Tak Koněv zmizel …

Je potřeba si uvědomit, že v květnu 1945 přišli s Koněvovým 1. ukrajinským frontem do Prahy i příslušníci SMERŠ, kteří se podíleli na mučení a únosech čs. občanů ruské národnosti. Mezi unesenými byl i armádní generál Sergej Vojcechovský, který v září 1938 velel 1. armádě, jež měla za úkol bránit území Čech proti německému vpádu. Generál Vojcechovský zemřel na následky brutálního zacházení na začátku padesátých let v gulagu. Celkově sovětské orgány nechaly protiprávně unést stovky až tisíce čs. občanů do Sovětského svazu. Při výsleších byli tito lidé brutálně mučeni, někteří spáchali sebevraždu. Další zahynuli v nelidských podmínkách sibiřských lágrů. To všechno byly zločiny o kterých Koněv věděl a nic proti nim nepodnikl. Výstižně je tato problematika popsána v knize Nikolaje Siněvirského SMERŠ Rok v táboře nepřítele. Před časem jsem osobně mluvil se starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem a ten k tomu řekl: „Mnozí z těch unesených žili v Praze 6 a pamětníci si vzpomínají na to, jak jim mizeli sousedé a kamarádi a také z tohoto důvodu tady Koněvovu sochu nechtějí.“

Maršál Koněv také opakovaně odmítal řešit stížnosti čs. úřadů na kruté chování sovětských vojáků k čs. občanům, na rabování a zabavování majetku soukromých občanů, na násilí páchaném na ženách atd.

V letech 1918–1919 se jako Koněv komisař podílel na potlačení rolnických povstání ve své rodné Vologdské gubernii na severu Ruska, kde se v roce 1897 ve vesnici Lodějno narodil. Tyto vzpoury zavinila bezcitná krutost bolševického režimu, který zemědělcům násilím zrekvíroval prakticky veškerý majetek, takže neměli čím sít, neměli co jíst a následkem toho vypukl v letech 1921–22 v Rusku hladomor, při kterém zemřelo přes pět milionů lidí.

Povstání rolníků byla potlačována velmi tvrdě, muži byli stříleni pro výstrahu, vesnice vypalovány, v některých případech dokonce použily jednotky Rudé armády bojové otravné plyny v lesích, kde se před komunistickým terorem ukrývali vesničané včetně žen a dětí. Jedna zajímavost ze Sibiře. Za jednoho mrtvého člověka z komunistických represivních složek bylo zavražděno 15 rolníků, což se zcela vyrovnalo pozdějším nacistickým praktikám.

Dále Koněv velel brutálnímu potlačení maďarského protikomunistického povstání v roce 1956, při kterém byly Sověty zavražděny na tři tisíce lidí.

Je třeba respektovat fakt, že Koněvova socha byla odstraněna na základě rozhodnutí demokraticky zvoleného zastupitelstva MČ Prahy 6, které je k tomu kompetentní. Miloši Zemanovi se to sice nelíbí, ale to je tak jediné, co s tím může dělat. Takové záležitosti jsou v plné svrchovanosti místních samospráv a prezident, vláda a kdokoliv další do nich zasahovat nemůže. Nejsme v Rusku.

Navíc socha socha sovětského vojevůdce nebude zničena, ale přemístěna do muzea, kde ji s vysokou pravděpodobností uvidí více lidí než kdyby dále stála na Náměstí interbrigadistů v Praze 6. Na stejném místě by měl stát památník osvobození Prahy. To považuji za rozumné, protože obyčejní vojáci Rudé armády, kteří přinášeli nejtěžší oběti v boji proti nacismu, si důstojnou vzpomínku zaslouží.

A ještě bych měl pro hlavní město jedno doporučení. I Generál Vojcechovský by měl mít v Praze svoji sochu, protože jako velitel čs. legií v Rusku přispěl významným způsobem ke vzniku Československé republiky.

• Jan Ziegler