Václav Klaus: Když budeme platit každého migranta, budou sem lézt

Moderátorka Martina Kociánová v rozhovoru připomněla průzkum EuroPulse 2026 mezi více než 26 tisíci lidmi v 25 evropských zemích. Z něj vycházelo, že Evropané se více než války či masové migrace obávají rostoucích životních nákladů.

Klaus obavy z války vnímá i přímo mezi lidmi. „To je to, co slyším, co mi lidé říkají, já úplně vidím ty nejisté tváře.“ Jako příklad uvedl otázku, s níž se na něj lidé obracejí na ulici: „Prosím vás, pane prezidente, bude válka?“ popsal s tím, že ještě před deseti lety by něco podobného nikoho nenapadlo, dnes je to však „téma dnešní doby“.

„Opravdu o tom jsem plně přesvědčen. Nechápu, že to pořád ještě někoho nechává chladným,“ uvedl a dodal, že obavy v něm vyvolává jak válka na Ukrajině, tak dění na Blízkém východě, zejména kolem Izraele.

Nejděsivější je Německo pod Merzem

Zmínil také rozhovor se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, který podle něj očekává „výraznou eskalaci války kolem Ukrajiny“. Klaus dodal, že právě tento výrok ho zaujal svou razancí a že si jej v rozhovoru podtrhl.

Klaus se pak ostře vyjádřil i k evropským zemím, které tlačí vývoj směrem k dalšímu vyhrocení konfliktu. „Děsí mě Německo pod panem Merzem. Aktivní Merz – toho se opravdu obávám,“ řekl expreziudent.

Kriticky mluvil také o Velké Británii a Francii. „Ve Velké Británii se nic nezměnilo změnou předsedy vlády, zdá se, že to pokračuje úplně stejně. A Francie je zoufalá se zoufalým dožívajícím Macronem,“ uvedl a zopakoval: „Obávám se spolu s Vučićem válečné eskalace, která zesílí dnešní tragédie a Evropu to dále posune k tomu, že bude nebezpečným a neklidným místem,“ doplnil.

Za problém označil i proměnu poměru sil uvnitř americké administrativy. Zatímco dříve měl podle něj větší vliv viceprezident J. D. Vance, nyní „začíná víc a víc dominovat Rubio“.

Tento posun hodnotí velmi kriticky. „Já to beru jako věc nesmírně negativní,“ řekl. Marco Rubio má podle Klause „mentalitu emigranta z komunistické Kuby“ a na zahraniční politiku se proto nedívá neutrálně. „Z toho já mám strach,“ dodal s tím, že tento posun spojuje i s děním kolem Íránu.

Zároveň varoval před tím, aby se každý Trumpův výrok bral doslova. „Do duše Trumpovi člověk nevidí,“ poznamenal a připomněl, že vývoj kolem Ukrajiny je dnes jiný, než jak jej americký prezident líčil ještě před rokem. Skepticky mluvil i o dění na Blízkém východě. Válku s Íránem označil za „podivnou“ a upozornil, že se o jejím skutečném průběhu téměř neinformuje.

Zelenskyj není řešením, je problémem

Moderátorka se Klause ptala, zda je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stále řešením současné situace na Ukrajině. Klaus odpověděl bez váhání: „Tak já myslím, že Zelenskyj je ten problém, a ne řešení problému.“

Odsoudil i jeho postoj k případným volbám. Připomněl Zelenského argument, že by volby mohly rozdělit národ, a namítl, že Ukrajina už rozpolcená je. „Zelenskyj je problém,“ zopakoval.

Za podstatné pak označil i to, že Zelenskému tento postup stále prochází. „Já myslím, že mu to prochází jedině proto, že všichni evropští, proevropští lídři mu to tolerují, no a do jisté míry i dnešní Amerika,“ míní Václav Klaus.

Za ještě nebezpečnější považuje postupné zapomínání minulosti. Mluvil o „vynulovávání dějin“, vytěsňování výuky historie a jejím přepisování. Právě to jsou podle Klause „hrozné věci, které nás zavádějí na beznadějné scestí“.

To jej znepokojuje víc než běžná ekonomická témata: „Já jako ekonom nad tímhle mávám rukou, protože to považuji proti tomu, co se jiného děje, za prkotinu,“ prohlásil někdejší prezident.

Dotace jako návrat do beznaděje

Když přišla řeč na akcelerační zóny, Green Deal a podporu větrných elektráren, Klaus mluvil velmi ostře. Kritizoval zásahy do cen, systém povolenek i dotací a prohlásil, že právě tím se Evropa vrací k modelu, který už jednou selhal.

„Evropská unie nás přece vrací, zejména v energetické politice, do stejné beznaděje, že dotace jsou dominantní prvek,“ řekl Klaus. A ještě přitvrdil: „Komunismus byl definován dotacemi.“

Akcelerační zóny označil za krok špatným směrem. Nevidí v nich zjednodušení, ale cestu k tomu, jak „prosazovat investice bez základního ekonomického uvažování“. Celou věc proto neoznačil jen za chybu vlády, ale za širší selhání politického systému.

Ostře se vymezil i proti samotné výstavbě větrných elektráren. Řekl, že ho větrníky „popuzují“ a že jejich další rozšiřování považuje za chybu. Vládě pak vzkázal, že ani zmenšení akceleračních zón ji odpovědnosti nezbaví: „Vy jste tady začali stavět tyhle OZE… S tím budete spojeni, vaše jména tam budou,“ zdůraznil Klaus.

Příčinou migrace je sociální politika

Dalším velkým tématem rozhovoru se stala migrace. Klaus se přitom nezastavil jen u ochrany hranic. Jako hlubší příčinu zmínil především nastavení evropské sociální politiky, které příchod dalších lidí samo přiživuje.

„Já myslím, že jedna věc je ta hraniční otázka, myslím, kontrola nebo nedostatečná kontrola hranic, a druhou otázkou, klíčovou, je sociální politika. Prostě když budeme platit každého migranta, no tak sem budou lézt buď povoleně, nebo nepovoleně, utíkat přes moře nebo přes velké hory, ale pořád se sem budou dostávat,“ řekl Klaus.

A jedním dechem dodal: „Čili než skončíme s naší sociální politikou vyplácení podpor, jak tady vidíme, všem Ukrajincům, kterým se tady díky tomu velmi daří, tak tady budeme mít nepřetržité migrantství,“ upozornil.

Připomněl také, že stejnou tezi kdysi přednesl na Evropské radě. „Říkal jsem, že příčinou migrace je sociální politika. A omdlívali všichni přítomní.“

U migrace ale nezůstal. Terčem kritiky se stalo i celkové směřování Evropy. „My jsme prostě propadli idejím multikulturalismu, my jsme propadli idejím globalismu, my jsme propadli idejím environmentalismu neboli zelené ideologie, a přidal bych genderismus,“ vyjmenoval.

Tyto postoje se podle něj v Evropě neusadily samy od sebe. Tvrdí, že se „výukou, školou, vnucováním názorů od mateřské školky“ postupně nasadily Evropanům do hlavy.