2.1.2016
Redakce
0
Kategorie: Historie

Opravdového potrestání zločinů komunismu se nedočkáme

Sdílejte článek:

JAN ŠINÁGL 02|01|2016

Páteř národa sedláci a jejich kdysi nejsilnější Agrární strana se obracejí v hrobě a Blaničtí rytíři to už dávno vzdali něco udělat pro tento národ, který pro sebe nechce udělat nic. Kdysi jím byl, nyní se chová, jako by jím už nebyl, resp. nechtěl být. Stali jsme se z velké části národem, či spíše spolkem lidí, kteří myslí jen na sebe a dokáží se spojit jen při hokeji či fotbale…

[ad#clanek-respo]

Mravní a demokratické hodnoty nám překážejí při prioritní snaze osobního profitu, zastiňující vše, ve jménu „pohody a klídku“. O demokratických hodnotách mluvíme, ale činy k jejich naplnění chybějí. Mnichovem a nebráněním se, byla národu nalomena mravní páteř. Lámání pokračovalo vyhnáním českých Němců a cílené likvidaci české elity ve všech vrstvách společnosti komunisty v 50-tých letech. Zlomena byla v roce 1968.

Naučili jsme se a zvykli si postupně krást, podvádět, udávat, přetvařovat, zvykli jsme si na to jako na něco „normálního“. Hráli jsme si na švejky, jak jsme na komunisty „vyzráli“. Vůbec nám nedocházelo a mnohým ani dnes nedochází, jak nás dokonale ovládli a stále ovládají. Zlikvidovali píli, ducha, poctivost a um této země ve jménu jejich primitivní, zločinné ideologie. Proto si s národem snadno pohráli i v roce 1989, kdy s tím nemohlo nic udělat ani těch několik málo schopných ve vedení země. Byli si dobře vědomi situace, stavu společnosti a reálných možností.

Proto většina v roce 1968 ani v roce 1989 nepožadovala potrestání odpovědných komunistů za jejich zločiny. Prioritně ji zajímalo cestování na Západ a konzum. Čili výsledky svobody, ne její hodnoty! Současnou situací by dokázal účinně změnit pouze schopný diktátor, lhostejno jaký a lidé by to jen uvítali. Naše země potřebovala a stále potřebuje i dnes českého pana Li Kuang-jao. Dokázal ze země zločinu udělat za 50 let jednu z nejvyspělejších zemi – pomocí tvrdých opatření, protože nic jiného nemohlo být účinné. Demokracie bude vždy zneužita, když nejsou demokraté! Vyučenci totality a její dědici pokračují v krádežích dodnes. Jen rudé kabáty vyměnili za demokratické.

Je neuvěřitelné to množství médii oznamovaných zločinů a krádeží, ale ještě více to mizivé množství zpráv o nalezení a odsouzení pachatelů. Média informují o zločinech, ale většinou zůstávají u prvního oznámení – ta normálně zvyšují čtennost a sledovanost. Pokud je jich příliš, přestanou je lidé sledovat a brát vážně. Naopak by uvítali, kdyby média sledovala zejména velké kauzy se vší důsledností až do konce. Potom teprve budou skutečným tzv. hlídacím psem demokracie. Jen poštěkávajícího psa či pejska, se žádný zločinec nezalekne. I média tak svoji špatnou prací přispívají svým dílem, že jsme státem neřešených zločinu a nepotrestaných zločinců.

Neustále média referují o nacistických zločinech a zločincích – o komunistických, jen o těch, co zemřeli a jen sporadicky – o těch co stále žijí mezi námi se poslušně mlčí!

Je přirozené, že se střední a staré generaci stýská po pohodlnosti, klamné „jistotě“ a neodpovědnosti za totality – ovšem dnešní výhody by už ztratit nechtěli. To, že JUDr. Jaroslav Anděl nebyl úspěšný ve volbě do Senátu v roce 1996 jen potvrzuje platnost výše napsaného. V roce 1989 jsem zabránili mstě na komunistech, ale také aby byli spravedlivě odsouzeni za své zločiny! Spravedlnost není msta a msta není spravedlností! Co to má za následky vidíme dnes všude kam se podíváme. Nepotrestané zločiny nemohou plodit nic jiného než další zločiny. Komunisté v Parlamentu jsou urážkou všech jejich obětí, důkazem absence zdravého rozumu a pudu sebezáchovy obyvatelstva.

Není divu, že nechápeme význam Vánoc, kdy chrámy křesťanů plníme jen na Štědrý den, zato „chrámy“ konzumu dnes a denně. Hrajeme si na šťastné, ale vnitře cítíme, že je zde něco hodně špatně. Pocit skutečného štěstí se nedostavuje a jeho náhražka rychle po vánočním „pomatení“ rychle zmizí. I nevzdělaní sedláci by nám to vysvětlili… Už jich není. Na zemi a jejím duchu je to vidět stále více.

[ad#clanek-respo]

Sami už si pomoci nemůžeme a budeme-li hledat pomoc v Rusku a Číně, tak se dočkáme jen zaslouženého a co už zde bylo.

Mohli bychom konečně začít tím, že si přiznáme: „Na vině nejsou ti druzí, ale my sami!“ Potom získají smysl svátky Vánoc i naše životy. Štěstí bude štěstím a život životem, ne jen jejich klamavé, prázdné náhražky.

Na ulicích už nevidíte šťastné a spokojené děti jak si hrají a vystačí si sami se sebou. Jsou „šťastné“ jen s mobilem. Poslat je ven je pro ně dnes trestem, kdy si se světem bez mobilu a počítače neví rady. Děti nám tak ukazují, že je něco hodně špatně!

ZDROJ: Jan Šinágl

sinagl

 

 

 

 

JUDr. Jaroslav Anděl: „SRAVEDLNOST NENÍ MSTA“

Dr. Anděla jsem poznal ve Švýcarsku při mých krajanských aktivitách jako předsedu Světového sdružení bývalých československých politických vězňů v exilu. Mimochodem byl i zakladatelem Masyrykova fondu ve Švýcarsku.  Dr. Jaroslav Anděl dostal do vínku úžasnou inteligenci, velkou odvahu a nezlomitelný smysl pro čest. To vše v hojné míře dokázal uplatňovat přes všechny překážky, které mu život přinesl, doslova do posledního dechu. Zemřel v létě 2005, tři měsíce po svých stých narozeninách. Splnil tak svůj slib – dožít se sta let a napsat knihu… Po shlédnutí videí a přečtení knihy si člověk nutně položí otázku, zda také sám dělá něco pro lepší svět. Většina z nás si musí upřímně odpovědět, že zoufale málo, ve srovnání se životem dr. Anděla. Bylo mu dáno a dával těm, co dáno nebylo. Snažme se každý dát druhým trochu z toho, co i nám bylo dáno. Potom můžeme doufat a věřit, že svět bude jednou lepší, tak jak si jej představoval a přál i Jaroslav Anděl. Kdesi jsem četl, že prožít skutečný život je jako umělecké dílo. V tom případě byl JUDr. Jaroslav Anděl jedním z největších umělců života! Svět potřebuje takové Anděly, zvláště v dnešní době. 

Andel_MS_foto_221215

JUDr. Jaroslav Anděl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky