
ODS může zachránit jenom změna lídra a její politiky
JAN BARTOŇ
ODS je v současné etapě ve stadiu určité „klinické“ smrti. Stále sice existuje, vydává stanoviska, ale její podpora setrvale klesá. Co s tím?
Thomas Kulidakis napsal velmi pochmurný článek o budoucnosti ODS. Jakkoliv průzkumy voličských preferencí není radno přeceňovat, trend je zřejmý. Občanská demokratická strana v preferencích neustále padá. Málokoho by asi překvapilo, kdyby se dostala na jednocifernou hodnotu v oblibě voličů. Část straníků a příznivců ODS tudíž nenapadlo nic hlubšího než vše hodit na předsedu Martina Kupku.
V komentáři pak následuje série poznámek k tomu, co vše má ODS na svědomí a k čemu se nehlásí. Kritice neušel ani poslední předseda ODS, který vyhrál volby, Mirek Topolánek. Slízl kritiku za svůj výlet do Itálie. Dále vybírám i toto: ODS se totiž spolehlivě zlikvidovala sama a ve snaze zahubit sama sebe pokračuje. A není to jen její nedávnou vládou, která se pod vedením Petra Fialy poroučela především proto, že zásadně dělala, co slíbila, že dělat nebude, a naopak se nečinila, když slíbila, že činit něco bude. Zvýšením daní a starostí více o cizí země, než vlastní počínaje, zvýšením poplatků za veřejnoprávní média, kampeličkou, bitcoiny, Dozimetrem a nadáváním lidem s jiným názorem konče.
Inu, je to výčet velmi bohatý, nicméně celá zásadní kritika ODS z pera Kulidakise poměrně „překvapivě“ nezmiňuje to, čím podle mého názoru utrpěla ODS naprosto zásadně, a to byla a někde ještě stále je při životě udržována, koalice SPOLU. Před volbami 2021, v éře covidové a poté postcovidové a války na Ukrajině, se koalice SPOLU dostala na výsluní politického zájmu. Porazila hnutí ANO a i díky propadu bezmála milionu hlasů stranám, které nepřekročily hranici pro vstup do sněmovny, se dostala k moci poté, co uzavřela vládní koalici s koalicí PirSTAN. A pak bohužel následovaly kroky, o kterých se Kulidakis zmiňuje. Vláda s premiérem Petrem Fialou skutečně svou „reálnou“ politiku zaměřila na zcela zásadní podporu tomu, co přicházelo z Bruselu. Zatímco po nástupu do funkce předsedy ODS až do roku 2021 sám Fiala vystupoval tak, že z Bruselu nepřichází nic dobrého, po nástupu do premiérského křesla se předháněl v tom, aby Brusel chválil za vše, co z Bruselu přicházelo. Pokračovala „sebevražedná“ politika EU v oblasti ilegální migrace, Česko mlčelo a „zachránila“ nás před platbami za imigranty paradoxně válka na Ukrajině, která z domovů vyhnala několik milionů Ukrajinců a několik set tisíc jich skončilo i v Česku. Tím jsme se „vyvlékli“ platit za imigraci, protože jsme byli sami imigrací postiženi. Lze však dodat, že imigrace z Ukrajiny naopak českou ekonomiku nepoškodila a tragická je zejména proto, že je důsledkem systematického ničení Ukrajiny ruskou armádou.
Volby v roce 2025 pak ukázaly, že koalice SPOLU ztratila podporu a strany této koalice skončily v opozici. Pro ODS byla tato koalice naprosto bezcenná, protože získala pouze 27 poslaneckých křesel, což odpovídá 13% , zatímco pro lidovce a topku byla koalice záchranou a díky této koalici se opět dostaly tyto dvě strany do sněmovny.
Změna vedení , kdy byl do čela zvolen Martin Kupka, byla jakýmsi pokusem příliš neměnit kurs a zbavit se nepopulárního Petra Fialy. Nicméně, Kupkou ohlášené cíle návratu ODS mezi silné politické strany (dal si za cíl zvýšit podporu ODS na 20%) se nenaplňují a ODS stagnuje či ztrácí. Nebezpečí, že se ODS nakonec vytratí z politiky úplně a bude následovat osud ČSSD, je tak skutečně reálné.
Kulidakis tvrdí, že svádět všechnu mizérii na Kupku není správné. Ano, s tím souhlasím, je však zapotřebí říci i něco dalšího – Kupka je člověk , který má jako předseda ODS zásadní odpovědnost a tvářit se, že za současnou situaci nemůže a že je jenom „symptomem“ nemocné ODS, není také správné.
Zásadní problém současného vedení ODS je totiž stále stejný, a tím je setrvalý „antibabišismus“. Neustálé útoky na „skryté“ či stále trvající problémy se střetem zájmů Andreje Babiše jsou pro Kupkovo vedení setrvalé, přestože se jednoznačně prokazuje, že ODS nepomáhají a ANO neškodí. Rovněž tak kritika deficitu Babišovy vlády na rok 2027 jako „obřího“ problému je neúčinná v situaci, kdy vláda Petra Fialy zakončila rok 2025 s deficitem blízko 300 miliard korun a nesplnila tedy cíl, který si dala v rozpočtu na rok 2025. Nakonec nesplnila ani závazek výdajů na zbrojení ve výši 2 % HDP. Ale to hlavní je pak v jediném – politice. ODS dnes není Kupkovým vedením jednoznačně definována jako pravicová strana s důrazem na menší vliv státu na život obyvatel. O tom se řekne – to podporujeme – ale současně kritizuje i malé změny, které by vliv státu mohly umenšit, pokud to dělá Babiš. Voliči rovněž pociťují nedostatek odvahy vedení radikálně odmítnout další možnou koalici SPOLU. Voličstvo ODS dnes stárne, a to je další ze symptomů současné krize. Mezi mladými voliči je ODS mimo hru. Chybou ODS bylo i přezírání jihočeské organizace, která se proměnila v „Naše Česko“ a ta tři procenta, které toto hnutí má, ODS chybí jako sůl.
Závěr: ODS je ve stadiu, v němž musí vážně uvažovat o své budoucnosti. Nová politika, kterou jsem načrtnul v komentáři, se ovšem nedá dělat se „starými“ tvářemi. Nové tváře ODS ale musí být osobnostmi, nikoliv „osobami“. Úpadek ČSSD začal Sobotkou, pokračoval Chovancem a skončil Hamáčkem. To byly právě osoby – nikoli osobnosti. Pokud se nepodaří do čela ODS prosadit lidem, kteří se ukážou být osobnostmi, má ODS svou budoucnost také danou. Bude následovat osud ČSSD.
- ODS může zachránit jenom změna lídra a její politiky - 17.11.2026
- Jak se baví internet (speciál): Musíme zachránit Českou televizi a rozhlas! - 17.11.2026
- Budou ze škol bioplynové stanice? - 17.11.2026
