
Obžaloba vlády Petra Fialy
ŠTĚPÁN CHÁB
Dovolím si předložit osobní příběh. A to s přesvědčením, že je třeba o takových věcech psát, nekrmit veřejný prostor jen neosobními daty nějakých statistik, protože to osobní víc osvětlí, víc ukáže. A vlastně bude jen jinak ukazovat čísla statistik.
Včera jsem šel vyprovodit mou krásnou a moudrou paní na vlak. Jela se synáčkem poprvé do orchestru. Hraje na trubku. Dosud se učil jen u učitele, letos ho učitel dotlačil k tomu, aby se pustil do showbyznysu swingových a jazzových a trochu rock’n’rollových šlágrů ve školním orchestru. Těším se jako malej. Na nádraží (na němž Správa železnic „prozřetelně“ zazdila čekárnu, aby mohli cestující moknout pro slávu národa) jsem si všiml, že mi stárnou ruce. Fascinující, staré ruce. Staré ruce na relativně mladém těle.
Je to přímo předěl v životě lidském. Staré ruce. To do nich se propisují jednotlivé roky jako letokruhy do stromu. A v jednu chvíli, vlastně den ze dne, si najednou člověk všimne, že takové ruce už někde viděl. Držely hůl a šouraly se s nákupní taškou někam kolem labutí vstříc hrobu. A teď jsou jeho. Co jeho, moje.
Před čtyřmi a půl lety jsem si začal šetřit s Liškou. Vím, takový staromilský zvyk pro důchodce, žádná bitcoinová modernita. Když já v sobě toho ekonoma, který by se vyznal v akciích a investicích, prostě nemám. To se tak člověk někdy narodí a někdy prostě nenarodí. Plán jsme si určili jednoduchý. Do pěti let nastřádat 200 tisíc. Pak peníze použít na opravu střechy, zbytek někde sehnat, 200 tisíc jako základ, to se člověk hned cítí pevněji v kramflecích. Minulý měsíc jsme Lišku rušili. Naškudlili jsme jen pár desítek tisíc, které nám navíc nevybíravě vyžrala inflace.
Že by za to mohla naše liknavost? Ne tak docela.
První rok jsem jakž takž šetřil. Další roky už to nešlo. Nějak se začalo nedostávat peněz. Nákupy se zmenšovaly, výdaje za ně rostly. Před čtyřmi roky jsem neměl výrazný problém zaplatit za sebe sociální a zdravotní pojištění, teď už si s jazykem na vestě zaplatím sotva to zdravotní. Na sociálním to nenápadně, ale neúprosně roste.
Na listopad mám domluvené střechaře. Měsíc do jejich příjezdu. Padla Liška, budu se muset zadlužit. Jiná cesta není, říkám si. A druhý den objevím na konci svých paží staré ruce. Když mou paní i synáčka pozřel vlak, ještě chvíli jsem si poseděl na lavičce a pozoroval ten ortel budoucího výdělku hrobaře. Dokážou ještě tyhle ruce splatit mnohasettisícový dluh? Rodinná anamnéza mi našeptává, že nikoliv. Tatíček zařval ve 49 letech. Všechny jeho zdravotní rozsudky smrti jsem podědil. Včetně problematických zubů. A když zařvu a nebudu mít doplacený dluh, ten spadne na rodinu, která je všechno možné, jen ne usazená v instinktech ekonomů, kteří umí peníze rozmnožovat.
A tak koukám na ty staré ruce a říkám si – kdyby tam poslední čtyři roky nebyl Petr Fiala, ale nějaký lepší, daleko šikovnější sekáč, který by zemi vedl více polskou cestou než tou poníženou českou, možná by se na Lišce teď hřálo oněch 200 tisíc a já bych neřešil nastupující krizi středního věku, ale spokojeně bych se usmíval, že na střechaře mám alespň tu naplánovanou část a že kdybych po tatíčkově vzoru zařval, nenechám rodinu v dluzích.
Má to svou takovou až bych řekl prehistorickou podstatu touhy zajistit a ochránit rodinu. Do té mi vláda Petra Fialy hodila vidle natolik silně, že to zamíchalo i s mou psychikou. Nořím se střídavě do pocitu vyhoření, deprese, nechuti, odporu. Před dětmi vše tajím, hraju stále hru nejšťastnějšího a nejvtipnějšího tatíčka pod sluncem. Ale večer, když usnou, když celý dům spí, pustím si hudbu, položím hlavu na stůl, pod ní ty mé staré ruce, hodím přes sebe deku a cítím se přinejmenším malomyslně.
