27.3.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Naše planeta není křehká

Sdílejte článek:

WALTER WILLIAMS

Zákeřná progresivní indoktrinace od školky po vysokou školu.
Členka strany Demokratických socialistů Ameriky  Alexandria Ocasio-Cortez tvrdí, že: „pokud nevyřešíme klimatické změny, svět za 12 let skončí.“ Lidé na Mezivládní konferenci o klimatických změnách souhlasí a tvrdí, že k odvrácení jedněch z nejničivějších dopadů změny klimatu musí svět snížit uhlíkové emise o 45 procent do roku 2030 a úplně se zbavit uhlíku do roku 2050.

Taková strašidelná varování nejsou novinkou. V roce 1970 profesor biologie na Harvardské univerzitě George Wald, laureát Nobelovy ceny, předpověděl: „Civilizace během 15 až 30 let skončí, pokud ihned něco nepodnikne proti problémům, kterým lidstvo čelí.“ Také v roce 1970 Paul Ehrlich, biolog na Stanford University, v článku pro magazín The Progressive předpověděl, „úmrtnost bude stoupat, pokud během následujících deseti let nezemře hlady ročně alespoň 100–200 milionů lidí.“Rok předtím varoval: „Kdybych byl hazardér, vsadil bych se i o peníze, že Anglie nebude v roce 2000 existovat.“ Navzdory takovým nesmyslným předpovědím Ehrlich získal ne méně než 16 ocenění, včetně Crafoordovy ceny za rok 1990, nejvyššího ocenění Královské švédské akademie věd.
.
Levičáci neustále hlásají nesmysly jako „Svět, ve kterém žijeme, je krásný, ale křehký.“ „Třetí skála od slunce je křehkou oázou.“ „Pamatujte, že Zemi je třeba každý jeden den zachraňovat.“ Tato a mnohá jiná vyjádření, spolu s apokalyptickými předpověďmi, jsou pro environmentalisty typická. Co je ještě horší, touto indoktrinací s křehkou zemí krmí mladé lidi od školky po vysokou školu. Proto mnozí mileniálové podporují socialistku Ocasio-Cortez.

Prozkoumejme jen pár kataklizmatických událostí, které překračují veškerou ničivou sílu lidstva a pak si položme otázku, jak naše údajně křehká planeta mohla přežít. Erupce sopky Krakatoa v roce 1883 v současné Indonésii měla sílu 200 megatun TNT. To je ekvivalent 13 300 15kilotonových atomových bomb jaké zničily Hirošimu během Druhé světové války. Předtím, v roce 1815, došlo k erupci sopky Tambora, největší známé sopečné erupci. Vychrlila do atmosféry tolik popela, že rok 1816 byl znám jako „rok bez léta“. Vedla k neúrodě a úmrtí dobytka na severní polokouli, čímž způsobila nejhorší hladomor 19. století. Erupce Krakatoy v roce 535 našeho letopočtu měla takovou sílu, že zakryla většinu světla a tepla ze slunce na 18 měsíců a údajně způsobila temnověk. Geofyzici odhadují, že jen tři sopečné erupce — v Indonésii (1883), na Aljašce (1912) a na Islandu (1947) — vychrlily do atmosféry více oxidu uhličitého a oxidu siřičitého, než veškerá lidská aktivita za celé naše dějiny. 

Naše takzvaná křehká planeta přežila i jiné katastrofické události, jako povodně v Číně v roce 1887, které si vyžádaly odhadem 1 až 2 miliony životů, po kterých tam v roce 1931 došlo k dalším povodním, které si vyžádaly 1 až 4 miliony životů. A co vliv zemětřesení na naši křehkou zem? Zemětřesení v chilském městě Valdivia v roce 1960 mělo sílu 9,5 stupně Richterovy stupnice. Mělo sílu odpovídající 1000 atomovým bombám odpálením zároveň. Smrtící zemětřesení z roku 1556 v čínské provincii Šen-si zničilo oblast velkou 1346 čtverečních kilometrů.

Naše takzvaná křehká planeta čelí hrůzám i z vesmíru. Před dvěma miliardami let dopadl na zem asteroid, který vytvořil kráter v Jižní Africe, který má průměr 300 km. V Ontariu se nachází Sudbury Basin, který vznikl po dopadu meteoritu před 1,8 miliardami let. Se svou délkou 62 km, šířkou 30 km a hloubkou 14,5 km je druhou největší strukturou vytvořenou dopadem na zem. Kráter v zálivu Cheasepeake ve Virginii je o trochu menší, asi 85 km široký. Pak je tu slavný, ale drobný meteorický kráter v Arizoně, který je široký asi 1,5 km.

Moje otázka zní: Kterou z těchto přírodních sil by mohlo lidstvo duplikovat? Například, mohlo by se lidstvo alespoň přiblížit k duplikování znečišťujících efektů sopečné erupce Tambora z roku 1815? Je arogantní myslet si, že lidstvo může způsobit významné parametrické změny na zemi nebo že se může vyrovnat ničivým silám přírody. Naše planeta není křehká.

Environmentalisté se příležitostně prořeknou a odhalí svou skutečnou agendu. Barry Commoner řekl, „Kapitalismus je pro Zemi nepřítelem číslo jedna.“ Profesor Leo Marx z univerzity Amherst řekl, „Z ekologických důvodů nelze o argumentech ve prospěch světovlády diskutovat.“Zdroj: Walter Williams

Poznámka: 

Samozřejmě, planetu je třeba šetřit a starat se o ni jako o svůj širší domov. Ani doma si přece neházíte odpadky pod stůl — aspoň doufám …

Ekologisté od 60. let vyzkoušeli různé druhy paniky: vyčerpání kyslíku, globální ochlazování, přicházející doba ledová, kyselé deště… Globální oteplování je zatím poslední ekoteroristickou panikou a protože to vypadá, že od roku 1998 se Země fakticky neotepluje, mluví se dnes o témže jako o Globální změně klimatu (bez specifikace, jak se mění). Ale ve skutečnosti jde o cíl zmíněný v posledním odstavci článku: zničit kapitalismus a zavést světovou socialistickou vládu. A obávám se, že se jim to daří.


 


Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Tohle se fakt děje?

    RED HOOK Je tu Máj, lásky čas, matko. Hrdlička jede bomby a jeden by se měl připitoměle usmívat na

    Jak se opravdu žije v Norsku?

    Jak se opravdu žije v Norsku?

    ANDREJ TICHÝ 13|03|2015 Většina lidí si při slově Norsko představí fjordy, zimu, lyže, ropu a bohatství. To je však