18.5.2026
Redakce
0
Kategorie: Společnost1 přečtení

Svoboda slova: Duben 2026

Sdílejte článek:

SOSP

Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za duben.

Čím jsme se zabývali my v SOSP

Omezování svobody projevu se stalo nejen nástrojem politického boje, ale také nástrojem zasahování do demokratických voleb ze strany Evropské komise. V souvislosti s plány Bruselu na permanentní aktivaci cenzorního režimu Rapid Response System (součást DSA) jsou důvody se obávat, že právě zásahy do nadcházejících voleb v EU budou největší cenzurní hrozbou pro Evropany, nás nevyjímaje. Proto jsme se zapojili do iniciativy Democracy Interference Observatory think tanku MCC Brussels, který sleduje možné ovlivňování voleb v EU pomocí analýzy mediálních narativů, online kampaní a aktivit různých aktérů. Jejich březnová analýza The managed ballot: The EU’s Playbook for Shaping National Elections se zabývá těmito jevy během voleb v Rumunsku, Polsku a České republice. Autory části věnované ČR jsou za SOSP Nikola Zbořilová a Vlastimil Veselý.

Rozhovor se spoluzakladatelem Společnosti pro obranu svobody projevu, herním vývojářem, scenáristou a režisérem Danielem Vávrou. Musí mít jistě radost, že do ulic vyšli mladí lidé a volají: Ruce pryč od médií, svobodu České televizi, svobodu Českému rozhlasu. Je to završením jeho práce v SOSP? Je podle něj vysílání veřejnoprávních médií skutečně vyvážené? Jsou dnes ještě vůbec potřeba? Jaký vliv na ně bude mít umělá inteligence? V čem podle něj zásadně selhávají? A zanikla by žurnalistika, kdyby zanikla Česká televize?

Největším nebezpečím v moderních společnostech není to, že mluví příliš mnoho lidí, ale že stát … bude rozhodovat o tom, který projev je povolen… Moderní argument nespočívá v tom, že lidé nikdy nelžou, nehanobí, nepodněcují a neobtěžují. Spíše v tom, že alternativa – svěření moci rozhodovat o tom, který projev je přípustný – je horší. Každý režim tvrdí, že jeho cenzura je rozumná. Každý cenzor tvrdí, že chrání společnost. Jazyk se mění s dobou: kacířství se stává nenávistí; rouhání se stává dezinformací; vzpoura se stává společenskou škodou… Už to není jen stát, ale též univerzity, profesní organizace, platformy, licenční a regulační orgány, zaměstnavatelé, které jednají ve shodě, často neformálně, často bez řádného procesu a často s morální jistotou… Necenzurovaná mluva dává menšinám šanci bojovat proti většině a umožňuje odhalit pravdu nikoli oficiálním prohlášením, ale sporem… Argument pro silnou svobodu projevu je v konečném důsledku sázkou: že nebezpečí otevřeného diskurzu – ošklivost, chyby, provokace – jsou méně katastrofální než nebezpečí řízeného diskurzu. Že lék na cenzuru je horší než nemoc projevu.

EU není evropská v pravém smyslu slova, je technokratickou liberální unií, která se shodou okolností nachází v Evropě. Odmítá evropské dědictví a tváří se jako univerzalistický, progresivistický projekt budoucnosti… Regulatorní velmocenství přeměnilo vnitřní trh v přeregulovaný, předotovaný, napůl centrálně řízený projekt evropských byrokratů k potlačování inovací, omezování svobody slova a prosazování utopické net zero ideologie v podobě Green Dealu… Evropské elity … omezují svobodu projevu ve jménu boje s dezinformacemi, hate speech a populismem a vzývají „evropský model“, který v jejich pojetí ovšem znamená přeregulovanost, stagnaci a neudržitelné sociální systémy… Současnou EU je potřeba radikálně dezintegrovat, zrušit většinové hlasování, ve velkém vrátit pravomoci národním státům a veškeré nadnárodní struktury zbavit legitimity a snahy přisvojovat si kompetence. Celý článek Andreje Duhana.