A z toho pak vzlíná jako plíseň jistá forma krize středního věku rámovaná titulem britské knihy, kterou jsem kdysi četl – chceme to, co máte vy. Nevím proč mi tam zní, ale zní. Takové sociální obvinění. Taková podivná a mně dosud cizí vnitřní nervozita, která nezavrhuje jako pitomý nápad postavit nějakou tu barikádu.
To je výsledek čtyřleté vlády Petra Fialy. A ano, jsem si vědom, že bych si mohl své selhání projektovat do vlády. Jenže v Polsku všechny ty krize, kterými se Fiala zaštiťuje a obhajuje, zvládli, tam je počet malomyslných nejspíš násobně menší než v ČR. Celé čtyři roky vlády Petra Fialy jsme četli jen – Česká republika má nejdražší energie, nejhorší propad reálných mezd, největší inflaci, největší zdražení. V mém případě, a jsem si jistý, že ve stovkách tisíc ne-li rovnou milionech dalších případů, to nejsou jen novinové titulky, ale realita rodinného rozpočtu, který se prostě propadá. Před čtyřmi lety jsem bez problémů platil, co mi bylo platit dáno a ještě zvládal po malých částkách škudlit na střechu. Teď, s jednou prací navíc, kterou jsem před čtyřmi lety neměl, neškudlím a to, co mi je dáno platit, nezvládám.
Proč mám tu drzost obtěžovat s takovým „fňukáním“? Politici, ti opoziční, neustále křičí, že lidé chudnou. Ale to je tak neosobní, bez příběhu, vhodné tak akorát k mávnutí rukou (mladou nebo starou) a výkřikům, že si to opozičníci vycucali z prstu a jen straší. A tak jsem se rozhodl popsat to konkrétní, co jde za Petrem Fialou a jeho sociálními i ekonomickými experimenty.
Nonic, jdu se mazlit se svou krizí středního věku a vymýšlet, jak se zbavit závratí. Nezadlužím se, to se radši naučím tesařinu, střechařinu,… no, nedávno jsem kytoval okna na půdě. To byla doslova řachanda. Abych okno mohl vyspravit, musel jsem ho vyndat z pantů. A to jsem se musel vyklonit z okna a oknem také patřičně vrtět. Přitom jsem se podíval dolů a začal zatuhávat. Prostě nohy (ty vypadají stále mladě, upozorňuju) a mozek (stále jinoch) se rozhodly, že padám. A já ztuhnul v okně, třeštil oči dolů a bylo mi šoufl. Budou to galeje, naučit se vzdorovat závratím, ale já to dám. A když ne, tak aspoň vylepším svým pádem černou kroniku. Pokusím se spadnout nějak zajímavě, aby to čtenáře když nic jiného, tak aspoň pobavilo.


„Nezadlužím se, to se radši naučím tesařinu, střechařinu,… “
Klidně ať se učí co chce. Dluh je základní nástroj kapitalismu, který akceleruje investice. Pokud to někdo neví a nedokáže využít, je to jeho chyba a nemá kňučet, že za jeho problémy může stát. Stát tu není od toho aby se staral o neschopné, ale od toho, aby schopní mohli vydělávat. A průměrná mzda roste více než inflace. Takže i průměrní lidé se mají stále lépe. Vláda dělá svou práci dobře. To jenom lůza opět kňučí, ale to dělá už více než třicet pět let, od té doby, co jsme si zvolili svobodu a kapitalismus. Většina lidé postě svobodu nezvládne a myslí si, že jim budou pečení holubi lítat do huby rychleji než za komoušů. Ale tak to není. Chce to odpovědnost a cílevědomost a můžete vydělávat libovolně. Není to jak za komunistů, kdy vám v tom stát bránil seč mohl, a kdy proto lidé chcípali hladem.
Pravicová vláda kašle na lidi a snaží se o zbohatnutí bohatých místo prosperity, a někoho to překvapuje? Aha, jako obvykle mnozí budou tvrdit, že to není ta pravá pravice. Ta pravá pravice byla jen těsně po komunistech, kdy kradla to co po nich zbylo. Když není co krást, nemůže být pravá pravice. Pravá pravice je pravou pravicí jen, dokud není zvolena. Pak teprve vždy voliči pravice rozpoznají, že volili levici. Už by na to mohli přijít. Jenže za vlády levice klesají rozdíly v příjmech lidí. Takže obviňovat tuto vládu z levicovosti je nesmysl. Nejrychleji bohatnou bohatí. Tohle levicová politika není. Dnes vládnoucí strany se hlásí k pravici a volili je především lidé, kteří se také hlásí k pravici.
Iro,
Dluh je zlo a ujidá z mísy. Je to parazit. Je to vidět na našem státním hospodaření.
