Když vyzpovídat, tak jedině státu!

Soudruh prezidentčík vyslal z Hradu signál. Smlouva mezi Českou republikou a Vatkánem je prý neustavní. Prezidentčík však nevysvětlil, v čem neústavnost spatřuje a tak se poksuím tento deficit napravit.

Soudruh Pavel neupřesnil, v čem neústavnost smlouvy spatřuje, zůstal velice obecný:

„Smlouva jako celek narušuje výchozí ústavní principy (ústavní charakteristiky) našeho státu jako státu svrchovaného, sekulárního a republikánského,“ napsal rozvědčík Pavel Ústavnímu soudu. „Zavádí privilegované postavení katolické církve a jí zřizovaných církevních právnických osob uvnitř našeho státu,“ uvedl agent prezident.

Prezidentčík je takto nekonkrétrní, protože kdyby konkrétní byl, mnoho lidí by si začalo klást nepříjemné otázky. Nakonec ústavní činitel s IQ 107 je na ústavněprávní otázky expert a nic vysvětlovat nemusí. Můžeme tedy jen spekulovat, nicméně s velkou pravděpodobnost za to může tato její specifická část:

Článek 4

1. Česká republika uznává zpovědní tajemství.

2. Pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem.

Tato část totiž pravidelně vyvádí z konceptu české neomarxisty a fízly, případně neomarxistické fízly, a agent Pávek se v rámci přezkumného procesu této smlouvy přidal do jejich řad.

Před nějakým časem se skupina 18 liberálních senátorů rozhodla smlouvu napadnout u Ústavního soudu (několik minut poté, co ji senát schválil). Vadilo jim, že církevní osoby pak nebudou povinny vypovídat před policií, což ovšem mohou odepřít i tak. Stížnost sepsal advokát marxista Pavel Uhl. Ke stížnosti se připojily další známé senátní komunistické veličiny, jako soudruh Láska a soudružka Šípová ze SSM neboli Sörösovy socialistické mládeže. Jak vidíte, samá slavná jména českého neomarxismu.

Ostatně SSM, který také známe pod označením Piráti, patří v důsledku neomarxistické orientace jejich fakticky neexistentní politické strany k prominentním kritikům tohoto právního aktu. Soudruh Vladimír Iljič Michálek a ta bolševická fuchtle, jejíž jméno si nějak nedokážu zapamatovat, pravidelně produkují texty, které znějí jako komunistický reporting o čihošťském zázraku.

Stížnost, jejíž přesné znění jsem na internetu nenašel, bude podle všeho poměrně rozsáhlá a kromě problematiky zpovědního tajemství řeší právní otázku, že by v důsledku smlouvy mohla katolické smlouvě vzniknout nějaká privilegia. Divím se, proč to neomarxisty a progresivisty tak vzrušuje. Celou dobu nedělají nic jiného, než že nadělují privilegia různým preferovaným skupinám, tedy zejména národnostním a sexuálním menšínám. Když se proti tomu někdo vymezí, tak ho setřou, že zavedení privilegií pro jednu skupinu neznamená automaticky újmu pro skupiny jiné a tak drž hubu hajzle, nebo tě přejede neosvětlená Škoda Elroq Respectline.

Stížnost také podpořil senátor, fízl a gauner Šlachta z obskurní policejní politické jednotky Přísaha. Fízlovská politická strana je patrně světový unikát, nevím, že by něco takového v nějaké zemi existovalo. Fízlovi a gaunerovi Šlachtovi se nelíbí, že výjimky týkající se zpovědního tajemství budou komplikovat výkon spravedlnosti. Pokud se najde něco, co nechce Šlachta, pak bez ohledu na to, co to je, by to všichni slušní lidé měli okamžitě chtít všema deseti.

Zpovědní tajemství je zakotveno v našem právním řádu (zákon č. 3/2002 Sb. § 7 odst. 1), což čini diskusi o vatikánské smlouvě do značné míry bezpředmětnou bitvou v libtardských kulturních válkách. I bez detailnější znalosti toho dokumentu, který je spíše deklaratorního významu než právním aktem si řeknete, že na tom musí něco být. Když něco takhle irituje tak fascinující výběr společenského odpadu, musí to být něco dobrého. Konečně ani komunisté, myslím to starší analogové provedení, si nedovolili na zpovědní tajemství útočit.

