědět, že po zásahu nervově – paralytickou látkou, kam látky skupiny novičoků patří, je zcela nezbytné v řádu sekund, či desítek sekund podat protilátku, jinak by zasažený jedinec, respektive jeho nesmrtelná duše směřovala k Nejvyššímu.

Proč novičok? Nejspíš proto, že to zní tak krásně rusky, poslat Skripala za předky dvěma ranami ze střelné zbraně , jedním zásahem do hlavy, druhým na komoru, by zdaleka nedalo takový propagandistický efekt.

Kauza Vrbětice – totéž v bledě modrém. Po sedmi letech od výbuchu vybádali čučkaři viníky, zcela nepřekvapivě ruské agenty, což v narychlo svolané tiskovce tehdy zvěstoval současný premiér, vrchní anošéf, spolu s tehdejším, v červený svetr oděným ministrem vnitra Hamáčkem, přičemž oba se tehdy tvářili, jako by měli koule ve svěráku.

Není nikterak těžké vyhledat dobové články, dle nichž hasiči vyrazili nikoliv k výbuchu, nýbrž k požáru ve vrbětickém skladu, a pokud bychom se zeptali „Co jste hasiči, co jste dělali?“, odpovědí by bylo, že svižně prchali do patřičné vzdálenosti neprodleně poté, kdy zjistili, co by měli hasit.

Zkrátka a dobře – i před Trumpem bylo bytostným zájmem předlužených a do kopru směřujících USA zbavit se evropské konkurence, kdy spolupráce EU s Ruskem odsouvala USA dost na vedlejší kolej.

V důsledku povyku bandy všivých, vykurvených politiků se zbavujeme levných, spolehlivě dodávaných surovin, abychom je nahradili násobně dražšími surovinami americkými, když nevíme, zda se současný nájemník Bílé chýše špatně nevyspí a neosolí EU mocnou přirážkou k ceně zkapalněného plynu, prostě proto, že neobolševické, zelenorudé eurounijní náčelnictvo vsadilo na špatného koně.

Dokud EU odebírala ruské suroviny a do Ruska dodávala svou finální produkci, prosperovala a bohatla.

Závislost na USA, a jak se také ukázalo, i na dodavatelích z oblasti Perského zálivu, se ukázala poněkud kontraproduktivní, řekněme si to na rovinu – zcela na hovno, přičemž íránská reakce a uzavření Hormuzského průlivu byla vcelku očekávatelným výsledkem izraelsko-americké agrese vůči Íránu.

Skutečně jsme byli na Rusku závislí, nebo šlo o korektní obchody?
A čím jsme tuto „závislost“ nahradili? Závislostí skutečnou, závislostí na USA, které se snaží ovládnout celosvětovou produkci ropy a plynu, či alespoň obchodování s nimi.

Jak řekl Henry  Kissinger:
 
Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen zájmy.
Je nebezpečné být nepřítelem Ameriky, ale být jejím přítelem je smrtící.

Tak to prostě je.