11.8.2018
Kategorie: Politika

Moc lobbistů v EU má hrozivé účinky a ničí poslední zbytky demokracie

Sdílejte článek:

ROMAN BEDNÁR

Tisíce lobbistů tahají za nitky v zákulisí centrál politické moci. Mají přístup k nejvlivnějším politikům a nejvyšším státním úředníkům a vyhledávají zejména eurokomisaře v Bruselu.

[ad#textova1]

Několik z nich má větší vliv na EU, než většina politiků EU. Zásadním způsobem ovlivňují zákonodárství důležitých států a samozřejmě ovlivňují i politická a ekonomická rozhodnutí v Berlíně či v Bruselu. V nejednom případě předkládají politikům kompletně formulované a perfektně vypracované nové zákony, které si přejí mít jejich zadavatelé — samozřejmě jsou jim za to poskytovány i tučné odměny. Řady lobbistů nejednou rozšiřují i ​​politici, kteří jsou z různých důvodů již mimo aktivní politiku. [1]

Lobbisté mají skvělé spojení a kontakty. Téměř všichni z nich mají oficiálně průkazy, které je opravňují kdykoliv ke vstupu do EU parlamentu.

V Bruselu, v blízkosti a v nedalekém okolí Schumanova náměstí, lze nalézt povícero adres „poboček“ velkých internacionálních koncernů. Na fasádách budov, kde se nacházejí, nejsou ale umístěna žádná nápadná obrovská loga koncernů. V tomto prostředí se prezentují raději nenápadně a diskrétně a spoléhají se na služby svých osvědčených a vychytralých lobbistů, kteří své skvěle placené řemeslo dokonale ovládají.

Je jich v Bruselu takový počet, jako má malé město obyvatel — okolo 20 000. Každodenně vyvíjejí svůj vliv na EU-instituce a na významné EU politiky a mají k tomu k dispozici miliony a také různé jiné lákavé, velmi lukrativní nabídky. Přibližně 15 000 z nich pracuje pro velké nadnárodní koncerny. Nemají nejmenší problém s přístupem k EU komisařům, samozřejmě vždy přicházejí s oficiální záminkou. Všechno přece musí vypadat čistě a transparentně. S sebou však mají hromady návrhů (příkazů) na změny zákonů, které nějakým způsobem nevyhovují jejich chlebodárcům a zasypávají jimi poslance a komisaře.

Ještě i ten malý kousek, či zbytek demokracie, který v EU máme, se v důsledku jejich aktivního a velmi účinného působení rozplývá (v podstatě už rozplynul) jako zbytky sněhu pod horkým sluncem. [2]

A neexistuje žádný zákon — ale ani příprava takového zákona — který by jejich obrovskou škodlivou činnost vůči obyčejným občanům EU alespoň nějakým způsobem omezil. Vysocí politici — jako např. Juncker — na něčem takovém nemají nejmenší zájem. [3]

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Roman Bednár, HlavnéSprávy.sk

[1] Pozn. red.: Jinými slovy: mají ty správné styky…

[2] Pozn. red.: Abychom nežili v klamné iluzi: v národních parlamentech je to zcela stejné, i když samozřejmě dosah domácích zákonů je lokálnější, než rozhodnutí bruselská s masivním dopadem na půl miliardy obyvatel EU. Takže můžeme trpce konstatovat, že parlamentní volby, odehrávající se periodicky po několika letech, jsou čistě formálním aktem (když si navíc odmyslíme fakt, že původní programy kandidujících stran jsou stejně rozmělněny v  koalicích a politických handlech). Vy volíte jednou za čtyři roky, ale lobbisté určují směry reálné politiky dnes a denně. Dokonce se za to ani nestydí a lobbyismus deklarují jako své povolání.

[3] Pozn. red.: Uměl bych si představit, že lobbing může být zákonem zakázán. I když, kdo zaručí, že nebudou dále lobbovat někde v zákulisí malostranských (bruselských) kaváren? Nějaká mocenská složka státu by musela velmi tvrdě kontrolovat, zda k lobbingu nedochází, a pokud nějaký odhalí, předá jeho pachatele k trestnímu řízení (s rizikem velmi drakonického soudního trestu). Ale na takovém řešení politici/poslanci (nejen pan Juncker) nemají žádný zájem. Takže řešíme kvadraturu kruhu…

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...