Kolik stojí česká suverenita?

Dva minulí čeští prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman se neshodují v hodnocení uplynulých dvaceti let z hlediska našeho členství v Evropské unii. Zatímco Václav Klaus hovoří o neúspěšném období, Miloš Zeman to vidí opačně. Připouští, že to může působit mírně cynicky, ale Česko na vstupu vydělalo, protože za těch dvacet let dostalo přibližně o dva biliony korun více, než do pokladny Evropské unie odvedlo.

Domnívám se, že pravdu má Václav Klaus, ovšem stanovisko Miloše Zemana je přesto neobyčejně cenné. Dozvídáme se z něj, nakolik bývalý prezident oceňuje zbytky české suverenity. To, že se po dvaceti letech řeší definitivně její zánik, je mimo veškerou pochybnost. Green Deal rozhodne o rozsahu, ve kterém budou zdecimovány zbytky průmyslu, a o tempu, kterým se dokončí likvidace našeho zemědělství. Migrační pakt rozhodne o budoucí skladbě našeho obyvatelstva a o charakteru mezietnických a mezináboženských konfliktů, které se budou na našem území odehrávat.

O všech těchto věcech se bude rozhodovat výhradně v Bruselu, takže výsledek každých dalších parlamentních voleb v Česku bude pro našince už tak trochu nezajímavý. Konec suverenity a zbytečnost demokracie podle Miloše Zemana vyváží dotace v souhrnné výši dvou bilionů korun českých. „To je i důvod, proč jsem na sjezdu nebo konferenci SPD říkal těm, kdo chtějí vystoupit z Evropské unie, že by měli být trochu vděčnější. Já samozřejmě netvrdím, že je všechno v pořádku: Evropská unie je byrokratická, ale je na nás, včetně voleb do Evropského parlamentu, abychom zvolili ty, kteří této byrokratizaci dokážou zabránit,“ dodal bývalý prezident v rozhovoru pro XTV.

Osobně se domnívám, že účastníci sjezdu Okamurovy strany Zemanova slova nepochopili, proto mu tleskali ve stoje. Zamysleme se nad oběma body jeho sdělení. Za co máme být Evropské unii trochu vděčnější? Dva biliony Kč odpovídají zhruba částce 80 miliard eur. Z příslušných statistik zjistíme, že jen ekonomický výkon Bavorska se pohybuje nad 700 miliardami eur ročně. Máme být tedy vděčni za to, že jsme byli během dvaceti let obdarováni zhruba jednou desetinou ročního HDP Bavorska. Je to zajímavá informace a mělo by se o ní diskutovat. Možná má Miloš Zeman pravdu a jedna desetina bavorského HDP za ztrátu posledního zdání české suverenity stojí. Ale třeba budou i jiné názory.

Zeman dále vyzval, abychom se ve volbách do europarlamentu zasadili o to, aby byla EU méně byrokratická. To je dobrá rada. Problém je snad jedině v tom, že volby do Evropského parlamentu mohou stěží ovlivnit míru byrokratičnosti Evropské unie. Evropská komise, jejíž členové voleni nejsou, má de facto větší pravomoci než Evropský parlament. A právě Komise je garantem byrokratičnosti. Její název i charakter připomínají staré pruské vojenské komisaře. Byli do svých funkcí jmenováni proto, aby udržovali přísný řád a pořádek. Sloužili naprosto oddaně, nezapomněli přitom využít propůjčených funkcí k finančnímu povznesení svých méně urozených rodin, z nichž byli vybíráni. Detaily lze dohledat v pracích Otto Hintzeho, předního historika pruské státní správy.

Letošní volby do Evropského parlamentu budou nesporně důležité. Každý z uchazečů o místo europoslance by měl naprosto jednoznačně dopředu říci, zda je pro zrušení práva veta, pro zavedení eura a zda souhlasí se současným zněním migračního paktu. Řeči o tom, že změní Evropu a že budou hrát první ligu, si mohou nechat klidně pro sebe. Evropu budou měnit k obrazu svému opět především eurokomisaři. Toho českého bude nominovat jedna ze stran současné vládní koalice. A to zcela bez ohledu na výsledky letošních eurovoleb. Snad bude mít Rakušanův STAN s Danuší Nerudovou šťastnější ruku, než měl Andrej Babiš s Věrou Jourovou.