Ukončení těžby uhlí ve Stonavě se změnilo v politický signál. Prezidentův vzkaz horníci odmítli. Zatímco Praha píše petice, regiony dávají najevo odpor a nedůvěru.
Stonava se ve středu nestala jen místem symbolického konce těžby černého uhlí v Česku. Stala se zrcadlem nálad, které se v hlavním městě často přehlížejí. Poslední vozík vytažený z Dolu ČSM nebyl jen technickým momentem. Pro tisíce lidí šlo o konec práce, identity i jistoty. Právě proto zde každé slovo vážilo víc než jinde.
Horníci přijeli slyšet konkrétní odpovědi. Kdo jim pomůže, kdo ponese odpovědnost, kdo se postaví za jejich roky strávené pod zemí. Projevy, které nabízely alespoň náznak řešení, sklidily potlesk. Slova o rentách a dorovnání podmínek zazněla srozumitelně a byla přijata bez emocí navíc. Byla to řeč pragmatická a místní ji vzali na vědomí.
V ostrém kontrastu s tím zazněl vzkaz prezidenta republiky, pronesený na dálku. Bez osobní účasti, bez přímého kontaktu s lidmi, kterých se konec těžby týká nejvíc. Reakce byla okamžitá. Pískot, nesouhlas, hlasité odmítnutí. Nešlo o nahodilý výbuch zloby. Šlo o vzkaz, že děkování z obrazovky nestačí.
Tento moment zapadá do širšího obrazu. Prezident je v posledních měsících vnímán jako aktivní politický hráč, nikoli jako nestranná hlava státu. Někteří vládní činitelé otevřeně hovoří o tom, že svými kroky a vyjádřeními překračuje rámec ústavy. Ať už je tento výklad oprávněný či nikoli, faktická je rostoucí nedůvěra mimo pražskou bublinu.
Zatímco v Praze vznikají petice na podporu prezidenta a debata se vede v salonech a na sociálních sítích, v regionech zní jiný tón. Tam se neřeší symboly, ale přežití. Tam se nečte mezi řádky, ale hodnotí se činy. Stonava nebyla výjimkou, byla potvrzením trendu.
Prezident se navíc svými postoji stále častěji pasuje do role lídra současné opozice, spojené s érou Fialovy vlády. Tato vazba je v regionech čtena velmi citlivě. Loňské říjnové volby ukázaly, že velká část společnosti hledá jiný směr. Vyvozovat z toho přímou nepopularitu prezidenta by bylo zkratkovité, ale ignorovat tuto souvislost by bylo slepé.
Pískot ve Stonavě nebyl neúctou k úřadu. Byl výrazem frustrace lidí, kteří mají pocit, že se o nich mluví bez nich. Že jsou kulisou pro politická gesta, nikoli partnery k dialogu. Pokud má prezidentský úřad znovu získat jejich respekt, nebude to peticemi z metropole. Bude to osobní přítomností, zdrženlivostí a návratem k roli, která společnost spojuje, nikoli dál dělí.
Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přesPayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800 (Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026: **********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč
Celkem za měsíc: ... 4 600,00 Kč
Vybráno 10.00%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Ano, Dájo, přesně tak! A je to další krok k prohloubení nesoběstačnosti a plné závislosti naší země na bruselském protektorátu. Jsem sice Pražák – respektive momentálně bydlím v Praze – ale fakticky jsem venkovan a na chalupě trávím už víc času než v pražské garsonce. Samozřejmě tam chodím taky mezi lidi a mám tam lepší přátele než v hlavním městě. Venkov měl v minulosti tři setkávací a kulturní centra – hospodu, školu a kostel. Tam se odehrávala většina společenského dění. Takže samozřejmě hospodu nevynechávám. Ale je mi jasné, že kdyby jakýkoliv politik z fialové pětidemolice překročil její práh, tak by možná nevyvázl se zdravou kůží a „pískot“ by dotyčný pocítil hmatatelně.
Mám odtud jeden hezký covidový příběh – hospoda byla krátkodobě přejmenována na „soukromý klub“ a fungovala dál. Mezi štamgasty patří i místní policajt sloužící v nedalekém okresním městě. Stalo se, že jednou vtrhla do hospody jakási kontrola vedená protivnou uřvanou babou a dva uniformovaní. Náš policajt tam byl v civilu. Zvedl se, uniformované kolegy žoviálně na tykačku pozdravil a odešel s nimi za dveře. Bába zůstala uvnitř a asi se klepala strachy, že jednu slízne. Pak policajti znovu vešli a klidně babě povídají: „Jdeme, tady nemáme co dělat…“
A byl pokoj…
Přišli o práci kvůli politice a ideologii, ke které se Pávek hlásí a kterou reprezentuje!
Ano, Dájo, přesně tak! A je to další krok k prohloubení nesoběstačnosti a plné závislosti naší země na bruselském protektorátu. Jsem sice Pražák – respektive momentálně bydlím v Praze – ale fakticky jsem venkovan a na chalupě trávím už víc času než v pražské garsonce. Samozřejmě tam chodím taky mezi lidi a mám tam lepší přátele než v hlavním městě. Venkov měl v minulosti tři setkávací a kulturní centra – hospodu, školu a kostel. Tam se odehrávala většina společenského dění. Takže samozřejmě hospodu nevynechávám. Ale je mi jasné, že kdyby jakýkoliv politik z fialové pětidemolice překročil její práh, tak by možná nevyvázl se zdravou kůží a „pískot“ by dotyčný pocítil hmatatelně.
Mám odtud jeden hezký covidový příběh – hospoda byla krátkodobě přejmenována na „soukromý klub“ a fungovala dál. Mezi štamgasty patří i místní policajt sloužící v nedalekém okresním městě. Stalo se, že jednou vtrhla do hospody jakási kontrola vedená protivnou uřvanou babou a dva uniformovaní. Náš policajt tam byl v civilu. Zvedl se, uniformované kolegy žoviálně na tykačku pozdravil a odešel s nimi za dveře. Bába zůstala uvnitř a asi se klepala strachy, že jednu slízne. Pak policajti znovu vešli a klidně babě povídají: „Jdeme, tady nemáme co dělat…“
A byl pokoj…