27.8.2018
Kategorie: Politika

Nadávání na komanče

Sdílejte článek:

MATTHIAS LUKL

„Zlobím se na pana prezidenta a na pana Babiše, jeho oblíbence. Snad aby se sebrali, i s tim Filipem a celou komunistickou stranou, a jeli za tim trpaslíkem z Kremlu, třeba na ten anektovaný Krym.“ – Kamila Moučková.

[ad#textova1]

Jelikož teď proběhlo výročí okupace 1968, hodně lidí mluví o tom, jací byli komunisté “kurvy a mrdky”. Připomínají se jejich zločiny, připomínají se oběti jejich zločinů, háže se špína na všechny, co s tím měli něco společného (zaslouženě) a já, jakožto anarchokapitalista nerozumím některým věcem, které bych rád přiblížil ze svého anarchisticko-libertariánského pohledu.

Odmalička jsem žil v přesvědčení, že zločiny komunistů nebyly jen tanky, střílení do lidí a popravy kritiků režimu. Chci říct, kdyby se tohle nedělo, byli by komunisté vlastně fajn? Byl by hejt na jejich adresu menší, kdyby nepopravili Miladu Horákovou a nevěznili různé lidi z politických důvodů?

Možná ano, možná ne. Ovšem myslím si, že jejich zločiny nebyly jen střílení do lidí, tanky, politické procesy… Ale i ty další věci jako jsou čachry machry s ekonomikou, vysoká míra centrálního plánování, omezování osobních svobod, kdy člověk nemohl studovat školu, když neměl dobré známé nebo rodiče v KSČ. Tyto věci jsou pochopitelně neodpustitelné.

Otázkou však je… kde se tohle vzalo? Kde se vzali komunisté? Zjevili se snad uprostřed pole, odkud se rozešli do různých měst a obcí, aby tam obsadili důležité funkce?

Víte, mně připadne fascinující, jak někteří lidé kolem mě na komunisty nadávají, ale zároveň souhlasí s jejich zvrhlými myšlenkami. A dokonce o tom ani neví, že s nimi souhlasí. Můj otec kupříkladu — jednou v práci si ho pozvali do kanceláře a ptali se, jestli nechce vstoupit do KSČ. A on je poslal do prdele. To bylo v mých očích troufalé, odvážné a rebelské.

Ovšem o to víc mě mrzí některé jeho výroky, které vypouští z pusy dnes. Jak by se mělo zakázat tohle, jak by se mělo zakázat tamto. Jak je v pořádku zákaz kouření v restauracích nebo cenzura některých názorů. Můj otec také nenávidí fotbal, takže zastává názor, že by každý boháč, který investuje miliony do fotbalu, měl být ze zákona donucen dát stejnou částku také na charitu.

Bohužel netuší, jak komoušské tyto názory jsou. Jak se shodují s některými představami, co můžeme najít třeba v Das Kapital od Marxe.

A dnes, když vidím na sociálních sítích nadávat na komunisty ty stejné lidi, co hrozně chválí různé EU regulace nebo jiné takové věci, říkám si jen — copak jsou slepí?

Současná doba se od komunistů zase tolik neliší. Sice dnes nehrozí, že bych nemohl studovat, protože nemám rodiče ve straně, ale zato třeba nemůžu mít kuřáckou hospodu. Nebo si nemohu koupit nezdravou potravinu ve škole, protože pamlsková vyhláška. A nemůžu si pořídit třeba želvu nádhernou, protože zákon o nepůvodních druzích. A také nemohu vlastnit různé druhy zbraní. Jsou látky, které se nesmím vpravovat do svého těla… Jak to, že omezování svobod ze strany komunistů je démonizováno, zatímco současné omezování svobod ze strany státu je v pohodě?

Argument s tím, že komunisté popravovali a najeli sem s tanky, neuznám, protože jejich omezování svobod je furt špatné, i kdyby to bylo bez tanků, i bez politických vězňů, i bez poprav.

Neuznávám ani argument, že dnes je demokracie. Nevadí tedy omezování svobod samo o sobě, ale vadí jen způsob, jak jsme se k tomu omezení dostali? Bylo by vše, co komunisté dělali, v pořádku, kdyby se o tom hlasovalo? Je v pořádku, když je Babiš premiér, protože byl demokraticky zvolen?

Neuznám ani argument, že studovat je důležitější, než mít možnost kupovat sladkosti nebo mít možnost chovat želvu. Tyhle věci jsou subjektivní a jejich důležitost je soukromá záležitost každého člověka.

Takže znovu jsme v bodě, že když komunista za minulého režimu omezil svobodu, bylo to ošklivé, odporné, totalitní, zatímco když se něco zakáže dnes, je to v pořádku…? Jak to? Když dva dělají to samé, není to to samé?

Vraťme se znovu k otázce, jestli se komunisté zjevili v poli… nezjevili — ve skutečnosti je stvořila nějaká myšlenka, ideologie… A od myšlenky už to může být jen kousek k tankům a popravám.

A to je důvod, proč bychom možná měli přestat nadávat na komunisty. Měli bychom přestat řvát „tohle byl zmrd, StBák, rudej kokot!“ a mířit prstem na různé komouše… A radši si dávat pozor na rudé myšlenky.

Když někdo prohlásí „Hospoda je veřejný prostor, a proto stát může rozhodnout, že se tam nebude kouřit!“, možná bychom měli na takové myšlenky ukázat prstem a křičet „komoušské odporné zmrdské myšlenky! Fuj!“

Nebo „Zrušit soukromé zoo, ať všechny patří státu!“ — fuj, odporná rudá, komoušská a nebezpečná myšlenka. Daleko horší, než deset StBáků z minulého režimu. A přitom něco podobného nedávno navrhla černoprdelnická KDU-ČůráciSL.

Nebo „Pokud někdo vlastní dům a ten dům je památka, čili má historickou hodnotu, mělo by být v pořádku takového majitele vyvlastnit a dům připadne státu“ slyšel jsem v televizi asi dva roky zpátky prohlásit jednu političku. Nadáváte na odporný zločinný minulý režim a Putina, ale zároveň vám připadne v pořádku tato myšlenka? Tak to máte něco s mozkem.

Obecně, pokud vám vadí nesvoboda z dob komára, odmítejte nesvobodu i dnes. Nebo se na to vykašlete a klidně podporujte veškeré nové zákony, omezení, regulace, byrokracii a to jak ze strany státu, tak ze strany EU. Ale pak děláte přesně to, co kritizujete na komunistech.

Já jsem přesvědčen, že pokud se vydáváme cestou omezování, regulací, byrokracie, zákazů, příkazů… Tanky… popravy… je přesně to, co je na konci té cesty.

 [ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Matthias Lukl, matthias.g6.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,04 out of 5)
Loading...