10.4.2018
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Stát je podvod. Důkaz za všechny? Státem organizovaný důchodový systém. Kdy se probudíme a pochopíme, co to vlastně je Stát?

Sdílejte článek:

MICHAL HÁJEK

Politici i odborníci se už pomalu přestali bát to říkat, protože ten „průšvih“ jménem státní důchody už klepe na dveře. Praskne to dřív, než si myslíme, rok 2030 je optimistický termín. V otázkách Václava Moravce to padlo jasně – z veřejných rozpočtů se za deficitní systém důchodů utratí přes 400 miliard Kč ročně! To je naprosto nepředstavitelné, megalitické číslo, které tahle malá země nemůže dlouhodobě unést, tím spíš, že se to číslo stále zvyšuje.

[ad#textova1]

Prohlášení páně Rusnoka, že „státní důchody nejsou k tomu, aby zaručily důchodcům životní úroveň, ale aby je pouze ochránily od bídy,“ je prohlášení pravdivé, pánbůh za něj zaplať. Ale víte, proč se o tom všem teď mluví tak potichu? Aby se lidé nezeptali na tu podstatnější otázku: „tak sakra práce, celý život odvádím obrovské sociální pojištění a daně, celou dobu mi slibují, že se o mě na stáří slušně postarají – a najednou z nich teď vyleze, že mi celou dobu (politici a stát) lhali? A kam proboha ty peníze zmizely, všechny ty stamiliardy, co jsme jim poslali a každý další den posíláme?“ Ano, to je ta správná otázka. Pojďme se podívat v praxi, jak vypadá lumpárna jménem státní důchody – ale kam šly všechny ty peníze, to víme všichni a důchody to nebyly, nejsou a nebudou. Rozkradly se přerozdělováním: dotace, granty, daňové prázdniny a úlevy, investiční pobídky, přebujelý sociální systém, který zcela ignoroval staletý princip zásluhovosti a moudrost našich předků. Pochopme už – je to celé jen obrovská lež, císařovy nové šaty. Zůstane jen bída, poušť a vztek milionů lidí…

Pokud Vás zajímá proces, jakým Vás stát okrádá (v tomto článku se zaměříme na podvod v rámci současného státem organizovaného důchodového systému, ačkoli sociální stát má – bohužel – mnohem více deficitních aspektů než „jen“ důchodový systém), máte 5 minut na čtení a odvahu podívat se pravdě do očí, shrnuli jsme to v kostce do pár (vskutku děsivých) odstavců:

  1. Začneme na začátku: když za 40 let práce budete odvádět sociální dávky ve výši 2000 Kč měsíčně (což odpovídá cca 30 tisíc Kč hrubého), odvedete státu 960 000Kč. Na deficitní systém důchodů a státní podporu nezaměstnanosti jde ale i část (a ne malá) Vašich daní. Kdybychom pro účel debaty řekli, že se ve státním rozpočtu poztrácí další 1000Kč z Vašich daní jen pro ten účel, je to dalších 480 000Kč. Kdybyste ty peníze měli namísto ve státě uložené v bance (nebo zainvestované), získali byste úrok – ten Vám stát nedává, ačkoli sám ty peníze na účtech v bankách samozřejmě uložené má. Pro účely debaty odhadneme, že na úrocích byste za těch 40 let dostali (při cca 1% ročně) přibližně dalších 350-390 tisíc Kč.
  2. Tím to ale nekončí – sociální pojištění platí ještě Váš zaměstnavatel. Kdyby Vám vyplácel to, co dnes platí státu, nebo kdyby Vám vyplácel půlku formou vyšší mzdy a půlku reinvestoval třeba do nákupu nových technologií nebo obchodníka, který by prodal více zboží, vy byste mohli dostávat vyšší výplatu nebo by mohl práci dostat další pracovník – a to v prostředí “Férového státu”. Pro představu: při mzdě 27 000Kč odvede Váš zaměstnavel neuvěřitelných 6 750Kč měsíčně. Když Vám tu půlku tedy dá, pro Vás to znamená dalších 1 620 000Kč v kapse a pro něj nezanedbatelný investiční “budget”. To už jsme na cca 3,5 milionech Kč, které kdybyste si spořili nebo investovali sami (například do bytu, který byste poté pronajímali místo důchodu, nebo do vzdělání, které Vám zajistí 3x vyšší než průměrnou mzdu, a ano – pak by výpočet těch úspor byl cca 3x vyšší. Neuvěřitelné číslo jako odměna za to, že máte odvahu nést odpovědnost za svůj život, že?).
  3. Třetí fáze zlodějiny je samo přerozdělování: z daní a povinných odvodů (typu sociální pojištění) platíte neuvěřitelné statisíce státních zaměstnanců. A protože sociální pojištění funguje reálně jako skrytá daň, daně a sociální pojistné spolu souvisí (odtud pojem pyramida: peníze, které mají být utraceny později, jsou utráceny hned na zalátání děr ve státním rozpočtu). Když tyto náklady (přebujelého státu) zredukujete, protože lidé dostanou právo vystoupit ze současného systému státního sociálního pojištění, můžeme mít paradoxně ještě všichni nižší daně. Ty ušetřené daně lze pak použít na spoření či jinou formu zajištění na stáří. I 1% nižších daní jsou v důsledku velké statisíce korun pro každého z nás během produktivního věku. Je to jednoduchá matematika: když nepřerozdělujete, ušetříte i za organizaci toho přerozdělování (mzdy a náklady na státní aparát) a nevyhnutelnou korupci, která ho provází.
  4. Ta smutná fáze je, že přešlapováním na místě (vírou ve stát) ty peníze nevratně ztrácíte, dokonce každý den. Ten způsob se jmenuje inflace. Za 40% let se Vám úspory, které (jakoby) ve státě máte na důchod, zredukují o polovinu a mohou i o víc. Přesněji řečeno: to, že nemůžete s těmi penězi nakládat ve chvíli, kdy je vyděláte, pro Vás znamená ztrátu možná poloviny, možná až tří čtvrtin koupěschopnosti toho, co se jednoho dne má nazývat starobní důchod.
  5. A pozor, tím podvod jménem stát nekončí: když dostanete důchod, nedostáváte tu částku, kterou Vám slíbí. Dostáváte tu částku minus DPH, které státu platíte ať jste důchodce nebo ne. Důchodce totiž přece také platí DPH, spotřební a majetkové daně, milí přátelé! Takže místo 12 000 důchodu máte reálně 10 000, protože při DPH 21% o pětinu důchodu prostě přijdete (a ona se hezky poslušně jako Švejkův pes Balabán vrátí státu zpátky). Pak si koupíte naftu, na které je spotřební daň (a setsakra velká). Pak jsou tu další spotřební daně na alkohol, cigarety. Jsou tu majetkové daně – tedy zdanění toho, co jste si za několikrát zdaněné peníze koupili a co vlastníte. A celá ta částka, kterou jste mohli mít, kdybyste měli chuť se starat sami o sebe a jen maličko rozumět tomu, jak funguje stát, se scvrkne jak přirození v zimě.
  6. Stát ale hospodaří s deficitem. V případě jakéhokoli neovlivnitelného globálního vlivu (válka nejen s terorismem, hospodářská krize, migrace) se náš zadlužený stát může dostat do situace, že prostě bude muset veškeré sociální výdaje škrtat (proběhlo v posledních letech hodně nahlas v Řecku, méně nahlas v Maďarsku a Estonsku například) a důchody a sociální dávky se budou redukovat. Odvolání žádné. Upřímně, když vidím tu spoustu pološílených politiků a vyčůraných byznysmenů, přisátých na stát jako klíště na krk, věřím jakékoli jiné formě spoření na důchod víc než zločinnému státu, fungujícímu jako rezidentura tajné služby a stroj na prachy pro vybrané lidi a firmy zároveň.

Tohle je ale je důchodový systém. Všechny ostatní systémy, které stát provozuje z našich daní a poplatků, jsou stejně deficitní a podvodné. Stačí si říct 3 premisy. Premisa číslo 1: státní dluh ČR činí cca 1,789 bilionu Kč a každý den roste. Každý občan tedy dluží cca 169 tisíc Kč (zdroj: idnes.cz, 21.7. 2017). Premisa číslo 2: náš stát přerozděluje naprosto neuvěřitelných 42% našeho HDP. Premisa číslo 3: stát několikanásobným zdaněním odebírá lidem 60 a více % jejich celoživotního výdělku formou legálního několikanásobného zdanění (daně z příjmů, DPH, spotřební daně, povinné odvody jako skrytá daň apod.). Potřebujete vědět ještě něco víc?

Pojďme otevřít oči – stát není jistotou, stát je podvod. Je to jen byznys s naší důvěrou, nadějemi a iluzemi. Pyramidová hra. Zastavit tu obludnost lze jediným způsobem: přestat státu ty peníze dávat, spojovat se a starat se o své potřeby sami v přirozených komunitách – s rodinou. Přáteli. Sousedy. Kolegy. Lidmi stejných zájmů a smýšlení. V době technologií a internetu máme všechny karty sami v rukou. Budoucnost je Sdílený stát.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Michal Hájek

michal-hajek

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky