Zdravotní následky jaderného zamoření

VLADIMÍR ZLÍNSKÝ

V posledních týdnech a měsících se v médiích hlavního proudu objevují informační vlaštovky o tom, že se máme připravovat na budoucí válku s Ruskem. Poněkud se ovšem zapomíná na skutečnost, že Rusko je jaderná velmoc schopná vést jadernou válku od omezené konfrontace až po globální sebezničující konflikt. Dále se téměř nezmiňují jaderné elektrárny se štěpnými reaktory, které se nacházejí v těsné blízkosti bojů na Ukrajině a které mohou být vystaveny útoku jedné ze stran konfliktu s následkem jaderné havárie. Naše společnost poněkud pozapomněla na zdravotní následky použití jaderných zbraní. Mladá generace není v tomto směru vzdělána téměř vůbec. Sdělovací prostředky hlavního proudu toto nebezpečí pravděpodobně záměrně ignorují, aby naši občané souhlasili s případnou budoucí válkou s Ruskem. Následky na populaci by totiž mohly být v případě intenzivního zamoření našeho území jaderným spadem devastující.

Z toho důvodu si jako lékař dovolím ve zkratce popsat nebezpečí možného jaderného zamoření našeho území vyplývajícího z těchto skutečností.

V případě výbuchu termonukleární zbraně vznikají v nastalé jaderné peci v důsledku působení extrémních teplot a tlaků prostřednictvím jaderných reakcí stovky různých nestabilních radionuklidů. Tyto se rozpadají za vzniku radioaktivního záření různého typu – alfa (jádra helia), beta (elektrony), gama (vysokoenergetické fotony s vysokou frekvencí) a protony. Zjednodušeně lze říci, že uměle vytvořené a nestabilní produkty (radionuklidy) se rozpadají za produkce stabilních částic nebo elektromagnetického záření, které mají schopnost ionizovat (vyrážet elektrony z elektronových obalů jiných molekul a atomů). Tím poškozují strukturu a narušují funkci makromolekul, jež tvoří podstatu mašinerie biologických funkcí živých organismů. Jelikož lidský organismus se skládá zhruba ze 70 % z vody, dochází působením ionizujícího záření k její radiolýze: molekula vody se rozpadá interakcí svých elektronových obalů s ionizujícím zářením za vzniku reaktivních kyslíkových radikálů. Tyto mají bohužel silnou tendenci reagovat s jinými atomy a molekulami a slouží jako jakýsi zesilovač účinků ionizujícího záření. Kyslík má velkou afinitu k dostupným elektronům jiných atomů nebo molekul, a proto ho aerobní organismy využívají ve svůj prospěch zapřažením do organizovaného spalování živin za tvorby potřebné energie tím, že roztáčí organizovaný (ale stále rizikový) oxidační (spalovací) řetězec živin v mitochondriích našich buněk za tvorby využitelné buněčné energie.

