
O kořenech
VIDLÁK
Pocházím z rodiny, která svůj původ odvozuje od Petra Chelčického. Moji předci byli zaťatí Čeští bratři, kteří přijali Husovy myšlenky, ale odmítli je šířit ohněm a mečem. Pro přesvědčení trpěli, místo aby se pro něj bili. Po Bílé hoře sto let udrželi tajně svou evangelickou víru a když pak byli nuceni pro tuto víru opustit Vlast, udrželi v Prusku dalších dvě stě let český jazyk. Po mamince jsem zdědil širokou duši ze stepí a hluboké sepětí s rodinou,která jediná vás podrží, když se kolem vás sype svět. Víra v mém životě hraje obrovskou roli a můj bratr to má stejně. Dostali jsme do vínku schopnost vidět důsledky dávno předtím, než se stanou a vědomí, že co si člověk neudělá sám, to nemá.
Po celý svůj život jsem se snažil být svědkem křesťanské víry. Dostal jsem ji od obou rodičů, po mamince sentimentální, po tátovi zaťatou. Víru, pro kterou Hus zemřel, ale která přežila Bílou horu i jezuitská gymnázia, která přežila vypálení Kyjeva Čingischánem, přežila německé i banderovské běsnění a přežila pády všech moderních utopií vedoucích do stejné řiti. Víru, která umožnila mým pradědům klučit prales a nezapomenout na zemi svých otců.
Patří k tomu i mé příjmení – poněmčelé, protože i to patří do rodinné historie, ale původně znějící „Škeřík“ tedy ten, kdo se šklebí, protože přesně takhle naše rodina přežila všechno. Dělali jsme si srandu ze všeho, i z vlastní bídy. Na habsburské, pruské, nacistické, sovětské i evropské hodnoty jsme se po staletí dívali s úšklebkem a mysleli jsme si své.
Po čtyřicet let svého života jsme se snažili tohle předat dál. Táta byl představeným sboru, já i brácha jsme vedli skupinky mládeže, pokoušeli jsme se misionařit, přivádět k těmto hodnotám i další lidi, prostě snažili jsme se našimi životy naplňovat to, co si můžete přečíst skoro na konci Bible, že máme přivádět k Bohu nové učedníky.
Nedařilo se nám to. Čtyřsetleté hodnoty a skoro nikdo je nechtěl. Hodnoty pevnější a osvědčenější, než vše, co nabízí moderní svět a smůla, prožili jsme spolu s českými církvemi jejich pád, kdy za třicet let přišly o osmdesát procent členů. Nikdo v této zemi po roce 89 nezažil horší pád než církve a to jsme přišli o stamiliardy v privatizačních rozkrádačkách. Přišli jsme o tisíce fabrik, ztratili jsme průmyslové kompetence a stali jsme se montovnou, ale ani zdaleka to nebyl tak šílený pád, jaký zažily české křesťanské církve. Majetkové restituce tomu jen dodaly dynamiku. Poločas rozpadu církví je pouhých deset let. Při každém sčítání se k nim hlásí polovina lidí, co minule.
A pak jsme naši církev opustili a najednou byl problém pryč. Najednou nebyl problém, abychom byli slyšet a nebyl problém o našich hodnotách mluvit. Problém totiž nebyl ani ve víře, ani v Bohu, ale v církvi.
Proč? Inu, protože když český člověk vidí, jakým způsobem se církve k Bohu hlásí, tak s tím nechce mít nic společného. Nechce mít nic společného s institucí, která není protiváhou režimu, ale jeho součástí. K čemu je církev, která chrání režim proti lidem? K čemu další instituce, která chrání moc? Smysl církve byl vždycky ve zmírňování dopadů neuvážených rozhodnutí mocipánů na obyčejné lidi, ale jen u nás je církev vždycky spolehlivým nástrojem na upevňování režimu. Čím bezohlednější režim, tím lépe a radostněji mu církev slouží. Na jednoho Piťhu připadá sto Halíků.
Tak jak ubývali církvím farníci, stejně rychle se přijímaly všechny ty LGBTNSDAP hodnoty, vstřebávala se zelená ideologie, až už nakonec nezbylo nic z dávných zápasů o milosrdenství k těm nejmenším a nejnuznějším. Místo zápasu o pravdu se bojuje za koncesionářské poplatky, místo poskytování identity těm dole, se poskytují prebendy těm nahoře. Místo hlasu marginalizovaných zní hlas Urušuly Leyenové. Místo útěchy zní napomínání, káže se voda, ale pije se víno. Místo Boha, který je nad vší lidskou marností a který dává slunci svítit na dobré i zlé, přišel Bůh, který si vybral správnou stranu.
Je nejvyšší čas, aby i tohle pokrytectví skončilo. Má-li se lid přihlásit ke svým křesťanským kořenům, nemohou u toho asistovat Halíci a Přibylové. Náš národ nezachrání protinárodní instituce, které se spolu s Petrem Pavlem těší na federalizaci a okleštění i těch posledních žalostných zbytků našich svobod. Nepomůže nám instituce, která se bojí svobody slova a která vždycky spolehlivě stála na straně moci.
I od toho je Vidlákovna. Aby bylo možné se přihlásit ke kořenům. Aby měli zastání ti, kteří jsou vyháněni ze společnosti lepších lidí. Aby alespoň někdo připomínal, z čeho jsme povstali a co stojí za to hájit. Aby někdo ošetřoval naše kořeny, protože bez nich nemohou vyrůst žádné plody. Jsme tu pro vás každou neděli od 14.00 do 18.00.