Dění v ČR

Někteří nám v posledních letech argumentovali, jak dobře si ČR stojí v žebříčku svobody médií od „nevládní“ organizace Reportéři bez hranic (RSF). Svoboda médií je ale něco jiného než svoboda projevu občanů a metodika RSF je postavena do značné míry na subjektivním hodnocení několika málo předvybraných novinářů z dané země. RSF měla v roce 2024 rozpočet 330 mil. Kč, z čehož 65 % získala od vlád (Dánska, Francie, Německa, Nizozemska, Tchaj-wanu a Velké Británie) a veřejných institucí, mezi nimiž jsou EU (60 mil. Kč), National Endowment for Democracy (NED) a Open Society Foundation George Sorose. RSF kritizuje záměr české vlády změnit fungování veřejnoprávních médií a odmítá zrušení koncesionářských poplatků i snahu zprůhlednit zahraniční financování neziskovek a médií. Obrátila se na Evropskou komisi s žádostí, aby označila ČR za zemi, kde je ohrožena svoboda médií.

Máme konečně vládu, která neblokuje žádné weby a takovou represi odmítá. Ale úřady stále sestavují seznamy „podezřelých“ webů, které nemáme číst a sdílet. Nejsou sice zakázané, ale podle různých indicií (jako např. použité barvy v grafice) by prý mohlo jít o nástupce ruských webů zakázaných Evropskou unií. Jejich sdílení a rozhovory do nich ochotně hlídá mediální soldateska Seznamu, Novinek, elfů a Mácova Štítu demokracie v dojemné kooperaci s aktivisty BIS, aby pak rozjela dehonestační kampaň. Dočkáme se konečně doby, kdy EU přestane zakazovat weby a česká BIS bude apolitickou službou bránící např. technickou infrastrukturu ČR před kyberútoky a nikoli české občany před nepohodlnými informacemi?

Senátorka Zwyrtek Hamplová žádá po řediteli BIS Koudelkovi vysvětlení nepodložených a falešných nařčení, v nichž se web Novinky odvolává na BIS. 5 poslanců, 1 senátorku, a 2 náměstky ministrů nařkl z toho, že poskytováním rozhovorů podporují ruskou propagandu. „Vládní poslanci ochotně poskytují rozhovory podezřelému serveru. Pomáhají ruské propagandě, varuje BIS” zněl titulek. „žádám o vysvětlení: 1) o co opírá daná osoba z BIS logiku úvahy, že poskytováním rozhovoru na téma týkajícího se ČR se šíří ruská propaganda, 2) jaká právní norma ji opravňuje takto hodnotit práci mj. ústavních činitelů, 3) zda a kde je v ČR veden seznam serverů, kterému je ne/doporučeno poskytovat rozhovory a kde má podobná činnost oporu v právním řádu, 4) jak oblast podobných veřejných rozhovorů spadá do oblastí činností BIS, kterou je terorismus, kontrašpionáž, organizovaný zločin a proliferace.“

Mediální lynč vůči Natálii Vachatové je jen špičkou ledovce. V menší míře jej zažíváme sami a s námi stovky konzervativních publicistů a intelektuálů, kterým média a z eráru sosající neziskovky malují na čela ruské vlajky a na záda terče jen proto, že odmítají unijní propagandu spojenou s cenzurou, masovou migrací, Green dealem, LGBT ideologií a Ukrajinou. „Připadá mi to, jako když se kdysi ptávalo na postoj ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Kdy člověk musel podepsat, že s tím souhlasí […].“ „Na každou věc, kterou o mně řeknou, mám protiargument. Ale je mi úplně k ničemu. Protože když někdo tapetuje titulky několik týdnů v kuse a dává ke jménu Vachatová nálepku, tak už se jí nikdy nezbavím. Za covidu tak byli i renomovaní lékaři označeni za dezinformátory, byli dehonestováni, vláčeni bahnem. A dostali se z toho? Nedostali. Po x letech se jejich jméno očišťuje, ale ne u všech.“