Mimořádně citlivé na popsaný mechanismus působení jsou především makromolekuly – nukleové kyseliny a bílkoviny včetně jejich makromolekulárních nadstruktur – a dále buněčné membrány složené z tuků a bílkovin. Nejdůležitější z těchto struktur jsou nukleové kyseliny, které jsou základem genetického kódu. Zabezpečují dělení buněk, tvoří informační základ struktury všech bílkovin včetně enzymů a ovládají regulaci buněčného dělení i programované buněčné smrti při poškození buněk. Z toho vyplývá, že při jejich poškození dochází jednak k výrobě vadných nebo nefunkčních buněčných struktur, jednak k nesprávnému průběhu buněčného dělení. K opravě vzniklých mutací (poruch pořadí a struktury nukleových kyselin) a ke kompenzaci vznikajících kyslíkových radikálů uvolňujících se v mitochondriích během tvorby energie spalováním živin kyslíkem disponují lidské buňky sofistikovanými a robustními mechanismy. Bohužel při jejich přetížení nebo poškození nejsou schopny odstraňovat vznikající kyslíkové radikály ani opravovat chyby v genetickém kódu. Výsledkem je buněčná smrt přirozeným způsobem nebo prostřednictvím naprogramované buněčné smrti. Pokud jsou poškozeny ty části genetického kódu, které jsou odpovědné za regulaci správného a řízeného dělení vlastních buněk, za opravu narušeného genetického kódu a za spuštění organizované buněčné smrti u buněk změněných tak, že se dostávají mimo kontrolu vlastního organismu, dochází ke vzniku zhoubného bujení. Porušení membrán a bílkovin mitochondrií narušuje zmíněný oxidační řetězec za produkce dalších volných kyslíkových radikálů, a tím dále zesiluje negativní působení ionizujícího záření.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce budou na ionizující záření citlivé tkáně složené z rychle se dělících buněk, které jsou citlivější právě z důvodu mnohočetných poruch při jejich dělení. Proto jsou následky účinků ionizujícího záření nejvíce postiženy krvetvorné, střevní a zárodečné tkáně. Po ozáření příslušnou dávkou tedy vznikají gastrointestinální příznaky – nevolnost, průjem, dehydratace. Nedostatek bílých, případně červených krvinek a krevních destiček vede k rozvoji infekcí a zánětlivých komplikací a ke zvýšení spontánní krvácivosti. Ze zárodečných tkání je postižena spermatogeneze, tedy tvorba spermií ve varlatech, což vede k poklesu počtu vytvořených spermií a ke snížení plodnosti. Poškození genetické informace v zárodečných buňkách spermií vede k produkci geneticky postižených spermií a může dojít k přenesení tohoto poškození do dalších generací. Výsledkem mohou být všechny typy vrozených vad a náchylnost potomků k různým chronickým onemocněním včetně zhoubných.

Shrnutí příznaků: při příslušné dávce záření budou s největší pravděpodobností dominovat žaludeční a zejména střevní obtíže s krvavým průjmem a zvracením, doprovázené infekcí míst, kde došlo k odumření sliznice. Pokud dojde k úmrtí, je to následkem dehydratace, celkové sepse (otravy krve) a krvácení. Obraz tedy poněkud připomíná hemoragické horečky typu eboly. I v případě přežití se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že postižený v budoucnu onemocní některým typem zhoubného onemocnění – leukemií, lymfomy, karcinomem štítné žlázy, kostí, plic, prsu, střeva a dalšími.

Rychle se dělící buňky jsou také součástí vyvíjejícího se plodu a organismu dětí a mladých osob. Proto jsou tyto více citlivé na působení ionizujícího záření ve všech směrech. Následkem jsou nejen úmrtí plodu, ale i vrozené poruchy (malformace), vyšší počet úmrtí po ozáření a vyšší výskyt zhoubných onemocnění v dospělém věku.

Pokud se vrátíme k samotnému jadernému výbuchu, osobám v dosahu jeho působení hrozí účinky tlakové vlny, světelného a tepelného impulsu, přímé radiace, elektromagnetického impulsu a podle vanoucích větrů i zmíněné jaderné zamoření šířící se na velké vzdálenosti. Proto při vzniku omezené jaderné války na ukrajinském válčišti nebo při havárii jaderné elektrárny (jak nám to ukázal výbuch jaderné elektrárny v Černobylu) budeme nejvíce ohroženi jaderným spadem. Částice jemného prachu obohacené radioaktivními radionuklidy se mohou šířit stratosférickým prouděním na vzdálenosti až tisíce kilometrů a usazovat se podle atmosférických podmínek na vzdáleném území. Radioaktivní spad způsobuje jednak zevní ozáření (zejména radionuklidy produkující gama záření), jednak může dojít k jejich vdechnutí nebo požití, pokud se dostanou do potravního řetězce. Každý radionuklid má charakteristickou délku poločasu rozpadu (za jak dlouho se rozpadne polovina množství radionuklidu) trvající od několika dnů až po desítky let a dále biologický poločas, který udává, za jak dlouho organismus vyloučí polovinu vstřebaných radionuklidů. Tato skutečnost zásadním způsobem určuje nebezpečnost daného radionuklidu.

Zvláště nebezpečné jsou radionuklidy, které mají tendenci se zabudovávat do lidských tkání místo původních stabilních prvků.

Jedná se zejména o jod-131, který se zabudovává místo stabilního jodu do tkáně štítné žlázy a ozařuje ji krátkodobě produkcí beta a gama záření. Výsledkem jsou poruchy funkce štítné žlázy s pozdějším možným rozvojem karcinomu štítné žlázy.

