13.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Jak se opravdu žije v Norsku?

Sdílejte článek:

ANDREJ TICHÝ 13|03|2015

Většina lidí si při slově Norsko představí fjordy, zimu, lyže, ropu a bohatství. To je však předtím, než přijdou do Norska a začnou zde žít. Život v každé zemi má svá specifika. Jaké má život v Norsku? Jaké je to přistěhovat se do Norska a žít tady roky?

Za dobu, co žiji v Norsku, jsem měl možnost setkat se a povídat si s lidmi pocházejícími z nejrůznějších míst světa. Přesto, že všichni byli rozdílní, měli jednu věc společnou. Každý přišel do Norska za lepším životem. Jak tedy vypadá vysněný lepší život? Jako příklad uvedu dva příběhy lidí, kteří žijí v mém okolí. Jsou to lidé, kteří žijí v Norsku desítky let. Mají rodinu, práci a vyprávěl jsem se s nimi na téma, jak se jim zde žilo a žije. Pro upřesnění, všichni žijí v okolí Stavangeru.

[ad#hornisiroka]

Prosím, neberte můj blog jako pomluvy, je to jen subjektivní názor různých lidí. V Norsku žije množství rozdílných lidí.

Paní ze Švédska žije 26 let v Norsku

Snad každý se setkal již někdy s tím, že Norové se na nás ,, utladery” (cizince) dívají tak jaksi jinak. Mě osobně však překvapil rozhovor s paní, která je původem ze Švédska a tudíž neměla žádnou jazykovou bariéru. Mohla se bez problémů dorozumět se všemi ve svém okolí a rodině. Samozřejmě před 26 lety bylo Norsko jiná země, avšak její vyprávění mě velmi zaujalo. Po tom, jak se provdala za Nora a začala žít v novém prostředí, potýkala se se stejnými problémy jako většina cizinců. Ženy v práci mají své kroužky, kde se setkávají jednou týdně, ji však nikdy nepozvaly. Ani po 20 letech života! Časem pochopila, že to je kvůli tomu, že v dané oblasti nevyrostla. Tak ji místní nikdy nevzali za svou. S rodinou jejího muže má dobré vztahy, ale přesto ji nikdy nepozvali na křtiny nebo narozeniny. Berou to jako normální věc. Tato paní mi pomohla pochopit jednu důležitou věc z myšlení Norů. Každý, kdo se sem přistěhuje, potřebuje získat novou síť kontaktů na lidi. Místní Norové si tuto síť kontaktů budují od malička: rodina, škola, sousedé, kamarádi, sport. Oni nepotřebují více kontaktů. Jim stačí to, co mají. Speciálně v okolí Stavangeru byla před objevením ropy velká bída. Kromě ryb a brambor zde nebylo téměř nic. Její názor je, že i tímto způsobem si to místní kompenzují, že mezi sebe velmi nepouštějí přistěhovalce. Na konec našeho rozhovoru mi řekla, že většina jejích přátel a to zde žije více než čtvrt století, jsou cizinci.

Paní z Anglie žije 14 let v Norsku

I tato paní se do Norska vdala. Za manžela si vzala Nora a vztahy s jeho rodinou označila za takové průměrné. Kultura v Anglii je určitě jiná než v Norsku a byl to pro ni dost velký šok. Ještě stále i je, dodala s úsměvem. Zpětně pochopila, jak žila prvních 8 let. Koloběh: práce, domů, děti. Neměla téměř žádné sociální vazby. Kolegyně v práci nebyly její přítelkyně a téměř na ni na ulici ukazovali. Podívejte, to je ta z Anglie. Když se přistěhovala do nové čtvrti, nikdo nepřišel zaklepat na dveře. Nikdo nejevil žádný zájem. Jedině jedna paní, co bydlela téměř kilometr dál a také byla z Anglie, ji přišla přivítat v nové čtvrti. V Norsku se stává dost často, že lidé ani nevědí, kdo je jejich soused. Po dlouhých 8 letech samoty a neutěšeného života si našla přátele. Také cizince. Hledání přátel z řady místních Norů vzdala. Jsou to prý na první pohled milí lidé, co se na vás usmějí. Zamávají hlavou, ale dál vás neřeší. Nezajímají se o vás. Její názor na Nory je takový, že jsou to povrchní a falešní lidé, kteří si drží vztahy z dětství celý život, chodí z práce domů a žijí uzavřený život. Na otázku, co je na Norsku nejlepší, po dlouhém mlčení odpověděla. Nejlepší je to, že mohu přijít o půl čtvrté z práce a být se svými dětmi.

