3.1.2020
Kategorie: Exklusivně pro PP, Humor

POKROKOVÝ EUROOBČAN: Co přinesl prosinec 2019

Sdílejte článek:

POKROKOVÝ EUROOBČAN

Už podvanácté se setkáváme u mého měsíčního bilancování. Za uplynulý rok se mi podařilo zformulovat spoustu myšlenek a jsem moc vděčný, že je se mnou vy všichni, kdo máte vyšší vzdělání, upevněné morální hodnoty a kritické myšlení, sdílíte. Jsem jen normální občan, který se každý den raduje z našeho členství v Evropské unii a je šťastný, že může využívat všech výhod z toho plynoucích. A užívám si, že žiji v době, kdy svět spěje do stádia, kdy bude jednou velkou pospolitou multikulturních společností bez pachu přežitých zastaralých konstruktů. Mé myšlenky můžete nadále sledovat na facebookovém profilu.

Ale nyní už si pojďme shrnout mé prosincové glosy.

Nejen mě vyděsil na začátku měsíce očividně zlepšený zdravotní stav Miloše Zemana.
Šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr si všiml zlepšení zdravotního stavu Miloše Zemana a stejně jako mě ho to velice zneklidnilo. Všichni, co se na tomto profilu scházíme, se jistě můžeme považovat za humanisticky smýšlející občany. Ale také si musíme položit otázku, zda k rozvíjení humanismu, slušnosti, solidarity a k odstraňování nenávisti v celé naší společnosti přispěje spíše to, že Zeman bude moci i nadále vykonávat svůj úřad, anebo jej zdravotní problémy konečně přinutí své působení ukončit. Asi je nám všem jasné, která možnost je v zájmu naší společnosti. Proto budeme požadovat důkladné přešetření toho, co bylo se Zemanem prováděno při rekondičním pobytu v Ústřední vojenské nemocnici. Rovněž chceme hnát k odpovědnosti všechny lékaře a členy zdravotnického personálu, kteří se na zlepšení zdravotního stavu Miloše Zemana podíleli a mají tak odpovědnost za to, že rozdělování společnosti, šíření nenávisti a vzrůstání agresivity, nesmiřitelnosti a nepřátelství v naší zemi bude pokračovat.

Podpořil jsem TOP 09 a STAN v jejich kampani za přijetí EURa.
Do debaty o přijetí EURa bohužel často pronikají velmi přízemní pohledy nejrůznějších ekonomů, průmyslníků, podnikatelů, manažerů a dalších povrchních robotů, kteří mají místo otevřeného srdce kalkulačku a místo ideálů jim v hlavě rezonuje statistika. Pojďme si jasně říci, že přijetí EURA má být z naší strany především signálem. Signálem, že patříme na Západ, že budeme bránit naše evropské hodnoty, jako je antikapitalismus, genderismus, multikulturalismus, islám, environmentalismus či homosexualismus před všemi rozvraceči a zpochybňovači, kteří pracují v žoldu Putinových tajných služeb a čínského stalinismu a chtějí nás svést z naší nastolené cesty budování internacionálního socialismu. Věřím, že jde o hodnoty natolik převyšující jakékoli přízemní zájmy, že nějaké argumenty o placení cizích dluhů, záporných úrokových sazbách, nekryté měně či nebezpečí konce této měny můžeme smést ze stolu jako relikt dávno překonaného sobectví, individualismu, zastaralého chápání ekonomie a nacionalismu. Od těchto zavrženíhodných vlastností a ideologií už je jen krok k rasismu či xenofobii. A tak daleko to jistě nikdo z vás nechce nechat dojít. Proto jsem rád, že k našemu projektu PRO EURO se vedle TOP 09 připojil i Vít Rakušan a Starostové a nezávislí.

Vypracoval jsem rozbor v současnosti hojně používaného pojmu „mezináboženský dialog“.
Pojem “mezináboženský dialog” působí na první pohled velice harmonicky, ale osobně se domnívám, že tento dozajista s nejlepšími úmysly užívaný výraz skýtá několik pastí. Především, ač se snaží o vytvoření iluze o tom, že se ke všem náboženstvím přistupuje stejně, zcela postrádá určitou pokoru, kterou bychom v sobě měli být, chceme-li vést dialog s vyznavačem jiného náboženství. Kdo jsme, abychom své náboženství stavěli na stejnou úroveň jako náboženství jiné? Měli bychom se zamyslet, zda s onou bohorovností, s jakou přistupujeme k partnerům v diskusi, kteří vyznávají jinou víru, jako k sobě rovným, nemůžeme někoho zraňovat či dokonce urážet. Ano, veďme mezináboženský dialog, ale buďme vždy těmi, kteří na druhou stranu dialogu hledí jako na někoho, od koho se můžeme lecčemu přiučit a kdo může správným směrem formovat náš názor i naši víru.

Nejnovější útoky jasně ukázaly, že je třeba sebrat lidem zbraně.
Naprosto souhlasím s komentátorem Petrem Honzejkem z Hospodářských novin. Čelit útokům vrahů útočících nelegálními zbraněmi tím, že po nich slušní lidé budou střílet zbraněmi legálními, je cesta zpět do barbarství. V moderní pokrokové evropské společnosti není prostor pro přestřelky a pro tak nízké pudy, jako je pomsta. Jedinou cestou k tomu, aby se podobné události nestávaly, je naopak zrušit vydávání zbrojních pasů a zabavení zbraní všem registrovaným vlastníkům. Jsem přesvědčen, že zmizení zbraní z českých domácností je naprosto bezpodmínečným předpokladem k tomu, abychom mohli budovat společnost založenou na solidaritě, humanismu a přátelství. Chceme-li nejrůznější kriminální živly a psychopaty odradit od užívání nelegálních střelných zbraní, musíme jim ukázat, že společnost může fungovat bez nenávisti a bez násilí. Pak se ani ten nejhorší násilník neuchýlí k tomu, aby sáhl po zbrani. Proto musí zbraně zmizet i z výbavy policie a armády. K tomu potřebujeme politiky, kteří nepodlehnou populismu a tato opatření prosadí..

Poslal jsem zdravici novému hnutí pokrokových studentů a svazáckých mládežníků z hnutí Fakescape. Jak napovídá název, jejich projekt se zabývá bojem s nežádoucími informacemi ve veřejném prostoru.
“Soudruzi, chtěl bych vám vyjádřit svou podporu. Je právě na vás, mladých členech svazu mládeže a mladých soudruzích, aby naše budování eurosocialismu, multikulturalismu a genderismu neustalo a aby se mohlo dále rozvíjet ku blahu nás všech. Je zjevné, že boj nás všech za nové pořádky ještě nebyl dobojován. I v dnešní době se najdou nejrůznější rozvraceči a zpochybňovači, kteří s nostalgií vzpomínají na nějakou pofiderní pochybnou svobodu a časy jednoduchého drobného podnikání z 90. let, a neváhají házet klacky pod nohy všem, kteří vyvíjejí snahu o to, aby se k lidem dostávaly jen správné informace, které jsou v zájmu budování naší společné eurosocialistické multikulturní budoucnosti. Je třeba neustále lidem připomínat, že mohou věřit jen státním médiím, jako jsou Česká televize nebo Český rozhlas, médiím osvícených lidí, jako jsou pan Bakala nebo pan Soros. A nenechat se strhnout nějakým pisálkováním kdejakého údajně nezávislého buřiče, který v žoldu ruské a čínské propagandy zapomíná na to, co by mělo být naším společným cílem. Takovým je třeba zakroutit krkem nejen v mediálním prostoru, ale I v jeho soukromém životě.”.

Zveřejnil jsem své rozsáhlé zamyšlení nad školstvím.
Dnes bych se chtěl věnovat problematice školství, konkrétně soukromým školám. I proto je tento můj status takovým apelem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jak jistě víte, před našimi školami je jeden velký úkol. Formovat žáky a studenty tak, aby bylo eliminováno negativní výchovné působení jejich rodičů, z nichž mnozí věří dezinformačním webům, nevěří v budování společné Evropy, mají kladný vztah k Rusku nebo obecně lpí na přežitých konzervativních hodnotách. Vyloženě destruktivně pak na děti působí jejich prarodiče, kteří k těmto negativním jevům inklinují většinově. Myslím, že zde odvedla výbornou práci bývalá ministryně Kateřina Valachová. Rozhodně by stálo za zamyšlení, zda by se nějak nemělo zamezit tomu, aby se děti s nejstarší generací stýkaly. Existují však rodiny, jejichž toxické prostředí nedokáže napravit ani škola. Zde se samozřejmě nabízí opatření, aby děti z takových rodin prostě nebyly na školy přijímány a aby v dospělosti nacházely uplatnění jen v podřadných oborech, které jim neumožní vydělat tolik peněz, aby mohly zakládat rodinu a své toxické názory předávat další generaci. Je zde ovšem problém, že negativní výchovné působení se objevuje i v dobře situovaných rodinách, které dávají své potomky na soukromé školy. Před námi je tedy velký úkol. Musíme zabránit soukromým školám, aby přijímaly studenty, které na našich státních školách odmítáme. To je úkol, který stojí před Školským výborem poslanecké sněmovny. Proto je dobře, že v jeho čele byl nahrazen Václav Klaus ml. poslancem a odborníkem, který je našim myšlenkám o poznání nakloněnější. Věřím, že Martin Baxa udělá vše pro to, abychom z našich škol udělali pevnost, která evropské hodnoty ochrání.

Den před vánočními svátky jsem se zamyslel nad smyslem vánočních přání v dnešní době.
Vážení přátelé, celý facebook je v současné době zahlcen nejrůznějšími svátečními přáními. I já v sobě mám nutkání připojit se k mase. Ono by se zdálo, že na tom není nic špatného, popřát svým blízkým všechno nejlepší. V soukromí domova či v uzavřených kolektivech na tom jistě není nic špatného. Ale aby nám všemožná přání zahltila celý veřejný prostor? Doba se mění. Naše společnost už není nudným monolitem, kdy všichni v jeden den cosi slaví. I společnost v naší zemi je multikulturní a nelze považovat za slušné vnucovat někomu svátky, které třeba neslaví, popř. ho urážejí. V České republice i v celé Evropě s námi žijí spoluobčané, ve kterých naše konzumní pojetí svátků oprávněně vyvolává rozpaky, sami slaví svůj největší svátek skromným půstem. Proto bych chtěl místo vánočního přání zveřejnit svou výzvu k míru, pochopení a toleranci. Kajme se za hříchy, které naše společnost způsobila na jiných společnostech, a nabídněme všem lidem z jiných kultur a jiného vyznání naši otevřenou náruč, podporu a rozdělme se s nimi o teplo našeho domova. A připojme se třeba k oslavám jejich svátků místo zakrněného lpění na našich pochybných tradicích. Chtěl bych vyzvat též ke zdrženlivosti při oslavách příchodu nového roku. I když se oficiálně jako datum úmrtí proroka Mohameda uvádí 8. červen, část muslimů je přesvědčena, že zemřel 31. prosince a bujaré silvestrovské oslavy by vůči těmto lidem byly krajně necitlivé.

A na závěr bych chtěl doporučit milovníkům harlekýnek jednu zajímavou knihu.
Nejlepším dárkem pro většinu z nás, co se můžeme pochlubit vyšším vzděláním a intelektuálnějšími zájmy, zůstává kniha. Může být ale dobrým dárkem i pro ty z vašeho okolí, nad jejichž vkusem se asi trochu pousmíváte. Knihu, která může pomoci odbourávat xenofobní předsudky u méně vzdělaných spoluobčanů, můžeme najít i v tzv. červené knihovně. Zde je tip na jednu z nich. Žena prchající před povrchními oslavami Vánoc v západním světě najde lásku v náruči hodného šejka a nový harmonický domov mezi muslimy v zemi na Blízkém východě. Kniha se jmenuje Nevěsta k Vánocům a napsala ji Abby Greenová.

animal_painting_wild_duck_icon_colored_cartoon_sketch_6838816

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...