31.3.2019
Kategorie: Společnost

Právo na sebeobranu – italský dům, italský hrad

Sdílejte článek:

ZBROJNICE

Italskému ministru vnitra a předsedovi strany Liga Severu Matteo Salvinimu se podařilo prosadit novelu zákona, kterou bránící se oběť získává lepší postavení v případě, že se útočníkovi ubrání silou a ten přijde k úhoně. Titulky médií hovoří o sporné či kontroverzní novele, protože jde o použití zbraní a použití silnější zbraně, než jakou disponuje útočník. Přitom pro změnu hlasovalo 201 senátorů a jen 38 bylo proti. V době hysterické, v níž se politici a média snaží vytvářet dojem, že občany ochrání policie, a různé státy různě zpřísňují držení a použití sebeobranných prostředků, jde spíše o osvěžující protivítr.

Zjednodušeně řečeno, Itálie aplikuje v určitém ohledu doktrínu nazývanou “můj dům, můj hrad”, neboli Castle Doctrine. Dochází k tomu současně s úpravami zbraňové legislativy v důsledku implementace široce diskutované a kritizované směrnice o zbraních, jakkoli to s nimi souvisí jen nepřímo.

Sedíte doma u stolu, sledujete vášnivé diskuse na facebooku, a někdo se rozhodne, ze své svobodné vůle, že vnikne do vašeho obydlí a na váš úkor se například obohatí. Přičemž ví, že se takové věci dělat nemají, a je si vědom i faktu, že vám se to určitě nelíbí, a že když na něj ve svém domě či bytě narazíte, pravděpodobně se mu budete snažit v jeho záměru bránit (klidně jen křikem, snahou přivolat pomoc). Čas a místo i způsob si vybírá lupič, a ten také předpokládá, že bude muset při “realizaci svého projektu” překonat určité obtíže, jakými mohou být zavřené okno, zamčené dveře, a také setkání s vámi či vašimi blízkými.

Nastupuje otázka způsobu obrany a sebeobrany. Složitá otázka týkající se kombinace vašich tělesných dispozic, zkušeností, dovedností, nátury, rozpoložení, náhody, a také v závislosti na tom použitých protředků a způsobu jejich použití, a to ve srovnání s prostředky, které ráčí zvolit na situaci mnohem aktivněji připravený lupič – on potíže očekává, vy jste doma. Nade vším dosud také stál požadavek, abyste měli důvod obávat se o svůj život, resp., a to je nejpodstatnější, abyste byli schopni takový důvod prokázat, volíte-li násilí a pokud lupiči ublížíte, zraníte ho a dokonce zabijete. A to je věc, která se skutečně velmi špatně měří.

Přistupujeme zde, v dnešní době poněkud paradoxně, mj. na pravdy typu, že padesátikilová žena je v jiné situaci než stokilový muž (viz mj. vášnivé diskuse o ženském sportu a transsexualitě). Subjektivně hodnotíme, jak se v dané situaci a stresu může oběť trestného činu orientovat, jak vnímá své ohrožení, jak může či nemůže předpokládat, jaké nátury lupič je, a zda má nebo nemá čekat, až vytáhne ukrytý nůž nebo jinou zbraň, jejíž existenci tušíte, předpokádáte, nebo se jí bojíte; zda má komplice, který se přidá, a vy budete čelit dvěma protivníkům, apod. Přičemž až dosud mohlo vaši situaci ex-post komplikovat, pokud byste k sebeobraně byli užili silnějších prostředků, než jakými se rozhodl vybavit lupič. V danou chvíli je vám to patrně celkem jedno, a pokud už se k obraně silou rozhodnete, použijete cokoli, co zvýší vaše šance uspět: vy, nebo on. Zejména za takových okolností, kdy ve vedlejší místnosti spí vaše dvouleté dítě. Justici to ovšem zajímat bude. Respektive v Itálii až dosud.

V Itálii nově oběti podobných svobodných rozhodnutí některých spoluobyvatel vnikat neoprávněně do obydlí získávají lepší pozici. Přičemž z politických důvodů původní návrh obsahoval absurdní omezení na noční vloupání, ve finální verzi tento nesmysl není. Mizí nutnost prokazovat důvodnou obavu o život. Ta se jednoduše předpokládá. Cizí člověk ve vašem obydlí “může” jednat jakkoli, a vy nemáte čas a naštěstí nadále, tedy v Itálii, povinnost přemýšlet nad tím, jak bude jednat, když to nebo když ono.

Sněmovna zákon schválila již 6. března. Problém s novým principem mají někteří soudci. Lidé budou mít prý dojem, že mohou lupiče beztrestně střílet. Tak to skutečně média formulují. Z nějakého důvodu se někteří lidé dokáží zřejmě lépe vžít do situace lupiče a mají obavu o jeho život, protože hodnota lidského života je přece nevyčíslitelná. Možná tak jedná proto, že měl těžké dětství, a chce jen vaši elektroniku a šperky, protože jeho děti nemají co jíst, a když nebudete klást odpor, nic se vám pravděpodobně nestane, atd. Policie ho přece vypátrá, pojišťovna škodu zaplatí, tak si lehněte na zem, ruce dejte za hlavu, a buďte zticha. A kupte si lepší okna a dveře, zaplaťte lepší pojištění.

Je přitom jedno, zda nový přístup nějaké zločince odradí, nebo jiné dokonce přivede k agresívnějšímu jednání, aby sami předešli pokusu oběti o sebeobranu. Nejde zde o obecné řešení problému vloupání, nejde o opatření, jehož cílem je ovlivňovat statistiky zločinnosti. Jde o práva oběti – aby nebyla popotahována za úspěšnou sebeobranu: přičemž představa, že lupiči jsou mírnější, pokud vědí, že úspěšně bránící se oběť bude potrestána, je poněkud přitažená za vlasy. Necítíte-li se na sebeobranu, podvolte se. Právo na sebeobranu však máte. A vy jste lupiče k vniknutí do vašeho obydlí nenutili.

Zdroj: zbrojnice.com

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...