moving_to_norway_0

Soukromý život

Když si odmyslíte práci a kolegy, množství lidí si stěžuje a je deprimovaných z toho, že se cítí sami. Nemají kolem sebe blízké a prožívají svůj život potichu, jeden vedle druhého.Paradoxem je, že domy v Norsku jsou vystavěny těsně jeden vedle druhého a množství lidí ani neví, kdo vedle bydlí. Jsou si tak blízko a přitom tak daleko. Po celotýdenní práci se mnozí vydají do města zažít vrchol jejich sociálního života, kde potkají pár známých, které, otupení alkoholem, považují za přátele. Tento koloběh se opakuje každý týden. V pondělí začne koloběh: práce, po práci obchod, mražená pizza. Dovolím si napsat, že v Norsku je mražená pizza národním jídlem. Ročně snědí 48 milionů kusů mražené pizzy! Kulturu osamělých lidí tedy charakterizuje mražená pizza před televizí a tajné domácí pití alkoholu.

Vztahy v zahraničí

Je to už jednou tak, že i běžný problém se během života v zahraničí může stát složitým ba až neřešitelným. Pokud máte práci, potřebujete i sociální zázemí. Kdo má vyřešený tento problém, může se považovat za šťastného člověka. Množství mladých lidí přichází do zahraničí kvůli práci a uplatnění. Co se však stane, když už mají práci? Hledají někoho, s kým budou sdílet svůj život. Někoho, s kým založí rodinu. To se však v zahraničí značně ztěžuje. Proč? Jazyková bariéra. Řeknete si, jazyk se dá naučit. To je pravda, ale za jak dlouho? Kulturní bariéra. Přijmout jinou kulturu v dospělosti dokáže málokdo. Pokud to dokážete vy, stále je zde otázka, na jak dlouho? To vysvětluje, proč lidé v zahraničí žijí v komunitách a sociálně se izolují. Stejně jako se izolují Norové od cizinců, izolují se cizinci od Norů. Čím dál více si Norsko zvyká na to, že zde existuje jakési druhé Norsko paralelní s norským Norskem. Domácí si občas vzpomenou, že v jejich sklepním bytě bydlí Slovák, Polák nebo Čech, což jim významnou měrou pomáhá splácet jejich hypotéku. Extrémním důkazem sociální separace jsou lidé, kteří zde žijí roky a neumí žádný cizí jazyk. I zcela běžné věci se stávají pro ně obrovským problémem. V práci komunikují lámanou angličtinou, přidají k tomu pár německých slovíček a zbytek posunkové řečí – rukama, nohama. Příčinou může být nezájem nebo i chybějící vlohy naučit se jazyk. Prohlubující se separace skupin obyvatel, pomalé sbližování rozdílných kultur vytvářejí nové problémy, kterým čelí norská společnost.

[ad#velkadolni]

Psychické zdraví

 V Norsku je velké množství zařízení které pomáhají napravit bolesti lidské duše. Nemají nouzi o své zákazníky a jejich počet stále narůstá. Společnost vytváří mnohé tlaky na lidi. Ne každý se s nimi dokáže vypořádat a ne každému stačí přijít po práci domů dívat se na televizi a jíst mraženou pizzu. Mnoho lidí je deprimovaných nejen z počasí, ale hlavně ze sociální izolace v níž se ocitli. A nemusí to byt ani imigranti, tyto problémy se nevyhýbají ani domácím Norům. Ve chvíli, kdy jsou sami v bezútěšné situaci jim novy telefon, nebo drahé auto úsměv na rtech nevyčaruje. Každá mince má dvě strany a také Norský blahobyt má svůj rub a líc. 

ZDROJ: Andrej Tichý (žije a pracuje v Norsku od r. 2009)

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,71 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Jaký bude rok 2022

    PAVEL JÉGL Předpovědi na příští rok: Petr Fiala si ekonomickými sliby pěkně zavařil, bude mít co dělat, aby udržel