28.8.2013
Kategorie: Společnost

Proč bolševici nemají rádi inteligentní, resp. výjimečné lidi?

Sdílejte článek:

OD: LOKUTUS 28|08|2013

Bolševici a inteligence se nikdy nesnesli. Svého času museli bolševici zavírat inteligentní lidi do lágrů, popř. je rovnou popravovat, aby jim nekecali do světlých zítřků. Dnešní bolševici nejsou jiní. Jen na to jdou trochu od lesa, protože si už jednou naběhli na vidle a neradi by to opakovali.

 

[ad#hornisiroka]

Fakt, že voličská základna bolševiků z větší části sestává z chudých, neschopných a těch z levé části Gaussovy křivky, je nesporný. Ono se není čemu divit. Přirozeností chudých lidí je buď zbohatnout, anebo – pokud neví jak na to – na někom z důvodu přežití parazitovat – nic jiného jim nezbývá a nelze jim to vyčítat. Prostě čím chudší a (nebo) hloupější člověk, tím jasnější aspirant na voliče bolševiků, resp. socanů. Toto je obecné pravidlo a má samozřejmě své vyjímky. I někteří bohatí a (nebo) inteligentní lidé volí bolševiky, resp. socany. Stačí, když mají natolik hypertrofované sociální cítění, že zastírá jejich racionální myšlení. Avšak my se pro tentokrát spokojíme s tím zobecněním.

 

Proč bolševici nemají rádi inteligentní, resp. výjimečné lidi?

 

Důvod je nasnadě. Kterýkoliv výjimečný člověk má při dostatečné publicitě zajištěnu popularitu, tedy možnost ovlivňovat davy. A davy jsou to, oč tu jde. Upřímě, pět set sebechytřejších lidí stát neudrží, pokud nebudou mít na své straně zbytek obyvatel.

 

Každý inteligentní člověk ví, že idea komunizmu je za současných podmínek trvale neudržitelná. Dále ví, že změnit tyto podmínky je se současnými lidmi nemožné. Lidské vlastnosti, jako mamon, závist, nenávist, apod., které se geneticky předávají tisíce let, nelze smáznout nějakým státním nařízením. Proto je nesmysl dnes vytvářet společnost, kde mají všichni jedinci stejná privilegia a práva na zdroje a spoléhat na to, že nikdo těchto privilegií nezneužije. Pro ilustraci model komunitní společnosti podle Arthura Denta.

 

A teď si představte, že takový inteligentní člověk začne obracet ostatní lidi na svou víru. To je klacek pod nohy bolševiků. Jejich idea stojí a padá s důvěrou lidí, protože jinak by to celé postrádalo logiku. Jak chcete vytvořit společnost, založenou na důvěře, když vám lidi nevěří? A tak jediným krokem, ke kterému bolševici mohou sáhnout, je odstranění inteligentních a jinak nadaných lidí ze společnosti, aby nemohli ovlivňovat ty ostatní, průměrné, nebo podprůměrné lidi.

 

 

Proč mají bolševici rádi průměrné a podprůměrné lidi?

 

Průměrní a podprůměrní se vyznačují tím, že zhusta nemají vlastní názor a jsou tedy lehce ovlivnitelní. Jen je potřeba použít správné metody. Dříve byly metody primitivní. Jednoduché články v novinách, verbální projevy na náměstí a likvidace oponentů. Stejné metody používali komunisté i nacisté a ve své době byly nadmíru účinné. Velká část populace byla negramotná, o nějakých výraznějších médiích se jim mohlo leda tak zdát a i názorové spektrum bylo tehdy velmi malé.

 

Dnes je situace komplikovanější. Médií je hromada a většina lidí také umí číst a psát. Svět se zmenšil a lidé mohou diskutovat o názorech z druhé strany glóbu. Tak se změnily i metody. Pod různými jakoby legitimními důvody se postupně utváří mainstreamové (většinové) myšlení a protlačuje se do mainstreamových (většinových) médií. Likvidace oponentů už není fyzická nýbrž politická, mediální a následně společenská. No a tu svobodu slova máme také – každý se může vyjevit třeba u sebe na blogu, nebo v nějakém novinovém sloupku, či televizním okénku, určeném pro ty pošuky z davu, kteří nejdou s námi. Nesmí se to sice přehánět, jako že použijete slovo cikán apod. To pak musíte třeba jít podat vysvětlení na PČR, jestli nejste společensky závadný. Problém je, že mainstreamová média jsou určena mainstreamovým lidem a tedy je situace v tomto ohledu podobná, jako před osmdesáti lety. Davy se zase k relevantním informacím nedostanou. A to ze dvou důvodů. Jednak je dnes informací pro změnu tolik, že to normální člověk nedokáže pojmout a druhak ty nejdoustupnější informace jsou zase jen z těch mainstreamových médií. Lidé jsou líní a proto nechtějí informace hledat – čekají, až informace přijdou do jejich obýváku. Lidé jsou líní a proto nechtějí číst obsáhlé elaboráty – stačí jim, že oblíbený redaktor v televizi řekne v pěti větách, čeho se ten elaborát týká. Tím samozřejmě dochází k informačním šumům, čehož se dá snadno využít. Do informací se tímto způsobem dá propašovat úplně jiný význam, než jaký měly původně.

 

A co děti?

 

Je známou věcí, že nadané děti byly ještě nedávno považovány za něco nadbytečného až překážejícího. Co s nimi? Když je dáš do společné třídy s těmi průměrnými a podprůměrnými, budou se nudit, budou zlobit, dostanou nálepku problémového děcka, se kterou budou žít už do smrti. Když jim dáš zvláštní školu, bude to zase vzbuzovat závist a komplexy rodičů průměrných a podprůměrných dětí.

 

Všechny tyto problémy nastávají jen z jediného důvodu – kvůli doktríně průměrnosti, kterou bolševici razí. Průměrnost je důležitá pro fungování homogenní společnosti, sestávající z názorové a společenské uniformity. Uniformita dává průměrným a podprůměrným pocit bezpečí a jistoty a zjednodušuje úřední procesy, které mohou fungovat podle tabulek. Zároveň dává vládnoucí garnituře do ruky lidmi posvěcený bejkovec, kterým může přetáhnout přes záda kohokoliv, kdo byť jen trochu vyčuhuje.

 

Problém je, že se touto homogenností společnost ochuzuje. Když v armádě nastavíte pravidlo na výšku vojáka větší, než 180cm, aby to při přehlídkách vypadalo hezky, přijdete o spoustu potenciálních vojáků, kteří by leckdy udělali v boji víc práce, než ti vysocí. Přehlídku máte sice pěknou a vyrovnanou, ale v boji vaše armáda pravděpodobně ukrutně selže. A tak je to i se společností. 70 let bolševizace společnosti v něterých částech světa jasně prokázaly, že to společnost dlouhodobě poškozuje. Morální a společenské hodnoty se pokřivují, názorová svoboda se ztrácí a u lidí se projevují výše popsané záporné lidské vlastnosti ve vyšší míře, než v těch svobodnějších částech světa.

 

A přesto, nebo možná právě proto trend bolševizace pokračuje. Jiným způsobem, ale cíle jsou stále stejné. Ovšem uniformita se ztrácí tím více, čím více lidí si pomalu a bolestně uvědomuje realitu. A z toho vzniká názorový mišmaš, kdy i celkem racionálně uvažující lidé ochotně nastavují své myšlenky a svobody na špalek, ve jménu čehokoliv, byť to cokoliv je méně, nebo více iracionální.

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: Lokutus.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...