Zákon typu FARA by zviditelnil politické aktivity neziskovek, které mají chránit liberálně demokratický režim bez ohledu na výsledky voleb. Proto je odpor vůči němu tak silný. Registrace by znamenala ztrátu anonymity donorů. Zákon by odhalil politické vazby a umožnil veřejnosti jasně vidět, kdo financuje vzdělávání o migraci, … kdo stojí za advokačními kampaněmi či zahraničními projekty. Školy a státní instituce by mohly být opatrnější vůči těm, které jsou registrovány jako subjekty s významným zahraničním financováním. Transparentnost by odstranila současnou informační asymetrii. Regulace by omezila by schopnost neziskovek ovlivňovat veřejnou debatu, vzdělávání a legislativu. Vyrovnala by alespoň částečně současný handicap zastánců majoritní demokracie a narušila mezinárodní síť, která podporuje liberální řád.

Ideologičtí aktivisté se bouří proti vládnímu záměru registrovat neziskovky placené ze zahraničí. Ignorují však nepoměrně větší nebezpečí, jež přichází z Bruselu. Zejména ti ověšení hrdými nálepkami „progresivisté“ nebo „liberální demokraté“, chtějí šířit své stále extrémnější postoje bez toho, aby prošli ústřední zkouškou důvěryhodnosti, tedy svobodnými volbami. Oni hodlají „jen“ mít vliv, tedy moc nad společností, ale odpovědnost odmítají. A samozřejmě chtějí být za svou radikální, ve svých důsledcích protidemokratickou, propagandu dobře zaplaceni. Nyní cítí, že jejich příjmy mohou být ohroženy. USA řeší problém zahraničního vlivu relativně minimalisticky. Požadují zveřejnění vztahu k zahraničnímu zadavateli a tím věc de facto končí. EU naopak vytváří nový regulační rámec, který zahrnuje registraci, dohled a administrativní kontrolu. Celý text v článku Ladislava Henka.

Na Úřadu vlády sídlí Rada pro nestátní neziskové organizace. Její členové čím dál častěji obstruují práci vlády. Ve spolupráci s Člověkem v tísni, Nadací OSF a dalšími neziskovkami prosazují vlastní agendu a daňové poplatníky to stojí miliony korun ročně. Rada „podporuje iniciativy Evropské komise, jako je Evropský štít pro demokracii, Strategie EU pro občanskou společnost či program AgoraEU, kde jsou alokovány miliardy eur pro neziskovky, které budou prosazovat hodnoty EU. Poradní orgán vlády dokonce realizuje vlastní projekty a každoročně rozděluje milionové dotace. V poradním orgánu nalezneme jméno ředitele Člověka v tísni Pánka, ředitelky Nadace OSF Břeňové, zástupkyně ředitele Glopolis Miléřové či ředitelky Partnerství pro vzdělávání 2030+ Pýchové. Výbor pro legislativu a financování dokonce vystoupuje proti programovému prohlášení vlády, když odmítl záměr rozšířit transparentnost zahraničního financování neziskových organizací.

Mnoho organizací označovaných za nevládní je financováno z veřejných zdrojů – zahraničních i domácích, například Norskými fondy, Evropskou komisí, ministerstvy či Státním fondem životního prostředí. Peníze jsou zaměnitelné: grant na jednu činnost může vytvářet prostor pro jinou aktivitu. To dobře vědí i koaliční zastupitelé v Brně, kteří tvrdí, že každoroční dotace 3 mil. Kč pro spolek Meeting Brno nebyla určena na pozvání Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tyto organizace často vystupují jako nezávislé a média je tak prezentují, přestože veřejné peníze mohou financovat lobbing i vytváření dojmu společenského konsenzu. Pokud na univerzitách převládnou lidé, kteří místo předávání vědění chtějí vychovávat aktivisty, nebo v umění ti, kteří upřednostňují ideologii před krásou, vyvstává otázka, co s tím může stát dělat.

