Když „umírající“ Rus zase nějak zapomněl prohrát

D. D. KRAJČA

Ještě včera člověk otevřel český internet a měl pocit, že se dívá na poslední minuty dějin Ruské federace. Titulky řvaly, že Rusko mele z posledního, že Putin umírá už potřísté tento měsíc, jednou na rakovinu, podruhé na Parkinsona, potřetí patrně na rýmu a nedostatek vitamínu C. Ruská armáda údajně neměla rakety, tanky, vojáky, munici, naftu ani ponožky. Polovina vojáků měla dezertovat, druhá polovina se měla navzájem sníst hlady někde v zákopech u polní lopatky a zbytek měl útočit kompotem z roku 1987.

Každý druhý samozvaný expert s pohledem člověka, který v životě neřídil ani traktor, ale o válce přednáší s výrazem maršála Žukova po pěti espressech, vysvětloval národu, že Rusko už vlastně neexistuje. Že fronta se hroutí. Že ekonomika padla. Že Kreml drží pohromadě už jen izolepa, samovar a fotografie Stalina nalezená někde ve sklepě.

A pak přijde realita.

Nepříjemná, hlučná a velmi neochotná spolupracovat s televizním studiem.

Najednou se ukazuje, že ten údajně umírající stát pořád nějak zvládá vyrábět rakety. Že armáda, která měla bojovat rezavými lopatkami a pračkami bez čipů, dokáže vést operace v rozsahu, nad kterým by se leckterý generál NATO minimálně zamračil. A že ten „šílený diktátor na kapačkách“ zjevně stále dokáže držet pohromadě zemi o jedenácti časových pásmech, navzdory tomu, jak moc si evropské redakce přály opak.

A největší ironie celé té grotesky? Že právě ti samí lidé, kteří dva roky vykřikovali, že Putin je slabý, nerozhodný a neschopný, dnes s hrůzou zjišťují, co se stane, když v Rusku začne převládat názor, že byl naopak až příliš měkký.

Protože ano, existuje něco, co evropský twitterový revolucionář absolutně nechápe. V Rusku totiž část společnosti dlouhodobě nepovažovala Kreml za příliš tvrdý, ale naopak za příliš zdrženlivý. Zatímco Evropa řešila počet genderových ikon na ministerských toaletách, v Rusku rostl tlak lidí, kteří chtěli rychlé, tvrdé a definitivní řešení bez diplomatických tanečků, summitů a tiskových konferencí o „hlubokém znepokojení“.

A tak dnes mnozí zděšeně sledují, že ten údajně zhroucený medvěd nejen že ještě dýchá, ale navíc začíná mlátit kolem sebe silou, kterou si v televizních debatách nikdo neuměl představit. Hlavně proto, že bylo pohodlnější žít v pohádce, kde Rus sedí v zákopech bez munice, jí poslední konzervu a útočí na Kyjev lžící od kompotu.

Jenže aby bylo jasno, a tentokrát úplně bez ironie a bez sarkasmu. Normální člověk nemůže mít radost z války.

Nemůže mít radost z mrtvých vojáků, z rozbitých měst, z matek čekajících na syny, kteří se nikdy nevrátí domů, ani z dětí vyrůstajících mezi sirénami a troskami. A je úplně jedno, zda mluví rusky, ukrajinsky nebo jakýmkoliv jiným jazykem.

Protože obyčejní lidé většinou války nezačínají. Ti je jen přežívají. Platí za ně vlastní krví, strachem a zničenými životy.

Zatímco politici pronášejí projevy, pořádají summity, měří si ego před kamerami a zbrojařské firmy počítají rekordní zisky, obyčejný člověk sedí někde ve sklepě a modlí se, aby další raketa nedopadla právě na jeho dům.

A možná právě proto je dnešní svět tak nebezpečný. Protože příliš mnoho lidí začalo vnímat válku jako televizní seriál, sportovní utkání nebo internetovou hru, kde se fandí jedné či druhé straně, ale zapomíná se na to nejdůležitější. Že na konci každé války nezůstávají vítězové, ale hlavně hřbitovy.

Jenže válka není marvelovka pro evropské kavárny. Nefunguje podle hashtagů ani podle přání redaktora, který si mezi cappuccinem a podcastem namaluje mapu fronty fixou z papírnictví.

A možná jednou přijde chvíle, kdy si část Evropy opravdu povzdechne, že ten „zlý Putin“, na kterého plivali od rána do večera, byl ještě relativně vypočitatelný člověk. Protože dějiny mají jednu nepříjemnou vlastnost. Když dlouho ignorujete realitu a místo ní si vyrábíte propagandistickou pohádku pro vlastní publikum, nakonec vás ta realita přijde navštívit osobně. A většinou bez pozvánky.

A tehdy už nepomůže ani další článek o tom, že Rusku došly rakety. Ani další expert, který před měsícem tvrdil, že Kreml padne do středy.

Protože ono se totiž může stát něco strašného.

Lidé přestanou médiím věřit úplně.

Daniel Danndys Krajča, FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Jiří Viselka 200,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ladislav Konopka 2000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Tomáš Dvořák 1000,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Miroslav Meder 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Jan Liskar 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Anonym 150,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, Petr Formánek 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Milan Lorencovič 100,- Kč, Jitka Králová 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 24 460,00 Kč

Vybráno 54.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Kallasová: Rusko musí omezit velikost své armády a výzbroje, abychom mohli s Ruskem uzavřít mír! - 30.5.2026
• Školní „wellbeing“ po česku - 30.5.2026
• Atentát na Heydricha … promyšlený státnický čin nebo zbytečně zmařené životy mnoha nevinných lidí? - 30.5.2026

(32 votes, average: 4,88 out of 5)

Loading...