11.6.2026
Redakce
1
Kategorie: Ze světa200 přečtení

Ukrajina a Evropa … přežití prý nemůže být jediným cílem

Sdílejte článek:

PETR VLK

Dnešní  číslo je  věnované  horečným snahám  evropských papalášů  nějak se  důležitě  zapojit  do  jednání  o Ukrajině. Ne  pět  minut  po  dvanácté, ale  spíše  pět  let  po  dvanácté. Nikdo, s  výjimkou  kyjevského, za  každou cenu se  držícího se u moci kterého všem zajímají  jen  a pouze  evropské prachy a nic jiného,  na Evropu a  její  neschopné  šéfíky  není zvědav. Ať  si  o tom Leyenová, Macron, Starmer  nebo Merz  či kdokoliv  jiný, včetně  okrajových obskurních  figurek typu Páve,  myslí cokoli.

Zajímavý  materiál na  tohle  téma  publikoval  britský  The  Economist pod názvem

Ukraine is now Europe’s war. Survival can’t be the only aim

podle překladače

Ukrajina je nyní válkou Evropy. Přežití nemůže být jediným cílem.

Americké stažení se znamená, že nyní je konflikt plněna starém kontinentu, který jej musí řešit

TOHLE JE okamžik pravdy pro Evropu,“ prohlásila Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, když v roce 2022 vtrhly na Ukrajinu tanky Vladimira Putina. Nyní, po letech váhání, to Evropa konečně možná myslí vážně. Členské státy EU a další evropské země, jako je Británie, jsou dnes zodpovědné za téměř veškerou pomoc plynoucí na Ukrajinu. Vojenská integrace pokračuje a byla zahájena francouzsko-britská iniciativa na dodržování pomyslného  budoucího příměří. Vyplácení nových půjček Ukrajině ve výši 90 miliard eur (105 miliard dolarů) začne tento měsíc. Sankce se stále zpřísňují.

Navíc se objevil pocit nových diplomatických šancí. Evropa chce zvítězit tam, kde Amerika selhala. „Budeme součástí řešení a musíme se absolutně zapojit do diskuse,“ prohlásil v únoru francouzský prezident Emmanuel Macron. Poprvé taková slova zněla jako konstatování faktu, nikoli jako prosba.

Evropská podpora, říká velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernová, „se ukázala být stabilnější, než jsme si představovali.“ Ministři i úředníci však připouštějí, že i s tímto vlivem se Evropa potýká s hledáním strategie, která by šla nad rámec pouhého přežití Ukrajiny.

V posledních týdnech politici nejistě diskutují o kandidátovi na vyslance pro jednání s Putinem (zmiňována byla Angela Merkelová a Mario Draghi), aniž by Evropané  měli jasnou představu o tom, čeho přesně chtějí dosáhnout. 28. května nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová jakékoli náznaky  domluvy  v této věci odmítla.

Evropští představitelé se domnívají, že se Putin ocitl v obtížné situaci, ale nic nenasvědčuje tomu, že by byl ochoten od svých požadavků ustoupit. To omezuje prostor pro konstruktivní jednání. Jeden z představitelů poznamenal, že Evropa Putinovi nemá co nabídnout kromě postupného uvolňování sankcí. „Nejsme proti jednáním, pokud jsou proveditelná,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Ale prozatím není o čem mluvit.“

Tento zmatek pramení z různých cílů. Některé evropské vlády chtějí prozkoumat ruské „červené linie“ prostřednictvím „mediace“, která by zahrnovala jednotlivce spíše než vlády – nebo dokonce i nečlenské země EU, jako je Turecko. Vážná jednání s Moskvou, v nichž by se Evropa postavila na stranu Ukrajiny, se stále zdají nepravděpodobná. „Myslím, že potřebujeme obě možnosti,“ prohlásil jeden z ministrů zahraničí.

Pokud Putin projeví ochotu ke kompromisu, Kyjev bude pravděpodobně muset akceptovat ztrátu území v Donbasu, aby zajistil příměří. Kromě stále vágních bezpečnostních záruk je nejlepším způsobem, jak tuto pilulku osladit, urychlení procesu přistoupení Ukrajiny k EU, po kterém Ukrajinci touží od protestů na Majdanu v roce 2014. Loni, během mírových rozhovorů vedených Američany, se objevily návrhy, že Ukrajina vstoupí do EU již v roce 2027. Zatímco von der Leyenová a další trvají na tom, že se ukrajinský sen nevyhnutelně splní, ale  toto datum je sotva  dosažitelné  pro velkou, korupcí zamořenou zemi, jejíž příjem na obyvatele je pouze třetinou bulharského. Úředníci se domnívají, že Ukrajina bude mít štěstí, pokud se do EU do deseti let připojí.