EU podpořila částkou 1 mil. eur projekt „žurnalistického divadla“ TRUST (Truth on Stage – Pravda na jevišti). Ten má spojit investigativní žurnalistiku s divadlem. Cílem je „posilování demokracie a boj proti dezinformacím“. Zapojeno je 8 divadel z Evropy, včetně Činohry Národního divadla. Do projektu se má zapojit i jeden ze šéfredaktorů podepsaných pod dopisem Andreji Babišovi. V Česku je totiž mediálním partnerem projektu web Voxpot, který vede Vojtěch Boháč. Ten dříve působil v médiích jako Právo, Deník Referendum a A2larm. To jsou média hluboce zakotvena v levicově-progresivistickém a prounijním proudu posedlým genderem, klimatem, dekolonizací, radikálním feminismem, multikulturalismem a nekritickým uctíváním EU. Brusel tu jen spouští další mechanismus, který má diskreditovat nepohodlné hlasy ještě dřív, než zazní. Více na X Milana Urbana.

Některá témata jako např. remigrace jsou stále tabuizovaným tématem. Jsou slova, která dnešní veřejný prostor nesmí ani vyslovit nahlas, aniž by se okamžitě nespustil poplach morálních samozvanců. Jakmile je slovo remigrace vysloveno, jako by se v hlavách mnohých rozsvítil jen červený maják předem připravené hysterie. Přitom jde v jádru o otázku naprosto legitimní: má stát právo napravovat důsledky vlastní migrační nezodpovědnosti? Masová remigrace je prostě označení pro systematický, zákonný a politicky řízený návrat části migrantů, kteří se buď na území státu nacházejí nelegálně, nebo dlouhodobě odmítají respektovat základní pravidla hostitelské společnosti, případně jsou zjevnou sociální, bezpečnostní či civilizační zátěží. To není extremismus. To je elementární pud sebezáchovy státu, který si ještě úplně nespletl humanitu se sebevraždou. Celý text v článku Josefa Zbořila.

Společnost, která začne zaměňovat nesouhlas za dezinformaci, si veřejný prostor nechrání, ale deformuje. Přehnaná snaha chránit demokracii se tak může stát jedním z mechanismů, které ji oslabují. Pojem, který historicky patřil do oblasti politického a vojenského působení, se rozšířil do médií, politiky, akademie, medicíny i běžné mezilidské výměny názorů. Ze slova dezinformace se stalo univerzální označení pro téměř cokoli, co je vnímáno jako nebezpečné, opoziční, nežádoucí nebo prostě jen nepříjemné. Pokud je dezinformací vše, co se nehodí, pak ve chvíli, kdy narazíme na skutečně organizované klamné působení, už pro něj nemáme ostrý analytický nástroj. Máme jen ošoupanou floskuli. Pokud se z dezinformace stane nástroj delegitimizace oponentů, mohou i dobře míněné iniciativy na ochranu veřejného prostoru přispívat k jeho oslabování. Demokracie totiž neoslabuje nesouhlas. Oslabuje ji ztráta schopnosti s ním zacházet.

Cenzuro-pižďuchové neříkají: „Zakážeme ti mluvit.“ To by znělo příliš hrubě, příliš historicky, příliš kompromitovaně. Cenzuro-pižďuch je sofistikovanější. On říká: „Chceme chránit bezpečný prostor.“ „Musíme pečovat o kvalitu debaty.“ „Je třeba omezit škodlivé narativy.“ „Neumlčujeme, pouze moderujeme.“ A právě v tom spočívá celé kouzlo tohoto druhu: z roubíku udělat službu, z umlčení formu péče a z dohledu projev občanské odpovědnosti. Cenzuro-pižďuch nemá rád otevřenou debatu. Má rád debatu připravenou, vypolstrovanou, předžvýkanou a bezpečně vedenou po schválených kolejích. Debatu, v níž se nikdo příliš neodchýlí, nikdo příliš nepřekvapí, nikdo neřekne něco neuhlazeného, nekomfortního nebo nedejbože původního. Jeho ideálem není střet názorů, ale synchronizovaná výměna formulací, v níž každý účastník ví, co je ještě přijatelné a co už bude označeno za problém.