Dalším velmi nebezpečným radionuklidem se střednědobým působením z důvodu rychlejšího biologického poločasu je cesium-137, které má poločas rozpadu zhruba 30 let. V buňkách měkkých orgánů celého těla nahrazuje draslík a může tedy produkcí beta a gama záření poškozovat celé tělo s maximem v oblasti srdečního svalu a ledvin, kudy se vylučuje.

Radionuklidem s dlouhodobým účinkem je stroncium-90, které se vychytává v kostech, kde nahrazuje atomy vápníku. Rozpadá se za produkce beta záření a poškozuje zejména kostní tkáň a krvetvorné tkáně kostní dřeně. Jeho působení je dlouhodobé z důvodu poločasu rozpadu trvajícího téměř 30 let i dlouhodobého přetrvání v tkáních – biologický poločas je přibližně 50 let. Poškozuje tedy zejména buňky krvetvorby a může způsobovat zhoubná onemocnění bílé krevní řady – leukemie.

Posledním z nejvýznamnějších radionuklidů ze zdravotního hlediska je plutonium-239 rovněž s dlouhodobým působením při poločasu rozpadu 24 000 let a biologickém poločasu od několika let do několika desítek let. Dostává se do lidského těla nikoli přes gastrointestinální trakt, ale dýchacími cestami vdechnutím. Usazuje se v plicích, které poškozuje emisí alfa záření, a může se také dostat do dalších orgánů, zejména do jater a kostí. Způsobuje zejména chronické zánětlivé změny plic, jizvení a následně i zhoubné onemocnění plic. Jak bylo dříve uvedeno, radioaktivních a nebezpečných radionuklidů pro lidské zdraví jsou desítky a v tomto pojednání jsem uvedl jen ty nejdůležitější.

Z výše uvedených údajů je patrné, jak zákeřné a neúprosné jsou akutní a zejména dlouhodobé následky působení ionizujícího záření při zamoření území radioaktivním spadem.

A nyní si položme otázku, jak jsme na tuto situaci připraveni z hlediska materiálního, technického a organizačního (funkční kryty, ochranné dýchací masky, individuální ochranné prostředky jednotlivce, dozimetry, dekontaminační zařízení, dostatečné zásoby patřičně uskladněných potravin a pitné vody, jodové tablety aj.) i výcviku obyvatelstva, zdravotnického personálu a složek záchranného systému. Obávám se, že téměř nijak. Budeme občanům tvrdit, že se nic mimořádného neděje, až dojde k zamoření, stejně jako v roce 1986 při havárii jaderné elektrárny v Černobylu? Budeme se spoléhat na to, že následky zamoření projdou stejně jako tehdy (zvýšená prevalence zhoubných nádorů štítné žlázy v ČR) a stejně jako následky po očkování proti covidu? Jak jsem dříve uvedl, poškozeny budou hlavně naše děti. A již nyní jsme ve fázi vymírání a degradace našich základních lidských schopností nutných k našemu přežití v budoucnu. Chceme, aby to jaderná válka dovršila? Pokud ne, volejme po míru, ale pro jistotu se připravujme i na horší scénáře.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Vladimír Pospíšil 250,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Petr Maděra 3 333,- Kč, W.A.T. 300,- Kč, Ivo Kadlčík 500,- Kč, MVDr. Eva Krejbichová 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 3000,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Josef Tichý 2000,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Pavel Schwarz 800,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Alena Dvořáková 1000,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Marie Baroňová 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Jiří Duda 300,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jana Kanová 50,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Michal Němeček 500,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Anonym 150,- Kč, MUDr. Margita Kaisrová 500,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Michal Dirhan 500,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Jarmila Malkusová 200,- Kč, Jan Olšák 300,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, ing. Zorka Vacková 20,- Kč, Anonym 100,- Kč, Miroslav Jana 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Vladimír Dlouhý 100,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Zdeněk Palička 200,- Kč, Jitka Králová 500,- Kč, Václav Komrska 100,- Kč, Ivan Hejl 500,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, Radomil Březovják 100,- Kč, Vít Fortelka 1000,- Kč, Stanislav Tichý 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 36 024,00 Kč

Vybráno 80.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• O kořenech - 1.11.2026
• Historické důvody pro nezákonnou emigraci a všechno ostatní (druhá část) - 1.11.2026
• Zdravotní následky jaderného zamoření - 1.11.2026