Soumrak plných žaludků

FUNES

Zatímco česká mediální scéna futruje své obecenstvo patáliemi typu Pávek vs. Macinka, či let Tchaiwance Vystrčila, blogeři a youtubeři na západ od nás začínají bít na poplach.

Například v Německu se velice často mluví už nejen o „Energiekrise“, ale také o Lebensmittelknappheit /nedostatku  potravin/. Na poplach bijí i ve Velké Británii, či USA (tam se skloňuje slovo „famine“. Celý tento megaprůser není způsobený jen nedostatkem hnojiv a jejich cenou, ale i dalšími faktory, které rozvedu níže. Nyní bych ovšem poukázal na současný stav našeho zemědělství z pohledu finančního zdraví: zemědělské subjekty měly v podstatě 4 druhy příjmů:

1. Dotace – ať už národní, či evropské. Ty druhé jmenované se neustále redukují a údajně se tato redukce objemu dotací má zastavit okolo 20 % rozpočtu EU. Národní dotace má každý stát nastaveny jinak a podporuje různá odvětví zemědělské výroby. Naše specifikum je snaha státních úředníků hledat častokrát banální provinění na farmách a následně seškrtat dotace kontrolovaným  podnikům.

2. Bioplynová stanice – většina podpor skončila, jsou tedy v mínusu.

3. Rostlinná výroba – dlouholetý tahoun ekonomiky družstva, poslední dva roky je rentabilita snad všech plodin buďto na nule, nebo v mínusu. Například výkupní cena cukrovky je stejná, jako před 20 lety (750 Kč/t). Holt dovozy ze  zemí  mimo  EU… Výhled pozitivním směrem se nepředpokládá.

4. Živočišná výroba – chov skotu: výroba mléka byla prakticky poslední 2 roky záchrana pro agropodniky. V současné době se cena mléka pohybuje okolo 10-10,50 Kč/l (propad ze 13), což jsou v podstatě náklady na jeho výrobu. Předpoklad je propad k hranici 9,50 Kč/l. Co se týče masného skotu, výkupní cena jatečných zvířat šla sice hodně nahoru, ovšem recipročně došlo k výraznému zdražení tzv. zástavu (mladá zvířata, která se nakupují pro účely výkrmu). Už i zde ovšem vidíme pád cen.

Prasata – dlouhodobě prodělečná záležitost (6 let ze 7 ve ztrátě). České chovatele drtí levné dovozy hlavně ze Španělska. Prodělek na jeden kilogram vepřového je asi 6-7 Kč.

Drůbež – výkrm brojlerů je buďto s nulou, nebo malým ziskem. Opět věc dovozů, hlavně ze zemí mimo EU na východ od nás.

Co se týče produkce vajec, tato byla zdánlivě vysoce zisková, ale drůbežárny čeká obrovská investice. Díky zeleným fanatikům, Pirátům a ochráncům zvířat jsou chovatelé drůbeže nuceni nakoupit nové technologie. Obohacené klece, které byly před pár lety považovány na welfare vyhovující a schváleny, už jsou dnes na výhoz.

Když píšu tyhle řádky, na mysl mi jde vtip z první poloviny devadesátých let: „Studenti, jak byste definovali stav naší ekonomiky? Jen podotýkám, že zugrunt se píše dohromady“

Konec srandy, jde to tuhého. Jak jste asi pochopili, příjmová stránka zemědělských podniků začíná značně zadrhávat, zatímco náklady jdou nahoru. Já osobně vím o některých farmách, které už nemají cashflow a je otázkou času, kdy to zabalí.

Nejsem si úplně jist, zda všichni vědí, jak funguje zemědělský systém. V normální, tedy nezemědělské  tržní vertikále platí, že dodavatel dopředu ví, za kolik bude dodávat svůj produkt a směrem k odběrateli může hýbat s cenou. V zemědělství to tak není. V době, kdy na poli roste obilí, nebo ve stájích přirůstají zvířata na váze, ještě zemědělec neví, za kolik bude prodávat výsledný produkt. Cena nejen, že není dána předem, ale je při prodeji nadiktována odběratelem! Hele Franto, teď se sem vozí pšenice z UA za 3500 Kč/t, tak pochop..já ti 4000 dát nemůžu, sorry. Pokud byste si mysleli, že ten stejný zemědělec bude mít páky na to stlačit ceny svých dodavatelů, pak vás musím zklamat. Hele Franto, cena hnojiv šla o 30 % nahoru, tak sorry, ber nebo nech být. A to vůbec nebavím o traktorech a strojích (+ 30 %).

Dnešní konvenční zemědělství je založeno na vysoké intenzitě. Intenzita je v podstatě jediný ekonomický nástroj, kterým může zemědělec čelit nízkým výkupním cenám. Ta je založena na použití špičkových osiv, vysoké intenzity hnojení, ochrany rostlin a přesné techniky. V živočišné výrobě to platí obdobně (šlechtění zvířat, vysoce využitelné pícniny atd). Nyní jsme svědky toho, že více než třetina dusíkatých hnojiv (močovina, ledek) jaksi začíná chybět. To je množství, ale další věc je cena. Uvádí se, že pro 70 % amerických farmářů už jsou tato hnojiva mimo jejich finanční možností. Takže zapomeňte na „klausovské“ dovezeme, ten průser bude na celé planetě (hlavně Indie).

S nižšími výnosy obilovin v důsledku nižšího hnojení půjde ruku v ruce také nižší produkce obili pro osivářské účely. Malá odbočka, jeden z produktů močoviny, je přísada Ad blue. Energetičtí experti varují, protože dneska většina moderních kamionů zajišťující transport potravin jaksi toto aditivum používají. To ovšem používají i všechny moderní traktory i nakladače.Takže současnou  krizi hnojiv klidně  odskáče  také  doprava a  to plošně.

Dneska prakticky není plodina, která by se nepřihnojovala. Ano, ti co mají živočišnou výrobu spojenou s tzv. kejdovým hospodářstvím, na tom budou maličko lépe, ale kejda se nedá aplikovat vždy a všude. Už jsem také pochytil názor jakéhosi mudrce, který pravil cosi jako „tak budeme pěstovat více vojtěšky“ (pozn. bobovité rostliny poutají vzdušný dusík). Zbývá už jen vymyslet, kam tu hmotu uskladníme a kdo to skrmí. A taky mimochodem, pěstování pícnin není právě levná záležitost.

Kromě nedostatku hnojiv sledujeme letos ještě jeden fenomén, a to je sucho – pravděpodobně spojený s jevem El Nino. Sucho není letos problém jen naší země, ale téměř celé Evropy či USA (například ve státě Virginia evidují největší sucho za poslední desítky let). Můžete hnojit jak chcete, ale když nepřijde vláha..je vám to jaksi k ničemu. Nedostatek vláhy se netýká jen „tržních“ plodin (jako například pšenice, řepka), ale také krmných plodin. Z vlastní zkušenosti vím, že většina farem nemá zásoby tzv. objemných krmiv (seno, siláž, senáž), neboli jede na doraz. Nedostatek těchto krmiv vede logicky ke snižování stavů zvířat. Mimochodem, letos ve stádech masného skotu evidujeme zvýšené úhyny mladých zvířat v důsledku onemocnění modrého jazyka.

Dalším problémem, o kterém se moc nemluví, je úbytek farmářů. Má to své důvody – není generační návaznost, rostoucí nájmy za pole (spekulanti), špatná ekonomická situace. V Německu skončilo dost malých sedláků (bývalé NSR) z důvodu, že museli díky zelené politice „odvázat zvířata“, což by si vynutilo obrovskou investici na přestavbu stáje. Uvádí se, že ve Švýcarsku každý týden ukončí 3 zemědělci svou činnost. Ve Francii 200 rolníků týdně. V Německu ukončilo za posledních 25 let více, než 50 % zemědělských subjektů svou činnost.

U nás bude situace taková, že to některá družstva také položí, zvláště menší a střední a také ty, které dosud nepostavily (nebo nezrekonstruovaly) nové stáje. Koho to nepoloží, budou velké farmy. Udivuje mě, kolik hloupých lidí tleská tomu, že se středním a velkým podnikům seberou dotace, protože to budou jediní, na kterých bude postavena produkce potravin pro naše obyvatelstvo. Jsou to přece agrobaroni. Pokud se ovšem nevyveze například do německých mlékáren, popřípadě se z „českých“ mlékáren (patřící Italovi, nebo Francouzovi) nevyvezou přednostně výrobky mimo ČR. Nezapomínejme také na to, že obchod s potravinami v ČR prakticky patří Němcům.

Nejsem schopen říct, kolik bude stát chleba, nebo litr mléka, ale jsme a ještě budeme svědky nejen cenového nárůstu základních potravin, ale i výpadků navzdory snižujícím se výkupním cenám zemědělských komodit. Už nejsme schopni tenhle náročný stroj držet v tak vysokých otáčkách. Soběstačnost snad všech potravin je na kritické úrovni a bude hůř. Za dobu, co se profesně věnuji zemědělství, jsme zažili více krát propad výkupní ceny mléka (5 Kč/l) i jatečných zvířat, ovšem prodělek živočišné výroby byl nahrazen výdělkem rostlinné výroby. Rostlinná výroba už je druhým rokem ztrátová a živočišná výroba jde stejným směrem.

Moje jediná jistota je kus pole a maštal se zvířaty. Nebude to na zbohatnutí, ale pocit dostatku vajec, mléka, masa a základní zeleniny bude k nezaplacení.

Možná je pryč doba, kdy lidé z vesnice začali říkat, „se mi vyplatí si to koupit v Kauflandu, než se tady dřít na záhonku“. Spousta lidí začala znovu pěstovat zeleninu a přicházejí na kvalitativní a chuťové rozdíly mezi domácím a supermarketovým produktem. A co vy, už navazujete kontakt s nějakým místním pěstitelem, či chovatelem?

Za dob východního socialismu se říkalo, že zemědělec má 4 nepřátele – jaro, léto, podzim, zima. Emeritní profesor Richard Murphy (Sheffield University) nově uvádí, že hlavními nepříteli jsou válka, klima, El Nino a Trump.

Závěrem podotknu, že zemědělství v naší zemi nikdy nemělo vysokou společenskou prestiž. Přestože jsme české zemědělství vytáhli mezi světovou špičku, stále mají čeští zemědělci cejch jakýchsi kverulantů a pobíračů dotací díky lidem, jako např. pan Prouza. Dost možná se to brzy změní.

Daniel Landa kdysi nadčasově varoval před migrací do Evropy textem: část tupounů plešatých vám možná přijde vhod /píseň Bílej jezdec/. Já bych to malinko upravil na „část tupounů s vidlemi v holínkách vám možná přijde vhod.“

KOSA NOSTRA

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Jiří Viselka 200,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ladislav Konopka 2000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Tomáš Dvořák 1000,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Miroslav Meder 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Jan Liskar 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: ... 22 690,00 Kč

Vybráno 50.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Petr Pavel versus vláda … aneb pomůže kompentenční žaloba? - 27.5.2026
• Když je dražší nasypat hlodavci pod prdel než dát člověku pořádný salám - 27.5.2026
• Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO - 27.5.2026

(23 votes, average: 4,91 out of 5)

Loading...