Dění v Evropě

Bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maaßen, který byl vyhozen kancléřkou Merkelovou poté, co odmítl zasáhnout vůči demonstrujícím proti kriminalitě ilegálních migrantů v Saské Kamenici v létě 2018, vyzývá jako jeden z prvních signatářů k podpoře Berlínské deklarace o svobodě projevu. Podepsalo ji 150+ německých novinářů, právníků, vědců a dalších osobností. Veřejnoprávní vysílání, financované z koncesionářských poplatků, soustavně porušuje princip vyváženého zpravodajství. Musí být obnovena zásada rovné ochrany cti pro všechny. Zprávy o ochraně ústavy by neměly obsahovat vyjádření názorů, které nevyjadřují protiústavní cíle. Státní financování organizací zabývajících se ověřováním faktů by mělo být zastaveno. Pandemická smlouva WHO by neměla být ratifikována. Požadavky se týkají i revize DSA, především zrušení institutu „důvěryhodných oznamovatelů“, protože stírá hranici mezi státními institucemi a interakcí svobodně sdružených občanů.

V Německu vyvolal ostrou debatu vládní návrh zákona, který má umožnit obcím prověřovat potenciální kupce, pokud existuje podezření na „protiústavní cíle“, a to i s využitím informací bezpečnostních složek. Obce by mohly prověřovat kupující – a to i prostřednictvím Spolkového úřadu pro ochranu ústavy či Spolkového kriminálního úřadu. Kontroverzi vyvolává zejména fakt, že k zásahu by nemusel existovat žádný prokázaný trestný čin. Podle návrhu by postačovalo, pokud by „skutečnosti odůvodňovaly domněnku, že kupující důrazně podporuje uskutečnění těchto snah“. Úřady by tak mohly jednat i na základě předpokladu, že jednání či postoje kupujícího by mohly mít v budoucnu „politický dopad“. Návrh vyvolal silnou kritiku mezi právníky i politiky. Vágní formulace v návrhu zákona vedou k tomu, že mohou být dotčeni občané s politicky nepohodlnými názory. Plány připomínají NDR. Tam dostávali byty občané loajální k režimu.

Po Rumunsku zažilo zneužívání RRS k předvolební cenzuře i Maďarsko. Systém rychlé reakce (RRS) patří mezi nejméně transparentní nástroje spojené s DSA a Kodexem proti dezinformacím. Funguje prostřednictvím stálé pracovní skupiny, které předsedá Evropská komise, a je aktivován během voleb nebo krizí, aby umožnil urychlenou koordinaci mezi platformami, veřejnými orgány a vybranými nestátními aktéry. O aktivaci nejsou žádná veřejná oznámení, neexistuje seznam účastníků ani veřejně přístupný mechanismus dohledu. Neprůhlednost RRS je v rozporu s formálními požadavky na transparentnost DSA, včetně povinnosti platforem poskytovat odůvodnění a zaznamenávat moderační akce ve veřejné databázi. V ČR jsou signatáři Kodexu proti dezinformacím Seznam, Demagog a vlivná politická neziskovka GLOBSEC (na Slovensku jí zastavili veřejnou podporu). A jako součást evropské sítě EDMO projekt CEDMO Václava Moravce.

Maďarské parlamentní volby sledovaly dvě mezinárodní mise. Liberty Coalition for a Free and Fair Election (LCFFE) uvedla, že volební den proběhl korektně, ale upozornila na silný institucionální tlak EU. Zmínila aktivaci systému rychlé reakce podle DSA, stanoviska generálního advokáta Soudního dvora EU, kritiku představitelů EU a zadržování fondů EU. Podle LCFFE jde o zásahy odlišné od běžné podpory kandidátů a potenciálně odporující právu EU i mezinárodnímu právu. Zpráva dále upozorňuje na možné zapojení zahraničních zpravodajských služeb, šíření nahrávek vládních představitelů a granty zahraničních subjektů pro NGO, aktivisty a média působící mimo režim financování kampaní. Spolupředseda LCFFE J. Kwasniewski označil Maďarsko za „testovací prostředí“ nástrojů využívaných dříve v Polsku a Rumunsku.

