Pře
8.5.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa68 přečtení

Nukleární, Achillova pata USA

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Ruské ministerstvo obrany včera oznámilo, že v nejbližších dnech zahájí cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Máme to prý považovat za ruskou odpověď na „provokativní prohlášení a hrozby některých západních představitelů týkající se Ruské federace.“ Krom jasného vzkazu, že tady už končí veškerá legrace, obsahuje tento signál z Moskvy ještě jeden, docela bolestivý osten do citlivého místa hlavního protivníka – USA.

Jaderné síly Spojených států totiž právě řeší jeden zapeklitý a před veřejnosti tutlaný problém. Jejich odborníci si totiž přestávají být jistí, nakolik spolehlivé jsou jejich stávající jaderné hlavice. Jde o to, že základem každé takové hlavice je štěpná, plutoniová nálož. Kolem ní se nacházejí další složky – trhavina, sloučeniny izotopu vodíků (tritia), odražeč neutronů a další záležitosti. Štěpná nálož má dodat potřebný impulz, aby došlo k syntéze vodíkových jader na hélium. Tedy k ničivé, termonukleární reakci. No a jak se nedávno zjistilo, plutonium rychle stárne.

Plutoniovou, štěpnou „rozbušku“ si můžeme představit jako dutou kouli z těžkého, šedivého kovu, o trochu menší než jsou ty, se kterými hrajeme bowling. Během studené války je sériově vyráběli v továrně Rocky Flats poblíž Denveru v Coloradu. Sekali to tam, jak Baťa cvičky. Ovšem s ukončením studené války byla jejich výroba uznána za zbytečnou a zastavena. Stejně jako produkce základního materiálu, štěpného plutonia pro jaderné zbraně. Ta byla v USA ukončena v roce 1992.

Všechny plutoniové součásti jaderných zbraní USA jsou tedy starší 30 let. Mnohé ještě výrazně starší. A radioaktivní materiál není úplně stabilní, samovolně se rozpadá. Ostatně proto je taky radioaktivní. Rozpad jeho atomů způsobuje emisi onoho záření, kvůli kterému se nazývá radioaktivním. Pojďme teď konkrétně k plutoniu. Produktem rozpadu jeho atomů jsou helium, americium, uran a neptuniem. Ty produkty poškozují krystalovou strukturu plutonia a vytvářejí v ní dutiny a defekty. Za 50 let se tak údajně v kilogramu plutonia nahromadí asi 0,2 litru helia. No a tak teď stojí vědci před otázkou, zda takto degradovaná, třicetiletá nálož ještě spolehlivě bouchne.

Dříve se to řešilo jednoduše. Vybral se jeden průměrný kousek z příslušné série a prostě se v nějaké hluboké díře v poušti odpálil. Čímž se ověřila spolehlivost celé várky. Jenže teď to nejde. V roce 1992 totiž prezident George H. W. Bush vyhlásil moratorium na jaderné testy. Proto vědcům zůstal jen počítačový model a teoretická fyzika. Podle studie Národního úřadu pro jadernou bezpečnost by měla být životnost takové plutoniové koule nejméně 150 let. Ale to je, přece jen, výsledek pouhých počítačových experimentů a za skutečnou spolehlivost náloží by nikdo z nich ruku do ohně nedal.

Spojené státy se tenhle palčivý problém rozhodly vyřešit radikálně. Vyrobí hlavice nové. Jenže… Produkce plutonia byla ukončena. A obnovit ji, to by bylo v dnešní době téměř nemožné. Nové jaderné reaktory, nové závody, pracující s vysoce radioaktivním materiálem, bezpečnost, ekologie, předpisy… a taky příslušní odborníci, kteří již zpravidla odešli. Někteří do důchodu, jiní na věčnost. Jedinou schůdnou cestou se tak jeví přepracování starých hlavic na nové. Rozebrání, přečištění plutonia a odlití nových náloží. Národní úřad pro jadernou bezpečnost  tak plánuje vyrobit 30 nových náloží ročně v Národní laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku. Tam, kde se  první jaderná bomba zrodila.  Dalších 80 kousků ročně by pak měl produkovat nový závod v Jižní Karolíně, v oblasti Savannah River.

Nicméně, jde stále jen o hudbu budoucnosti. Původní Los Alamos bylo v letech 2013-16 uzavřeno, kvůli obavám o bezpečnost. Bude tedy nezbytné mnoho investovat a nějakou dobu pracovat na jeho znovuzprovoznění. A ta zmíněná, nová továrna v Savannah, je také teprve ve stavu zrodu a odhaduje se, že dokončena má být někdy mezi lety 2032 a 2035. Naproti tomu Rusko a Čína podobné problémy nemají. Výroba plutonia a plutoniových náloží tam běží nepřetržitě, jako na drátkách, a jejich hlavice jsou průběžně obměňovány a modernizovány.

Samozřejmě, že by bylo úplně nejlepší, kdyby se tyhle věci nikdy nepoužily. Kdyby jen výhružně ležely ve skladech, jako doposud. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. A tak dlouho se Rus provokuje, až to spustí. Včerejší Lavrovovo vyhlášení, že jakýkoli let stíhačky F 16 (potenciálního nosiče jaderných zbraní) na ukrajinském bojišti bude Rusko vnímat jako ohrožení a vyhrazuje si právo odpovídající odpovědi, stejně jako že „…odpovědí na ukrajinské údery britskými zbraněmi na ruské území se mohou stát jakékoli britské vojenské objekty a zařízení na území Ukrajiny i mimo ni,“ budí dojem posledního varování.

Bylo by proto dobře, kdyby se nad tím, slábnoucí, zámořský obr, stejně jako jeho britský popichovatel a války podněcovatel, hluboce zamysleli.

Redakce

Sdílejte článek:
68 přečtení
(31 votes, average: 4,90 out of 5)
29 komentářů

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.