
Hotovost nepotřebuješ. Kup si akcie Volkswagenu!
PAVEL ŠIK
Předevčírem jsem se tady věnoval skvělému novému „nápadu“ Evropské Komise ohledně využití úspor domácností tzv Savings and Investments Union (SIU).
Tak jen ještě jedna poznámka, protože se tady objevily připomínky. Z těch 10 biliónů eur, o které Uršule jde a které podle ní „zahálejí“ na účtech evropských domácností, připadá zhruba 30% na Německo, 20% na Francii a dalších 13% na Itálii. Když přidáme Belgii a Rakousko, jsme přes 70%. Takže to není problém nějakých „konzervativních“ Čechů.
Ale u tohoto tématu je docela zajímavé se podívat ještě na jednu věc. Ne na to, kde mají Evropané peníze, ale co se za posledních patnáct let stalo se samotnými evropskými tzv. kapitálovými trhy, kam mají nyní Evropané dle představ Komise uložit svou hotovost i vklady. A není to žádná složitá matematika ani ekonomie. Stačí si srovnat historická čísla.
V roce 2010 byla celková hodnota akcií, kótovaných na burzách EU a Velké Británie dohromady ca 10,8 bilionu dolarů. Což není nic jiného, než hodnota na burzách kótovaných společností, která se mj odvozuje i z jejich hospodářských výsledků atd.
A tato hodnota všech evropských (kótovaných) společností na burze tvořila ca 19% hodnoty všech akcií na světě. Do roku 2024 stoupla ta samá hodnota na přibližně 15,5 bilionu. Tedy o nějakých 4,7 bilionu dolarů, přibližně 43 procent.
Na první pohled skvělé… ale.
Jsou tady dvě „ale“. Zaprvé když říkám, že hodnota evropského akciového trhu vzrostla z 10,8 na 15,5 bilionu dolarů, neznamená to, že do evropských firem přiteklo téměř pět bilionů dolarů nového kapitálu. Tzv. tržní kapitalizace roste především tím, že se mění cena již existujících akcií. A když si řekneme, že nominální HDP EU a Británie vzrostlo mezi lety 2010 a 2024 přibližně o 36% a hodnota jejich kótováných společností asi o 43 % , tak se dostaneme k tezi, že ta hodnota v zásadě (až na pár drobných) jen držela krok s nominálním růstem ekonomiky.
Ono ani těch 43% růstu není úplně skvělé číslo. I když to není zcela správně, mohli bychom říci, že roční růst byl ca 2,6% před započtením inflace. Proč to není správně? Protože i když ten růst neznamená příliv čistého kapitálu, neznamená také ani to, že nepřitekl do společností žádný čerstvý kapitál, protože na burzu přicházejí nové společnosti nebo ty stávající vydávají nové akcie atd. Ale těch nových vstupů je v EU strašně málo v porovnání se světem.
A za druhé, když zmiňuju, že hodnota evropských akcií (tzn. kótovaných společností) tvořila v roce 2010 ca 19% hodnoty všech akcií na světě, tak v roce 2024 tvořila už jen ca 12,2% z celkového světového koláče. Pro Evropu to znamená, že světový kapitál Evropa moc nezajímá.
O jak velkém koláči se tady bavíme? V roce 2010 byla celková hodnota společností kotovaných na světových burzách (akcií) přibližně 56,8 bilionu dolarů. V roce 2024 už to bylo 126,7 bilionu. Jinými slovy, světový majetek v akciích (tzn hodnoty všech světových na burze kótovaných společností) se za čtrnáct let zvětšil přibližně o 70 bilionů dolarů, tedy o 123%.
A teď se podívejme, kdo si z tohoto obrovského růstu ukrojil největší kus a odpověď asi známe. Americký akciový trh měl v roce 2010 hodnotu asi 17,3 bilionu dolarů, tedy byl o ca 7 biliónů dolarů větší než ten evropský. V roce 2024 měl ale už 62,2 bilionu. Amerika tedy za stejné období přidala téměř 45 bilionů dolarů, což představuje růst přibližně o 260%. A když se podíváme na její podíl na tom světovém koláči neboli světové kapitalizaci, tak ten vzrostl z 30,4 v roce 2010 na 49,1% na konci roku 2024. Můžeme tedy říci, že prakticky polovina hodnoty všech veřejně obchodovaných akcií (tj společností) na planetě tak na konci roku 2024 připadala na Spojené státy.
Takže ve shrnutí, hodnota burz v EU a Velké Británii vyrostla za 14 let o ca 43%, tj před započtením inflace ročně o ca 2,6% (CAGR). Svět vyrostl o 123%, tj před započtením inflace ročně o ca 5,9%. A Amerika vyrostla o 260%, tj před započtením inflace ročně o ca 9,6%. Nebo jinak, v roce 2010 byl americký akciový trh asi 1,6krát větší než EU a Británie dohromady, v roce 2024 ale už byl čtyřikrát větší.
Evropská komise se tedy po letech probudila a zjistila, že Evropa potřebuje hlubší kapitálový trh, více soukromých investic a že evropské firmy potřebují lepší přístup ke kapitálu. Po letech přihlížení a řešení desítek absurdních regulací přiznává, že evropské kapitálové trhy jsou malé, roztříštěné a nekonkurenceschopné a že jejich kapitalizace odpovídá jen asi 73 procentům HDP EU, zatímco v USA je to 270 procent.
Jenže tohle nevzniklo včera. Zatímco Evropa patnáct let vrstvila jednu regulaci přes druhou, světový akciový trh se více než zdvojnásobil. Amerika zvýšila svůj podíl z 30 na 49 procent. EU s Británií spadly z 19 na 12 procent.
A teď přichází Komise s další strategií, která má kapitálu vysvětlit, kam by měl téct.
Možná ale kapitál nepotřebuje další evropskou strategii, možná má prostě raději prostředí, ve kterém mohou firmy pořádně růst.
FB