Jabloň
Dluh ujídá z mísy možná těm, co jej neumí používat. A to že pár blbců se dostane do problémů je normální. Schopní lidé díky dluhům a půjčkám vydělávají. Navíc v minulosti už bylo lidem zakazováno půjčování peněz na úrok. Pak to museli nechat dělat alespoň židy, protože jinak by jim ekonomika nefungovala. Bez dluhů by dnes nikdo neměl ani bydlení, protože většina lidí jsou socky. I na podnikání se většina lidí musí vzít do začátku půjčku. Bez toho by ekonomika nefungovala. Dokonce ani za komoušů dluhy nezničili úplně, protože věděli, že bez nich to nejde. Byly ale natolik omezené, že tím stejně ekonomiku dusili. Pokud jde o stání hospodářství, tak stát je potřeba zrušit, takže je dobře, že stát rozkrádají a prachy budou chtít po lidech. Alespoň lidé pochopí, že stát nikdy nemůže fungovat a vždy jen omezuje svobodu a je neefektivní. Po zrušení státu by ekonomiku mohly plně ovládnou firmy a díky nim by vládli ti skutečně nejlepší, které prověří skutečně svobodný a volný trh.
Ty jsi jen fňukna. Neschopní fňukají a za jejich neschopnost vždy může někdo jiný. Pro tebe, resp. tvoji neschopnost, je v současné době hromosvodem premiér Petr Fiala. Kdo to bude pak? Však oni si ti neschopní vždy někoho najdou.
Každý si za vše může sám. Až bude opět socialismus, tak to připomeňte těm, co dnes vydělávají na ostatních.
kuk
Až bude zpět socialismus? A co máme jako dnes? Obří daně a namísto pětiletky rovnou sedmiletku. A úředníci/politici pěstují korupci a kradou jak za bolševika. Jsme v socialismu až po uši!!!
leafroller
nemáš tak docela pravdu. Za totáče jsme kradli pytle cementu, nějakou tu trubku na plot, trochu barvy na okapy, jenže tito hajjzlové ukradli celé cementárny, železárny a všechny lukrativní podniky, aby je pak prodali. No a teď se nám smějí.
leafroller
Právě ty daně jsou důsledkem kapitalismu. V socialismu stát vlastní kapitál, takže nemusí lidem dávat tak velké daně. Má příjmy z něj. Naopak v kapitalismu se vždy najdou takoví, kteří daně budou chtít zneužívat. A to že úředníci kradou jako v minulém režimu? To je tím, že se prostě v kapitalismu krade stejně. Není to tak, že by se v jednom režimu kradlo a v jiném ne, jak se nám snaží namluvit. To že jsme v socialismu se vám zdá proto, že si myslíte, že kapitalismus je systém, který nutně funguje dobře a vše co funguje špatně považujete za socialismus. Ale kapitál a hlavní příjmy vlastní soukromníci. To je znak kapitalismu. Tečka. A pokud to nefunguje tak jak si kapitalističtí teoretici mysleli, tak neznamená, že je to socialismus. Vaše tvrzení je stejně nesmyslné, jako kdyby před revolucí komunisté tvrdili, že systém nefunguje proto, že v posledních letech omylem místo socialismu budovali kapitalismus.
kuk
Obávám se, že v definici kapitalismu se opravdu neshodneme, spíše naopak. Ale to nevadí. Každopádně už Karel Marx říkal, že kapitalismus sám o sobě fungovat nemůže, protože je ze své podstaty samodestruktivní. Já osobně tvrdím, že kapitalismus je v lidské společnosti stejně utopický jako komunismus. Ale to jen tak na okraj:-)
leafroller
Moje definice:
kapitalismus – většina kapitálu je v soukromém vlastnictví, libovolná nerovnost je v pořádku
Socialismus – většinu kapitálu vlastní stát, nerovnost je udržována na předem stanovené úrovni
Jaké jsou vaše definice?
kuk
Kapitalismus je přesným opakem komunismu, společné mají to, že nemohou existovat kvůli lidské povaze.
Kapitalismus: nulové daně, státní instituce neexistují, vše provozováno na smluvní úrovni
problém: stěžejním pravidlem je právo silnějšího
přednost: absolutní svoboda
Komunismus: stoprocentní daně, vše řízeno centrálně problém: stěžejním pravidlem je „povinná dobrovolnost“
přednost: žádné starosti:-)
Vše mezi tím považuji za jistou formu socialismu:-)
leafroller
Potom ale nechápu, jaký má smysl, když něco nazvete socialismem. Ty krajní verze existovat nemohou nebo by zanikly téměř hned po té, co by je někdo vytvořil. Jaký má smysl nazývat něco socialismem, když je podle vás socialismus vše? V podstatě to znamená, že něco nazvete reálně možným systémem. Ale všichni ví, že to co existuje musí být reálný systém – a je tedy logické, že si k tomu přiřadí jiný význam, protože nepředpokládají, že budete říkat něco, co v podstatě žádnou informaci nedává. Když něco označíte socialismem jako na začátku této diskuse, tak myslím, že téměř nikdo to nebude vnímat ve smyslu „libovolný systém, který může reálně existovat“, ale většina si to vyloží jako ten systém, který tu byl před revolucí. Navíc z toho původního kontextu mám dojem, že socialismus je něco, čeho se chcete zbavit. To ale z vaší definice není možné. A nepřijde mi, že jste chtěl říct jen to, že se chcete zbavit něčeho, čeho se zbavit je nemožné.