V důsledku toho se propast jen zvětšuje: Ukrajina má vysoká  očekávání, zatímco několik vlád EU by raději tuto záležitost odložilo  k ledu. Aby tomu zabránil, německý kancléř Friedrich Merz nedávno navrhl „přidružené členství“: Ukrajina by získala přístoupení  k různým institucím EU s omezeným hlasovacím právem a přístupem na jednotný trh, a také by  zůstala  nárokových bez dotací. „To je pravděpodobně to nejlepší, v co může Kyjev doufat,“ říká Alexandr Gabujev, vedoucí Carnegieho berlínského centra pro Rusko a Eurasii. Ukrajinci ale z této myšlenky nebyli nadšeni a vnímali ji jako eufemismus pro nekonečné čekání. Zelenskyj Merzův návrh okamžitě odmítl a označil ho za „nespravedlivý“.

Práce na jednom nebo dokonce několika „vyjednávacích blocích“ by mohla začít na summitu EU tento měsíc. Jak však poznamenal jeden evropský úředník, „samotná diskuse je na obou stranách pokrytecká“. Evropané obviňují Zelenského z nezodpovědnosti za to, že nezreálnil očekávání. Obávají se také, že výhody Ukrajiny znejistí už  dlouho  vyjednávající kandidáty na Balkáně.

Mezitím mezi Ukrajinci roste nedůvěra k Západu. Podle nových průzkumů téměř tři čtvrtiny Ukrajinců stále podporují vstup do EU, ale podpora klesá mezi mladými lidmi. Země stále více přebírá odpovědnost za svou vlastní obranu, včetně výroby zbraní a dronů, o které se zajímají  partneři po celém světě, a chce uznání, že se rovnováha sil mění. „Vidím hlubokou změnu v ukrajinském sebeobrazu,“ říká Jana Kobzová, specialistka na Ukrajinu v Evropské radě pro zahraniční vztahy. „Pokud byla EU dříve vnímána jako spása, nyní dochází k posunu směrem k nezávislosti. Mnozí říkají: ‚My jsme ti, kdo vás dnes chrání.‘“

Ukrajinští reformátoři se nevzdali naděje, že peníze a politické sliby EU poslouží jako pojištění proti autoritářství. „Členství v EU pro Ukrajinu je jako světlo na konci tunelu,“ říká ukrajinská diplomatka Lana Zerkal. K velkému zklamání Zelenského balíček ve výši 90 miliard eur přichází s dalšími podmínkami. První fáze přístupového procesu bude vyžadovat reformy právního státu do roku 2027. Pomalé tempo reforem na Ukrajině však evropské úředníky frustruje. „Chceme vidět od Kyjeva větší píli,“ říká jeden z nich. „Měli by nám pomoci, protože hájíme jejich zájmy.“

Čas se krátí. Ačkoli „sankce dlouhého doletu“, jak Zelenskyj nazývá útoky dronů a raket na ruské území, do jisté míry pozvedly ukrajinskou náladu, nikdo neví, jak dlouho potrvají. Rusko stupňuje útoky na Kyjev a další města a další útoky hrozí, že příští zimu ještě zhorší než tu minulou. Prozatím drží Ukrajinu ve hře evropské zbraně a peníze, které jí umožňují zůstat konkurenceschopnou. Minulý týden Zelenskyj podepsal dohodu se Švédskem o dodávce stíhaček. Evropa však stále není schopna poskytnout santirakety potřebné k obraně ukrajinských měst. Zelenskyj minulý týden poslal Trumpovi dopis, v němž vyzval k dodávkám  raket  pro  Patrioty.