VIDLÁKOVY KYDY

Ano, takhle to má dle apoštola vidláka být.
Za své přesvědčení se nebojuje, za to se má trpět.
Nic nedělejme, čekejme na imaginárního spasitele.
Ale když jde trpět za prachy, tak je to lepší a mít za prachy věrných barák je ještě lepší. Abychom tam mohli zpívat žalmy o útlaku kolektivně.
Co si ale počít, když každý momentální konkrétní spasitel na své ojroovce prdí? Nebureš, Konečná, atd.
Hnutí Stačilo s tím udělá co, apoštole vidláku? Ani dva bezobsažné články denně nějak nestačí.
no a já dovozuji své předky od Noeho chazarskej žvanile , kolik takovejch úhořů si Babiš asi tajně vydržuje v různých sýpkách ? aby moderovali „slovanské intelektuály “ 💩😂
Jo jo, pan dinosaurus v politice po revoluci Benda usilovně napravil křivdy na církvích společně s vykukem Kalouskem a spoustou podvodů, pro sebe prý zcela bezúplatně jak se dušovali vytvořili spoustu nových křivd ale na to sere Goro.Ti slavní církevní restituenti, kteří svůj restituovaný majetek v minulosti získali mnohdy za cenu hromady mrtvých a okradených si zasloužili nakopat do zádele a ne jim ještě platit i mzdy za to, že v životě nesáli rukama na práci.
Co církve dnes uź zase umí je terorizovat různé instituce, soudy, na Broumovsku zcela bezprecedentně likvidují lesy devastační těžbou pomocí harvestorů, kdy to v lesích vypadá jako po pádu meteoritu, lesy prořídlé se zničenými cestami.
Za celý život jsem neviděl po lese tolik obrovských hromad natěžené kulatiny jako posledních cca 5let hospodaření Benediktínů.
Prý těžba kurovce, možnâ v úplném začátku, ale rychle se přešlo na byznys plošného kácení nejenom kůrovcového smrku, ale i borovic, modřínů, ale i listnáčů všech druhů.
Jak řikam obrovskê hromady podél cest, 7metrů vysoké a třeba 100m dlouhé řady a při pohledu člověka, který celý život pracoval se dřevem, tak kůrovec tak 10% byznys je byznys.
Je mi z toho na zvracení, když jsem jel na kole v létě na severu, kde v lese neřádí tato tlupa, narazil jsem po 50km na jednu malou hromádku kulatiny, tak jako dříve u nás dokud měli tyto lesy lesy ČR na které jsme blbci tak nadávali, to byli úplní andělé proti této církevní lumpárně.Broumovský klášter by také asi zaplakal, co se tam nyní s Benediktinským vydíráním děje, podali jsme prst a sežralo nám to celou ruku a možná nás to sežere celé.
„Všechna vyznání jsou příliš upjatá na to, aby si přiznala, že nezáleží na tom, v co věříš, ale stačí, že věříš. “ Serendipity
Naši předci museli prokličkovat dějinami, protože kdyby špatně kalkulovali, my bychom tu nebyli
Mnozí mají kombinační schopnosti, které jim radí, že musí jít s dobou. Stačí se podřídit momentální moci. To není taková dřina. Náš národ už od Bílé Hory proplouvá úskalími dějin. Jeho velká část zvolí spolupráci s těmi silami, které nás ovládají. Celá řada lidí si je toho vědoma. Nejsou hloupí „pouze“ hledají optimální řešení v daném dějiném úseku.
Vzniká vrstva lidí, kteří se stále více vnucují cizí moci. Nevzdorují, hledají výhody ve spolupráci. Samozřejmě kalkulují ve svůj vlastní prospěch. Rozjedou rozkrádačky. Když se zadaří, vezmou si větší kus. Postupně se jimi řízená společnost přimkne k cizí moci. Ti, kteří kradou jsou loajální vůči všem, o nichž se domnívají, že podlézání jim může zalichotit natolik, že v případě rozkrádaček nad nimi cizáci mávnou rukou. Že pochopí správně nastavený politický kurz přesně odrážející cizí moc.
Proto se u nás revoltám moc nedaří. Dokážeme sami sobě zavřít ústa, která musí mlčet, protože cizák tomu chce. Od Bílé Hory obrana naší vlasti vždy selhala. Takže se nacházíme ve stavu, který se dá označit jako poločas rozpadu. Žádná významná sjednocující síla, za níž by šli ti, které svými řešeními svízelných situací osloví. Intelektuálové se vyznačují osobitým viděním světa do nějž nevpouštějí osobnosti, s nimiž by měli najít společnou řeč. A tak nečekejme změnu. Jako vždy počkáme do poslední chvíle a přidáme se k vítězící straně (konfliktu). Ti „náhle prozřevší“ nás budou informovat o tom, jak se vše dá dělat lépe a radostněji. Pak zjistí, že s mohou přidat na stranu vítězů, která je vynesla k moci. …A všechno začne nanovo. Zbabělci se budou točit jako křeček v kole. Budou rychle šlapat, ale nehnou se z místa. Ti, kteří mají kombinační schopnosti si zase získají privilegia a s nimi spojené prebendy. Zase jim budou překážet ti, co poukazují na velký politický vliv a snahu o neoprávněné obohacování na úkor druhých.
Mějte se hezky.