Debata o zasahování Evropské komise do volebv členských zemích EU. Diskutují Richard Schenk, Norman Lewis, Stéphane Luçon a Thomas Fazi. Jak byl DSA zneužit k umlčení disentu a k bezprecedentnímu zrušení rumunských voleb? Jak funguje stínový stát nevládních organizací a jak stovky milionů eur daňových poplatníků financují falešnou občanskou společnost profesionálních aktivistů, kteří působí jako neoficiální cenzoři evropského internetu? K čemu slouží Evropský štít demokracie – rozsáhlý komplex státem financovaných „nevládek“ a „důvěryhodných informátorů“, kteří se opírají o nejasné zpravodajské informace. Proč bruselská elita vnímá běžné voliče jako děti, které je třeba chránit před nebezpečnými myšlenkami?

Francouzský prezident Macron, který se obává volební prohry, poslal 16. 3.  dopis předsedkyni Evropské komise (a kopii všem členským státům), kde volá po větších pravomocích Komise a vlád členských zemí při vymáhání cenzurního nařízení DSA. Letos se konají volby v 11 zemích EU a příští rok jsou klíčové volby ve Francii, Itálii a Polsku. Podle průzkumů se očekává, že mohou výrazně uspět euroskeptické a konzervativní strany. Recept je přitom už vyzkoušený v Rumunsku a Maďarsku – nejdřív se ve spolupráci se spřízněnými médii a zpravodajskými službami vytvoří hrozba vnějšího zasahování (nejčastěji z Ruska). Komise pak přes financované politické neziskovky aktivuje režim RRS a pod záminkou „systémového rizika“ zařídí nahlašovatelé (u nás Seznam, GlobSec a Demagog) omezení dosahu „škodlivého“ a posílení dosahu žádoucího na platformách. Při nežádoucím výsledku je pak ve hře zrušení voleb jako v Rumunsku.

Kodex proti dezinformacím, který Komise v únoru 2025 integrovala do DSA, nikdy necílil na ilegální projev. Od počátku měl za cíl obsah, který Komise označuje za „dezinformace“ – tedy názory a informace, které jsou legální. Studie z roku 2024 analyzující obsah odstraněný platformami v Německu, Francii a Švédsku zjistila, že 87-99 % smazaného obsahu představovalo právně přípustný projev. Platformy totiž raději mažou víc, než aby riskovaly pokutu až 50 mil. eur podle německého zákona NetzDG, nebo až 6 % globálního obratu podle DSA. Letos na jaře podepsala Komise grant 5 mil. eur na podporu fact-checkerů jako součást „Evropského štítu demokracie“. Macron vyhrožuje „zmrazením algoritmů“ a potlačováním obsahu nepohodlných médií. To všechno extrémně dráždí USA, protože to bude zasahovat i jejich obsah, jejich média a potenciálně ovlivňovat i jejich volby. Celý článek Cecílie Jílkové.

Podle Politico byla analýza EU dotací pro propagandistické projekty prounijních neziskovek od italského novináře Thomase Faziho jedním z důvodů, proč EU toto financování významně omezila. Podobné financování konzervativních nevládek prakticky neexistuje a tak bylo pro EU politicky obtížné tyto dotace obhájit. Ke snížení financování nejméně o 7,8 mil. eur došlo měsíce poté, co si pravicové a konzervativní organizace stěžovaly, že peníze se utrácejí za propagandu EU, která jde pouze prounijním skupinám propagujícím hlubší integraci. Např. pařížský Institut Jacquese Delorse, založený bývalým předsedou Evropské komise, dostával 350 000 eur ročně, a Nadace Roberta Schumana spojená s Evropskou lidovou stranou, 400 000 eur ročně. Když je prostor občanské společnosti a think-tanků tak silně formován financováním Evropské komise, je vznik alternativních zdrojů financování pro organizace zaměřené na svobodu projevu, národní suverenitu a národní identitu přirozeným vývojem.

Evropská komise rozdělí přes 200 miliard Kč neziskovým organizacím – ale jen těm, které budou prosazovat její hodnoty. Nová Strategie EU pro občanskou společnost počítá s tím, že si Brusel vytvoří síť organizací napojených na unijní peníze, které se budou podílet na tvorbě evropské politiky. Program AgoraEU má k dispozici až 9 miliard eur, tedy bezmála 220 miliard Kč pro všechny, kteří budou prosazovat „lidská práva, demokracii či kulturní rozmanitost“. Autoři strategie zároveň zdůrazňují, že organizace a projekty, které nesdílejí hodnoty EU, mohou na peníze zapomenout. „Neziskovky placené z bruselských miliard nejsou žádná ‚občanská společnost‘, ale prodloužená ruka Evropské komise. Kdo platí, ten určuje agendu – a tady ji rozhodně neurčují občané ve volbách, ale úředníci. Tohle není posilování demokracie, ale její obcházení,“ říká europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Po pokutě pro srbský klub z Bělehradu za fanouškovskou choreografii s Ježíšem je tu další pokuta od UEFA za křesťanskou symboliku – tentokrát pro francouzský klub z Lille. Celková pokuta činila 83 tis. eur. Z toho cca 17 500 eur bylo za vyobrazení Johansky z Arku. Zatímco politický aktivismus ve formě duhových pásek na podporu ideologie LGBT nebo klekání za násilníky BLM evropská fotbalová asociace podporuje nebo dokonce vyžaduje, křesťanské kořeny Evropy jsou pro ni (a další unijní struktury) nežádoucí.

Dění v USA a jinde ve světě

Republikáni amerického Kongresu požadují v dopise Evropské komisi odpovědi na 5 otázek týkajících se vměšování Bruselu do voleb v Maďarsku a unijního financování médií a neziskovek. Poté, co Trumpova vláda zastavila většinu dotací a grantů přes agentury USAID a NED ovlivňujících veřejné mínění v Evropě, unijní struktury některé financování převzaly. 1. Poskytnout úplnou transparentnost ohledně EU financování včetně výběrových kritérií, příjemců a mechanismů dohledu. 2. Jakým způsobem Komise zajišťuje, aby financování nebylo využíváno k politické činnosti, zejména v období před volbami? 3. Jak regulace DSA ovlivňují svobodu projevu a volební diskurs? 4. Jak je zajištěno, že regulace DSA jsou v souladu se svobodou projevu a nestranností? 5. Komplexní přezkum EU financování s cílem odstranit veškeré známky politické zaujatosti a zajistit, aby bylo alokováno výhradně na základě objektivních a transparentních kritérií.

Sarah Rogersová, náměstkyně ministra zahraničí USA pro veřejnou diplomacii, podporuje hnutí spojená s MAGA proti masové migraci a vede kampaň proti zákonům omezujícím online projev v Evropě. Nedávno ji nominovali do čela agentury, která dohlíží na vládou financovaný Hlas Ameriky. Pro ty v Evropě, kteří se obávají ničení základní svobody projevu, je už teď hrdinkou. „Jsem velkým fanouškem Sarah,“ řekl Toby Young, člen Sněmovny lordů. Boj za svobodu projevu v Evropě se často může jevit jako prohraná bitva, takže mít na své straně tak vysoce postavenou politickou osobnost v nejmocnější zemi světa je obrovským povzbuzením morálky. Kritizovala Španělsko za tvrdé zásahy proti „nenávistným projevům“ a Německo za jeho zákon zakazující urážky. Rogersová říká, že se setkává s voliči v Evropě, kde podle ní mnozí skutečně trpí: mají dost toho, aby jim někdo říkal, co mohou říkat, a bojí se, že migrace změní jejich společnost k nepoznání.

 

SOSP

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)