Proč nesleduju zprávy a proč vy byste možná taky neměli

Nesleduji zprávy. Nekoukám na zprávy v televizi. Nečtu ani novinky.cz, idnes.cz, lidovky.cz, tn.cz, aktualne.cz a tak dále. Neposlouchám je ani v radiu. A proč?

Rozhodl jsem se napsat tento článek, abych zde vysvětlil své důvody. Kdo ví – možná si to někdo přečte a bude mu to dávat smysl, inspiruje ho to k tomu, aby zpravodajství také omezil či úplně vypustil ze svého života. Nebo si možná budete klepat na čelo a říkat „to jsou ale hovadiny, Matthiasi.“ – každopádně si názor udělejte sami – nechám to na vás.

Jinak proč vlastně lidi vyhledávají zprávy? Proč moji rodiče – jak na povel – když je sedm hodin večer, tak nechají úplně všeho na světě a letí přímo k televizi, kde si pak do mozku pustí TV Novu? „No, my chceme vědět, co se děje ve světě!“ říkají lidé automaticky. Ok, ten důvod dává smysl. Otázkou ale je – jsem bez zpráv totálně mimo a nevím, která bije?

Odpověď zní ne. Cokoliv se stane, se ke mně stejně dostane. Někdo mi to řekne, nebo stačí jen pohled na sociální sítě – třeba na Twitter. Nepřipadá mi, že by mi cokoliv unikalo. Dokonce jsem se naučil „domýšlet“ – tj. z určitých náznaků dovedu poznat, co se stalo. Uvidím nějaký vtipný meme obrázek na Twitteru a ihned vím, že se někde stal teroristický útok nebo Babiš zase něco provedl. Nedělám si prdel – fakticky to funguje.

Případně si o dané problematice či kauze přečtu později na wiki, kde je to sepsaný kompletně.

Ale nemám ani pocit, že bych to nějak potřeboval k životu… Teda jako vědět, kde se co stalo.

No, ale teď k těm důvodům.

Důvod č. 1 – zprávy jsou neobjektivní

Hodně lidí mi říká, že zprávy prostě nikdy nebudou objektivní a nezaujaté a je úplná naivita čekat opak.

Přesto to ale neznamená, že nemůžu určitou objektivitu vyžadovat. A také to neznamená, že nemůžu zprávy úplně odmítnout, když objektivní nejsou.

Představte si hypotetickou situaci – duševně nemocný člověk vystřílí školu. A na zpravodajských serverech o tom vyjde hromada článků… Tak nějaký čtete a on objektivně shrnuje, co se stalo. A pak bum – ptají se nějakého „odborníka“ na názor a následuje citace jeho pohledu: „Problémem je NEDOSTATEČNÁ LEGISLATIVA. Potřebujeme zpřísnit zákony. Automatické zbraně lidem do rukou nepatří.“

A pak je tu další „odborník“ a další a další… Tři odborníci a všichni se shodují, jak jsou zbraně nebezpečné a měly by se omezit a zakázat. WTF? A kde je nějaký opačný pohled? Proč se nezeptají na názor nějakého zastánce zbraní? Proč nedostane prostor? Proč nezazní argumenty také zastánců, ale jen odpůrců?

A to je tak se vším. Někomu uteče jedovatý had. Všichni „odborníci“, které jsou v článku citovaní opět zcela odmítají chovy hadů: „Taková zvířata lidem do rukou nepatří. Zakázat!“ a opět žádný pohled nějakého zastánce chovů. Žádný prostor se vyjádřit a přednést vlastní argumentaci. Nic.

A když už náhodou dostane prostor někdo s opačným názorem, tak schválně vyberou někoho, kdo je idiot – jen aby vytvořili dojem, že všichni zastánci oné věci jsou idioti. A pak vzniká takový ten dojem, že třeba všichni odpůrci EU jsou jako Okamura a tak dále.

Odmítám hrát tuhle hru. Zprávy mají INFORMOVAT. Ne mi vnucovat, co si mám myslet. Běžte s tímhle do prdele! 

Už víc jak deset let si mezi sebou pravidelně copypastují různé zpravodajské weby zprávu o tom, jak Číňan souložil s lavičkou.

Je to pravděpodobně výmysl, který má jen zvýšit návštěvnost a sdílenost. Tím zvýšit o SEO rating a v konečném důsledku zisk.

Důvod č. 2 – zprávy dost nevkusně hrají na city

V podstatě… to není ani chyba médií. Média prostě jen uspokojují poptávku a většina lidí poptává senzaci. A celkově lidi přitahuje když zprávy nejsou jen suchá konstatování faktů, ale spíše taková zábavná estráda.

Opět si vymyslím případ – otec znásilní vlastní desetiletou dceru a zabije ji. A titulky v novinách se nesou v duchu ODPORNÉ! OTEC ZRŮDA ZNEUŽIL A ZABIL VLASTNÍ DCERU. V televizi pak reportáž, kde na pozadí hraje smutná balada od Avril Lavigne a tak dále. Napadá mě jen – sakra já nejsem retardovanej debil. Já vím, že je to odporné. Zprávy mi nemají říkat, jak se mám cejtit.

Já chci „psychopatické“ zprávy, tj. že mě budou informovat suchou bezemocionální formou. To už je pak na mně jak se budu cítit. Odmítám tohle bulvární divadílko.

Důvod č. 3 – zprávy jsou brainwashing

Je to hrozně creepy když potkám třeba deset lidí a oni mi řeknou desetkrát to samé. Třeba: „Souhlasím se zákazem kouření v restauracích, protože každá země v EU už to dávno má, jen my jsme opožděná východní země… Musíme to zakázat, abychom dohnali Německo.“

Sakra! Kde to ti lidi vzali? No jasně! Oni to totiž mají ze zpráv. Tam tahle věta zazněla tolikrát, až ji celá řada pravidelných diváků uvěřila.

Proč bych si měl tvořit své názory tak, že si udělám nějaký research – něco si o tom zjistím, vyslechnu si názory a argumenty obou stran, pořádně se zamyslím… Ne – raději jen zopakuji, co mi řekli ve zprávách.

Všichni pak ví, že kuřáci jsou špatní a bezohlední a kurvy. Říkali to v televizi. Majitelé zbraní jsou pošuci, kteří jsou jen krok od toho vystřílet školu. Říkali to v televizi. Všichni řidiči jsou vlastně odporní piráti silnic a je nutné neustále všechny silniční předpisy zpřísňovat. Říkali to přece v televizi. Všichni chovatelé exotických zvířat jsou nezodpovědní pitomci, co si myslí, že tygr je hračka. Říkali to v televizi. Před dvaceti lety si plno lidí myslelo, že internet je jen na kšeftování s dětským pornem a na hraní pokeru. Inu… Říkali to v televizi.

Důvod č. 4 – zprávy deformují pohled na realitu

Setkávám se často s tím, jak si někteří lidi myslí, že svět je čím dál horší. Tj. lidé jsou čím dál násilnější, zlejší, sobečtější, méně se respektují. U mladých se vytratila úcta k dospělým. Víc se krade, víc se vraždí, víc se znásilňuje. Lidé čím dál víc ničí planetu. Lidé jsou také čím dál hloupější.

V dřívějších dobách bylo všechno lepší. Ve kterých? ptám se. Inu… prostě dřív. Dřív kdy? ptám se. Kdy? Za komunistů? Během druhé světové? Za první republiky? Během první světové? Za Rakouska-Uherska? No… prostě dřív. Aha!

Odkud se tenhle názor vlastně vzal? Inu, domnívám se, že za to částečně můžou média. Dřív se k člověku nedostávalo tolik informací o světě. A ve zprávách obvykle informují jen o špatných věcech – jak někdo někoho zabil, znásilnil, okradl a tak dále. Při pravidelném pouštění si zpráv do mozku rychle podlehnete představě, že svět je plný zla.

Spousta z vás jste nikdy neviděli na vlastní oči žádnou z těch zlých věcí. Nikdy jste nebyli svědky teroristického útoku. Pravděpodobně jste nikdy neviděli žádnou vážnou dopravní nehodu, při které umřelo deset lidí. Pravděpodobně jste nikdy neviděli vraždu ani znásilnění. Přesto díky zprávám máte pocit, že se to děje furt a všude.

Je to iluze. Pravda je taková, že svět je naopak objektivně daleko lepší, než kdykoliv před tím.

Důvod č. 5 – čtení zpráv je jen prokrastinace

Znáte to – ráno si řeknete, že uděláte během dne něco hrozně důležitého – třeba sepíšete nějaký hezký článek pro svůj blog – jako je třeba tentok. Ale pak vás na netu zaujme nějaká peachovina – třeba video na Youtube „Deset nejlepších super schopností ve světě Marvelu.“ nebo strávíte hodiny koukáním na vtipné obrázky na 9GAG a Reddit.com. Jenže pak BUM. Cejtíte se hrozně a uvědomili jste si, že jste prokrastinovali – čili proflákali váš drahocenný čas.

Čtení zpráv je v tomhle ohledu nebezpečný, protože je to taky jen prokrastinace. Čtete zprávy o tom, jak teroristé vystříleli nějaké náměstí plné lidí. O tom, jak vykolejil vlak. O tom, jak spadla turecká lira, takže turci místo svých peněz začali používat bitcoin. A najednou puf – skončíte u kokotin jako „Japonec souložil s lavičkou“ nebo „Číňan prodal svou rodinu do otroctví, aby si mohl koupit iPhone.“ nebo „Žena měla sexuální poměr s duchem.“ a podobné nesmysly – obvykle zcela smýšlené.

Blbé je, že na rozdíl od flákání na Youtube nevíte o tom, že prokrastinujete. I když na novinkách strávíte několik hodin čtením hovadin, připadá vám to, jakože děláte něco hrozně užitečného. Že si zjišťujete „co se děje ve světě“, i když místo toho čtete hlouposti, které mají jen zvýšit těm webům návštěvnost a tím pádem i peníze za reklamu.

Důvod č. 6 – na tom, co se děje možná ani nezáleží

Jelikož jsem anarchokapitalista, dívám se na věc z vyšší perspektivy. Zastávám názor, že nepotřebujeme stát a ani funkce s tím spojené.

Když se na věc díváte z vyšší perspektivy, zjistíte, že některé maličkosti jsou nepodstatné.

Lidé třeba neustále řeší to, co dělá Zeman. Zeman řekl kunda v rádiu. Zeman řekl „smrt vegetariánům a abstinentům“. Zeman se ožral jak hovado. Zeman tohle a tamto. Lidi to sere – nadávají „Jak se může hlava státu takto chovat?! To je úroveň!“

A mně… je to jedno… protože já si myslím, že nic jako prezident by nemělo ani existovat – úplně zbytečná funkce pro lidstvo. Je mi fuk, jestli je prezident hulvát a kripl, nebo nějaký super slušný zdvořilý dobrosrdečný člověk. Když víte, že prezident je na nic, tak vám na detailech, jakože řekl „kunda“ vůbec nesejde.

Většina věcí ve zprávách se pitve v detailech, ale nikdy vás nenaučí vidět vyšší obraz toho všeho. Nikdy vám neřeknou PROČ se to děje. A na to musíte dojít sami.

A proto je lepší si třeba přečíst knihu, než sledovat zprávy.

Představte si třeba, že ve zprávách mluví o školství. Ministryně chce udělat nějaké úplně debilní reformy, jakože škola bude povinná do osmnácti let. Zavedla se povinná státní maturita z matematiky a drtivá většina studentů ji nedala. Nebo se začne mluvit o tom, jak v didaktickém testu z češtiny se vyskytla nějaká úplná šílenost typu „Co je to epizeuxis?“, což nikdo neví. Cermat, který testy vytvořil se brání: „že by tohle studenti vědět měli“, ale ve skutečnosti nikdo neví, co to kurva je, dokud si to nevygooglí.

Vidíte tedy spoustu věcí o školství… A divíte se „co se to tam kurva děje?“ a pak si můžete třeba přečíst pojednání „nemožnost ekonomické kalkulace v socialismu“, které napsal Ludwig von Mises. A po přečtení KA-BOOM! Najednou to úplně přesně chápete, proč se dějí ve školství (ale i v ostatních věcech, na které má stát monopol) takové podivnosti. A najednou na nich přestane záležet.

Je to jako když máte děravou střechu, tak se ji snažíte opravit. Nebudete řešit, kam přesně která kapka deště dopadla na koberec. Stejně jako nebudete řešit, proč Cermat dal do testu takovou debilní otázku, ale spíše… Proč má školství v rukou právě stát?

Takže to byly mé důvody, proč nečtu zprávy. Nemyslím si, že sice teď po přečtení tohoto textu přestanete sledovat zprávy, ale chci hlavně, abyste se zamysleli – proč je vlastně sledujete, co vám to dává? A také jestli se vám líbí ta forma, v jaké informace dostáváte. A pokud ne, není dobré hledat jiné způsoby, jak se dozvídat informace, aniž byste vytvářeli poptávku po low-quality zprávách (za pomocí sledovanosti/návštěvnosti)? A hlavně… neovlivňuje to negativně vaše myšlení, názory, pohled na svět?

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