
Brusel vám chce zhasnout světla
ANTHONY J. CONSTANTINI
Poprvé za několik desetiletí se do Evropy vrací hrozba přídělového systému. Některé země již začínají zavádět příděly pohonných hmot – Slovinsko se nedávno stalo první z nich –, protože uzavření Hormuzského průlivu vede k úbytku zásob.
Evropská unie se však potichu připravuje na zcela jiný přídělový program: na elektřinu. A na rozdíl od nedostatku pohonných hmot způsobeného válkou s Íránem je tento problém výhradně dílem samotné EU.
Datová centra po celém vyspělém světě spotřebovávají obrovské množství elektřiny. Zatímco v některých oblastech to bylo požehnáním – například Loudon County ve Virginii získává zhruba polovinu svých daňových příjmů z datových center – vyvolalo to také masivní odpor místních obyvatel kvůli přesvědčení, že datová centra způsobila růst cen. Ale také spotřebovávají neuvěřitelně velké množství elektřiny. Ve Spojených státech spotřebovávají zhruba 4,4 procenta elektřiny, přičemž se očekává, že do konce desetiletí tento podíl vzroste na zhruba 12 procent. Průměr EU v roce 2025 činil zhruba 1,5 procenta, ačkoli v některých zemích byl šokující vyšší: Irsko v roce 2025 vytvořilo světový rekord, když datová centra spotřebovala 22 procent elektřiny v zemi.
Evropská unie má několik způsobů, jak tento problém řešit. Mohla by rozšířit jadernou energii, zdroj energie, který produkuje málo odpadu a obrovské množství energie za nízkou cenu. Mohla by se i nadále spoléhat na kombinaci fosilních paliv, jaderné energie a obnovitelných zdrojů v rámci energetické strategie „všeho výše uvedeného“. Nebo by se mohla pokusit přinutit obyvatelstvo spoléhat se na obnovitelné zdroje a nařídit používání měřičů, které omezují spotřebu energie v určitých časech.
Není třeba být odborníkem na bruselologii, aby bylo jasné, kterou variantu si zvolí.
Zde vstupuje do hry Strategický plán pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice. Nový dokument, který Evropská komise brzy předloží Evropskému parlamentu a Radě ke schválení, je pokusem o zvládnutí přílivu datových center. Nový dokument mimo jiné vyzývá k vytvoření „inteligentních sítí“ a k používání „inteligentních měřicích systémů“. První z nich umožní „kontrolu potřebnou ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů“, zatímco inteligentní měřicí systémy mohou pomoci „snížit omezování obnovitelných zdrojů energie a usnadnit elektrifikaci“. Komise je obzvláště nadšená z inteligentních měřičů, o nichž tvrdí, že pomohou „umožnit spotřebitelům lépe řídit jejich spotřebu energie, šetřit energii a snížit jejich účty“. Věří také, že to pomůže při „přechodu k ekonomice založené na čisté energii“. Zmínky o tomto přechodu – v kontextu obav o to, jak jej může ovlivnit výstavba dalších datových center – jsou rozesety po celém dokumentu.
V různých tiskových zprávách a oficiálních dokumentech souvisejících s novou iniciativou se jako společné téma objevuje další téma: Inteligentní měřiče pomohou Evropanům řídit jejich spotřebu energie. Jak Politico uvedlo, „Doufá se, že to přiměje domácnosti ke snížení spotřeby elektřiny ve večerních hodinách, kdy je poptávka nejvyšší.“
V podstatě je Brusel dogmaticky odhodlán dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Nic – války, energetické krize, vývoj zcela nových technologií, o nichž se před šesti lety, kdy byl slib nulových emisí učiněn, ani nesnilo – jej od tohoto cíle neodradí. Nezáleží na tom, zda Čína a Indie budou i nadále znečišťovat v míře, která činí evropské úsilí téměř bezvýznamným; nulové emise musí být dosaženy. Ale protože i oni potřebují datová centra, řešením je „pobídnout“ domácnosti ke snížení spotřeby elektřiny.
Jedná se o „chytré“ elektroměry řízené umělou inteligencí, které jsou proto připojeny k širšímu cloudu. A opět není třeba studovat bruselské praktiky, aby člověk pochopil, co se zde děje: Nakonec se z „podněcování“ stane nařízení. Od Evropanů se bude očekávat, že omezí spotřebu energie, když „bude poptávka nejvyšší“, a nebudou mít na výběr; chytré elektroměry řízené umělou inteligencí to za ně omezí.
Problém je v tom, že poptávka je obvykle vysoká z nějakého důvodu. Například v létě. Úmrtí v důsledku horka již zabíjí více Evropanů než zbraně Američanů (včetně sebevražd); obdrží ti, kteří se v letním horku spoléhají na klimatizaci, nějaké varování, že v době špičky spotřebovávají příliš mnoho elektřiny?
Skeptici mohou namítnout, že se jedná o přehnané přemýšlení: „Je to jen způsob, jak lidem pomoci spotřebovávat méně elektřiny!“ pravděpodobně odpoví. Ale co když to nebude fungovat a lidé budou dál nechat rozsvícená světla, sledovat televizi a používat klimatizaci? Sklapne Brusel a řekne si: „No, zkusili jsme to?“ a znovu otevře uhelné doly?
Samozřejmě že ne. Podívejte se na nedávný pokus o zákaz vozidel na plyn. Brusel a národní vlády po léta usnadňovaly nákup elektromobilů. Ale když se jejich přijetí neubíralo dostatečně rychlým tempem, prostě se je pokusili úplně zakázat, což se však nepodařilo kvůli vzestupu populistické pravice.
Evropané by se měli proti těmto krokům postavit a pravicová většina v Evropském parlamentu by měla schválit znění, které zajistí, že Evropané nikdy nebudou nuceni k přídělům elektřiny jen proto, aby mohly být realizovány nesmyslné cíle Net Zero.
Jinak by brzy mohlo dojít k výpadku proudu.
BrusselsSignal
- Talenty v zacházení s noži nepotřebujeme - 11.6.2026
- Brusel vám chce zhasnout světla - 11.6.2026
- Ukrajina a Evropa … přežití prý nemůže být jediným cílem - 11.6.2026


EU je nereformovatelna, bud Czexit, nebo podvoleni k cemukoli, energicke nouzi, dovozu negru, Euru – jsem pro Czexit.
„Brusel vám chce zhasnout světla“ – – – Já myslel že chtějí minimálně zničit svět, a oni chtějí zhasnout? To mě dostali.
Nulové emise dostanou, když nám vypnou kyslík.
A už našli vypínač? Nebude možnost jeho zmáčknutí nějak regulována?
Kdyby šlo jen o elektřinu…
Celá gayropa je v likvidaci ve všech ohledech.
Naštěstí tupým ojroovcím je to úplně šumák, se svým zotročením a následnou likvidací bez odporu souhlasí, takže je celkem klid a řeší se jen sport, zábava pro opice, módní trendy a dovolené.
A kdyby přece jen něco, tak Putin, Xi, Severní Korea, Peršani, nebo emzáci…
Tzv. inteligentní sítě neslouží k tomu, aby cenu snížily, ale naopak aby ji prodejci mohli zvýšit v určitých denních dobách. Takže obvyklé spotřeby domácností jako pračka, sporák, rychlovarná konvice budou mít „lacinou“ elektriku jenom mimo špičku a když fungují soláry, tzn. někdy dopoledne a brzy odpoledne, když jsou lidi v práci. Odpoledne a večer se to samozřejmě bude muset zdražit, jinak se planeta uvaří.