Mít absolutní svobodu chcípnout pod mostem je sen každého kapitalisty …..
Rovné startovní příležitosti a geniální mozky bez kousku štěstí si strčte za klobouk vy salónní kavárníci.
Každý může být úspěšný podnikatel že ? A všichni si budou navzájem prodávat že ? A všichni budou generovat zisk že ? A objem peněz se nebude zvětšovat že ? A jejich hodnota vzhledem k možnostem nákupu bude růst rychleji než inflace že ? A ve škole jsem místo matematiky čuměl na holky že ?
Zajímavé že ti co mluví o nutných „rozdílech“ v majetku a „kolatelárních ztrátách na životech, např bezdomovci“ nikdy nezapomenou sami sebe zařadit do té správné skupiny ! Oni jsou přeci ti chytří kterým se nikdy nemůže stát že budou „chudí“…
Chce se mi zvracet…
kuk
Já jen poskytuji protiváhu všem, co tvrdí že u nás v Evropě je kapitalismus a straší nás socialismem. Jsem jenom takový „equalizer“…. Mohl bych samozřejmě argumentovat třeba tím, že čínský socialismus, jak to obecně nazýváme, funguje očividně a prokazatelně lépe než evropský kapitalismus, jak to obecně nazýváme:-) Ale to by byla ztráta času. A pokud něco opravdu není možné, tak najít systém, jenž by se líbil všem. Všichni si totiž zvykli na výhody předrevolučního socialismu, ale nechtějí si to přiznat, protože by museli připustit, že komunisté tuto zemi nevedli tak špatně, jak se nám snaží vsugerovat. Naopak, že ji vedli mnohem lépe než všechny porevoluční vlády dohromady…..:-)
leafroller
Tento výklad mě poněkud udivuje, protože pokud vaše předchozí zmínka o socialismu měla naznačit toto, pak jsem ji absolutně nepochopil. A myslím že většina lidí si ji musela také vyložit jinak, než byla myšlena.
Autore, strašně moc s vámi cítím.
Zkurvení papaláši nás zatáhli do pekla.
„Před čtyřmi a půl lety jsem si začal šetřit s Liškou…“
🤣 tvl.tohle mi urve bránici a játra 🤦♂️
kuku
kapitalismus – většina kapitálu je v soukromém vlastnictví, libovolná nerovnost je v pořádku
Socialismus – většinu kapitálu vlastní stát, nerovnost je udržována na předem stanovené úrovni
milý kuku mohl bys laskavě definovat tu „nerovnost“ v tom „židosocialismu “ ?
balíkR27122024CZ
Může existovat mnoho typů socialismů. Takže například: maximální příjem nesmí přesáhnout desetinásobek průměru. Jiná definice: Protože schopnosti jsou dány normálním rozdělením (což jde biologicky dokázat), pak můžeme požadovat, aby příjmy rovněž měly normální rozdělení. Definic lze vymyslet mnoho, a pravděpodobně by bylo nutné testování, než se najde správné nastavení a vyladění. Jedním z problémů minulého typu socialismu byl, že měl na toto jeden názor a odmítal experimenty. Doufám, že příští socialismus bude experimentům trochu otevřenější.
No vidíte. A mě zase přijde hodně vtipná myšlenka „mnoha typů“ socialismu. Každý na to prostě nahlíží jinak. A každý chápe věci subjektivně. To je jedna z lidských vlastností:-)
leafroller
V tom je rozdíl. Pokud definuje skupiny socialismů a kapitalismů, pak má informační význam přiřazení do určité skupiny. Pokud ale dáte do jedné skupiny vše, tak jak jste to udělal vy, pak zde informační význam není. Navíc pokud je podle vás socialismus jakýkoliv potenciálně reálný systém, tak do vaší definice socialismu spadá mnohem více typů socialismu než do mé – já zařadím do socialismu polovinu možných systémů, a vy rovnou všechny. Nebo snad chcete tvrdit, že může existovat jen jeden systém? To by bylo absurdní. Napsal jste „cokoliv mezi“ dvěma definicemi. V tom „cokoliv“ je evidentně spousta možností. V podstatě jste tedy už začal popírat svoje vlastní tvrzení a svoje vlastní definice.