23.5.2026
Kategorie: Společnost390 přečtení

Couváme a předstíráme, že to je směr kupředu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

V Číně si postavili Prahu. Tedy tu její hezkou část. K ní připojili hezkou část Českého Krumlova. Postavila to společnost Huawei, jen tak, pro svých pětadvacet tisíc inženýrů a úředníků. Aby měli kde kout ty své pikle budoucnosti.

A já si nemůžu pomoct, jímá mě trochu obava, že ten parník, o který nás Čína předjela takovou rychlostí, až se zdá, že my nejenom stojíme, ale couváme.

Jen si to vezměme. Při nástupu do vládní zdviže tehdejší čerstvý ministr pro dopravu Martin Kupka začal vzývat vysokorychlostní železnici. Dokonce do naší země nechal dovést vysloužilý, čtyřicet let starý vysokorychlostní vlak TGV, abychom se my, necivilizovaní ve středu Evropy, mohli podívat, v čem už Francouzi nechtějí jezdit, protože jim to přijde zastaralé. Byla to paráda.

„Chceme přesvědčit lidi, že rychlovlaky v Česku nejsou jen vize, nějaké vzdušné zámky. Toto je závazek pro českou vládu, že vysokorychlostní železnice je směr, kterým chceme jít. A právě velká část návštěvníků věří, že se podobným strojem v Česku v dohledné době sveze,“ řekl Kupka v červnu 2022 při jásavém předvedení francouzského muzejního šrotu. Tedy půl roku a kousek od chvíle, kdy rozrazil dveře ministerstva dopravy a tvářil se, že všichni jeho předchůdci byli fušeři, teď teprve uvidíme, jak se to dělá.

A jsme téměř přesně o čtyři roky později. Vysokorychlostní trať? Tam se ještě ani nekoplo. První úsek by mohl být někdy v roce 2036, plánuje se. Hotová by celá trať měla být v roce 2050, pokud do té doby nezbankrotujeme na dotování zelených nesmyslů. V Číně už je přes 50 tisíc kilometrů hustá vysokorychlostní železnice. A Kupkův přínos? VRTmobil. To je taková pojízdná maringotka, s kterou Správa železnic objížděla republiku a vysvětlovala výhody vysokorychlostní železnice. To je panečku efektivita, před kterou blednul celý svět.

Nejde nepoložit uličnickou otázku. Nebude v roce 2050 vysokorychlostní železnice zastaralá? Budeme stavět ocelové koleje (ocelárny jsme si ale za Kupkova mandátu nechali kvůli zeleným regulacím zbankrotovat), systém se ovšem velmi pravděpodobně do té doby velmi výrazně změní. Možná v tom roce 2050 budeme trochu pro smích.

A je to jen ta vysokorychlostní trať? Jak dlouho se proboha hádáme o dostavbě našich jaderných elektráren? Temelín jsme dostavět chtěli, však byl původně plánovaný na čtyři reaktory. Tuhle debatu jsme politicky zcela uzavřeli a dnes se bojíme ji byť jen otevřít, protože je potřeba za astronomické stovky miliard postavit nejdřív Dukovany. Těm jsme mezitím politickým rozhodnutím protáhli životnost na samotnou hranici technických možností. Což páchne jediným. Vládní elity moc dobře tuší, že v termínu nic nepostaví. Kdybychom Dukovanům uměle nenatahovali plíce, jsme do deseti let bez proudu a svítíme svíčkami.

(Tady mě napadá jediné. Pokud se strategická stavba typu vysokorychlostní tratě nebo jaderného bloku schvaluje deset let kvůli razítku na třetím podlaží krajského úřadu, musíme zavést princip „státního zájmu“. V klíčových infrastrukturních projektech musí povolení trvat měsíce, ne dekády. Není normální, skutečně není vůbec normální, že se tolik let bavíme o nutnosti dostavby Dukovan, o nutnosti vysokorychlostní tratě, a nic z toho se nestaví. Připomínám Kupkova slova – chceme přesvědčit lidi, že rychlovlaky v Česku nejsou jen vize, nějaké vzdušné zámky – nejsou. Je to přímo politické ohlupování.)

Ano, ano, slyším ten argument. Čína je autoritářská. Tam totalitní soudruh ukáže prstem na mapu a staví se, nehledě na zájmy místních obyvatel a ekologii. Uf, to je skutečně dojemný argument. Možná bychom si u toho ale měli znovu pohovořit o tom, jak evropské elity skrze unijní akcelerační zóny plošně nařizují stavět větrné a solární elektrárničky a zakazují uhlí, o zelených povolenkách, které likvidují český průmysl a brzy začnou i domácnosti a dopravu, o unijním digitálním zákonu DSA, nebo o byrokratické šikaně automobilového průmyslu, která nám v podstatě zakázala vyrábět normální auta.

Jeden autoritářský režim na Východě, druhý režim s plíživými autoritářskými rysy na Západě. Jeden je však schopen generovat neuvěřitelné bohatství, technologický náskok a s tím spojený raketový vývoj. Naproti tomu ten náš, evropský, generuje sice tuny velkohubých usnesení a zelených deklarací, ale reálně přináší jen permanentní stagnaci, regulace, omezování a řízený úpadek.

Před třiceti lety byla Evropa velmi, velmi dobrá adresa. Před deseti lety už nám ale poštovní schránka začala chytat rez a ze střechy našeho společného domu začaly padat první tašky. Dnes se jen poděšeně rozhlížíme, protože zjišťujeme zjevné: nezvládli jsme to. Uregulovali jsme se k naprosté nehybnosti. Blahobyt a s ním spojený vývoj jsme si vlastními předpisy prostě zakázali.

Tady je pár fotek z čínské Prahy.

 

Redakce

Sdílejte článek:
390 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)