30.8.2014
Kategorie: Ekonomika

Poslední skaut EU

Sdílejte článek:

OD: MARTIN VLACHYNSKÝ 30|08|2014

Poslední dny přinesly dva opačné typy zpráv. Ty negativní byly o tom, jak ekonomiky velkých zemí Francie a Itálie už zase jednou zamrzly, respektive propadly se do recese. Co je horší, přidal se k ním i poslední skaut Evropy, ekonomická lokomotiva s názvem Německo. Francouzi je sice obviňovali, že si růst kradou jen pro sebe a rostou díky tomu, že jsou lakomci a málo doma spotřebovávají. Podle Belgičanů zase prý dělají sociální dumping svou (donedávna neexistující) minimální mzdou. No v koutku duše se všichni těšili z růstu Německa a doufali v jeho věčné udržení (“věčné” znamená po nejbližší volby).

 

[ad#hornisiroka]

 

No Německo začalo zakopávat a to ještě před tím, než najely Rusko-Unijní sankce. Obchod s Ruskem tvoří jen zhruba 3% německého exportu, ale v současné situaci se každé procentíčko počítá. Nová německá vláda navíc dělá vše pro to, aby tím posledním skautem přestala být i bez sankcí. Snížení věku odchodu do důchodu pro určité kategorie až o čtyři roky narušilo už i takovou nejasnou (jako všude jinde v Evropě) udržitelnost německého penzijního systému. Poprvé byla zavedena minimální mzda, která ohrozí několik set tisíc nízkopříjmových zaměstnanců a může přispět k již v současnosti rostoucímu napětí vůči imigrantům v Německu. Chystá se omezení dočasného zaměstnávání. A vybudování gigantického dotovaného odvětví zelené energetiky předchozími vládami je nepříjemné dědictví, se kterým bude zápasit tato i několik následujících vlád.

 

Ale je tu ještě alternativní dimenze pozitivních zpráv . Německé 10-leté dluhopisy v pátek poprvé v historii spadly pod 1% výnos. Francouzské dluhopisy před pár dny prokázaly výnos 1,5%, Španělsko 2,5%, Itálie je těsně nad touto hranicí a Řecko je již pod 6%, přesněji na 5,9%. Tento týden si Německo půjčilo čtyři miliardy eur na dvouletých dluhopisech s 0,0% výnosem. Ano, navzdory přicházejícím špatným zprávám z ekonomiky byli investoři (a nebylo jich málo, zájem o aukci dluhopisů byl velký ) ochotni půjčit peníze zdarma.

 

Celkový veřejný dluh Německa (federální, krajské a místní rozpočty plus sociální systém) loni poprvé od konce druhé světové války poklesl. V roce 2015 si Německo poprvé od roku 1969 neplánuje vzít žádný nový dluh (pouze refinancovat stávající).

 

Lokomotiva tedy stále táhne. Ale vozy za ní jsou stále těžší a těžší. Státy jako Francie či Itálie přežívají jen díky tomu, že investoři zavaleni likviditou zoufale hledají bezpečný přístav a proto jsou ochotni státu s dluhem téměř 100% HDP, ročním deficitem 4% HDP a nulovým růstem ochotni půjčit za facku. Množství státních dluhopisů držených bankami v eurozóně dosáhlo v roce 2014 rekord a vyšplhalo se na téměř 2 biliony eur. 

 

 

Další likvidita se na ně valí. Analytici očekávají, že v průběhu podzimu si banky z nového programu TLTRO vytáhnou zhruba 250 miliard eur. Jak se vyjádřil Huw van Steen z Morgan Stanley, i tyto peníze pravděpodobně skončí zaparkované v některém z krátkodobějších dluhových nástrojů, jako jsou dvouleté státní dluhopisy a firmy utřou ústa. Úvěrování nefinančních podniků v ​​Evropě od poloviny roku 2011 pokleslo v absolutních číslech asi o 450 miliard eur. 

 

Politici zatím pokračují v neustálém opakování téhož dokola. Hollande opět obvinil z ekonomické stagnace konsolidační opatření (které? Francouzský rozpočet každoročně roste již téměř půl století a i tak laxní fiskální pravidla každoročně porušují) a slibuje prorůstové reformy. Nejnověji pro stavebnictví, protože to zažívá pokles na 15-leté minimum. Ani ho nenapadne vinit za situaci zákon, který schválila jeho vláda a který zastropoval nájemné.

 

Může situace, kdy si státy s rozleptanými rozpočty půjčují téměř zdarma, trvat donekonečna? A co se stane, když začnou úroky na dluhopisech růst z historického minima někam zpět do reality? Ale, co bychom se trápili těžkými otázkami. Pojďme se raději zasmát na evropském parlamentu.

 

Ve frakci EPP (Evropská lidová strana, členy jsou např. I SDKÚ, KDH a SMK) vypukl spor o členství nově zvolené europoslankyně Alessandry Mussolini. Problémem je, že se pro mnohé ne zcela dostatečně zřekla odkazu svého dědečka. V Europarlamentu určitě nejednou zazní perly z její italský řezaných úst, které zdědila po tetě Sofii Loren. Možná už brzy, například při komentování privatizace v zadluženém Řecku. Do balíku nemovitostí na prodej totiž patří i vila postavená pro její starého otce na (tehdy okupovaném) ostrově Rhodos. Ten se tam plánoval stáhnout na důchod. Jeho odchod do penze nakonec vypadal úplně jinak. Věřím, že vy máte důchod naplánovaný rozumně, protože politici to moc nevědí.

 

ZDROJ: Martin Vlachynský

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...