Mezitím tikají i evropské hodiny. Příští rok se budou konat volby ve většině hlavních evropských zemí, počínaje Francií v dubnu. Analytici se obávají, že pokud zvítězí pravicová populistická Národní shromáždění, pokusí se zhatit řadu evropských závazků, včetně dalšího kola získávání finančních prostředků. Navíc by to podkopalo šance Ukrajiny na vstup do EU. „Francouzští farmáři to ještě vůbec  nepochopili,“ říká Fabrice Potier, bývalý úředník NATO a nyní zaměstnanec poradenské společnosti Rasmussen Global. „Nejtěžší část teprve přijde.“

Nové kolo diskusí o pomoci, diplomacii a členství ukazuje, že Evropa postupně přebírá odpovědnost za boje na svém východním křídle. Její plány jsou však založeny především na nadějích, že Ukrajina vydrží, že Trump bude přesvědčen, aby se obrátil proti Rusku a Putin bude donucen vyjednávat. „V Evropě právě teď evidentně probíhá vnitřní  válka,“ říká Potier. „Otázkou je, zda to povede k míru.

*****

Co si  z  toho  článku  vzít, když  v něm  jsou  většinou  už  dávno známé  pravdy?  Já  si vybral minimálně  dvě  zásadní  věci:

1- že  Ukrajina  má  srovnatelný  HDP, pravděpodobně na  hlavu, asi o  velikosti  1/3  Bulharska!!!!  Říkáte  nic  překvapivého?  Omyl. Když  padl  komunistický systém, nemohlo se  nějaké  Bulharsko s  Ukrajinou  v  žádném ohledu  hospodářsky  měřit!!!  Bylo  několikanásobně  chudší a zaostalejší. A  dnes  je  jeho  výkonnost  3x  vyšší!  věděl  jsem,  že  Zelenského  ráj na  zemi  je  chudý, ale  nenapadlo mne  že  až tak moc, natož  abych  to zkoušel porovnávat!  A  teď  si  představte,  že  si  jako  západoevropani,  ti , kteří  vždycky  ohrnovali a  ohrnují  nos  nad  nějakými Čechy, Slováky, Poláky a podobnou  „východní  verbeží“  pustí  do  uHnie  nějaké  Ukry!!! S věčně  nataženou  dlaní a  věčně  připomínající  – m jsme  za  vás bojovali Každé peníze , které  jim  budou  přiklepnuty  budou považovat jen za  nedůstojnou a,  ba  urážlivou  almužnu!!! A  to nemluvím o korupci!  Kterou  tam nikdo nikdy  nevymýtí!  Tak jako se  to  nepodařilo v  Bulharsku, Rumunsku a přiznejme  si  bez  obalu – ani  u nás, ani na Slovensku! A  to   její  míra v  bývalém Československu  ve  srovnání se  zvyklostmi na  Ukrajině  je  téměř  nulová.

2- dlouhodobě tvrdím,  že  vstup Ukrajiny do Evropské uHnie  znamená  její  zánik!  Že prostě  Ukrajinu  nemůže  utáhnout. Jednak kvůli  nedostatečným  finančním zdrojům,  jednak  kvůli jejímu  agrárnímu sektoru,  který  když  najede  a  svůj potenciál rychle  pohřbí dotované  západoevropské  zemědělství. Ukrajinské  černozemi a  tamní superlaciné pracovní  síle prostě   němcký nebo  francouzský  sedlák nedokáže  nikdy konkurovat. Autor  článku  píše,  že  francouzští sedláci  ohledně  začlenění  Ukrajiny  do EU  nic  dosud  nepochopili….  Jestli to vymyslel  vlastní  hlavou,  pak  je  úplně mimo a netuší, která  bije!  Francouzský sedlák  si právě  až  moc  dobře uvědomuje, co by se s Ukrajinou na něj přiřítilo!!!On  ano!  Macron  ani omylem… Takže  francouzský  sedlák je  dnes  rozhodně  nejrozumnější  entitou v  rámci  celé  uHnie!!! Z  pozice našince  nezbývá, než  doufat,  že  mu  jeho postoj  vydrží!
Ano  přežití  EVROPY  NEMUŽE  BÝT  JEDINÝM  CÍLEM!  Ne  Ukrajiny,  Evropy. Protože  její přežití  je nyní, kvůli  Ukrajině, v  sázce!

KOSA NOSTRA
Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
200 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

1 komentář
  1. pukavec 10:10:38 Odpovědět

    „přežití prý nemůže být jediným cílem“
    – – – – –
    Jasně že ne. Cílem jsou vždy prachy. A někdy také dokázat, že já jsem lepší než ostatní a moje pravda je lepší než jejich pravda. Pokud to totiž někdo ukáže, tak pak může vydělat prachy. A prachy určují rozdělení moci a svobody.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)