V čem je podstata problému? V tom, že neomarxisti jsou posedlí. Nikolí ďáblem, ale státem a jeho autoritou (ono to vlastně vyjde nastejno). Nejsou s to připustit, že je tady ještě něco nad státem a jeho výkonem práva (nezaměňovat s výkonem spravedlnosti), který často a čím dál častěji staví na nejnižších a nejzavrženíhodnějších lidských projevech, jako je donášení, udavačství a práskačství.

V dávné minulosti někdo moudrý například přišel na to, že rodinné a přátelské vazby mají pro společnost vyšší hodnotu než udavačství a úspěšnost silových složek v odhalování tzv. zločinů. Tak vzniklo právo nevypovídat proti osobám blízkým nebo sobě. Toto právo se dokonce těší ústavní ochraně, i když posledních zhruba 10 let, tedy po celou dobu vlády Babiše s Fialou, jsme svědky jeho postupné eroze a oklešťování, kdy je jeho využití spojeno s čím dál vyšším rizikem pro toho, kdo by se tohoto ústavního práva chtěl dovolat. Veřejnosti se to prodává jako něco nečestného, nežádoucího a něco, co už brzy zanikne, tzv. „trik s osobou blízkou“.

Zde máme „trik s duchovním“. Podobně jako v předchozím případě, i zde někdo naznal, že vztah důvěry mezi duchovním a věřícím má vyšší hodnotu než frenetické fízlování, slídění, udávání a donášení, které je v České republice tak populární. Pro slídilskou společnost, různé Lásky, Šípové, Šlachty a další podobnou verbež, je to buď trnem v oku, anebo vůbec nechápou, proč něco takového existuje, ale pro nás ostatní je základ neviditelné struktury fungujících vztahů ve společnosti založené na důvěře a nikoli na extenzivním výkonu pravomocí čím dál rozpínavějšího státu ovládajícího veškeré aspekty lidského života.

Nicméně mám jednu radu pro ty jedince, kdo se chystají velebníčkovi sdělit něco veledůležitého, něco, o čem se současně píše v trestním zákoníku. Vynechte tento mezistupeň a mluvte s Pánem napřímo. Jinak hrozí, že se kromě božího požehnání a očekávané psychické úlevy dostaví uřvaná vousatá hovada v černých pyžamech a budou vám ve vašem obýváku klečet na zádech. Pokud se fízlové nebo nějaké neziskové rozvědky k vašemu sdílenému tajemství nějak doberou, máte smůlu. Je celá řada cest, jak se systém může k této informaci dobrat. Velebníček je sice lokální dealer nejvyššího, ale jinak je to taky jen člověk se všemi následky. Také je vydíratelný, korumpovatelný, manipulovatelný, lze mu slíbit, že se něco stane nebo že se něco nestane, když bude hovořit. Také nemůžeme v této souvislosti ponechat stranou téma prostorových odposlechů. V ČR neexistuje zákon, který by nějak reguloval jejich použití, a policie se při jejich instalaci velice činí. Státní zástupci podepisují jak diví, pochybuji, že to vůbec čtou. Štěnic jsou plné hospody, kanceláře úředníků a kdovíco ještě, Mgr. Karolína Babáková by mohla vyprávět. Je jen otázkou času, kdy si najdou cestu do zpovědnic. Pokud tedy chcete mluvit s nejvyšším, tak napřímo a pokud chcete mluvit s někým jiným, tak venku. Jinak najdete obsah zpovědi na Seznam zprávách, což je neoficiální kanál Policie ČR na zveřejňování odposlechů.

V českém právu máme ještě několik podobných institutů, řečí pokrokových médií „triků“ a „děr v zákonech“.

Jeden takový hodně podobný je například ochrana vztahu mezi advokátem a klientem. I na něj fízlovská a pirátská úderka v minulosti útočila a dále útočí.

Další podobný institut představuje je ochrana informací, které si předává pacient a lékař. Ta vzala za své docela nedávno. Soud si mohl vybrat mezi ochranou práv pacienta a fízlím šmírováním a podle očekávání si vybral. Je to přece pro naše bezpečí, bude možné lépe „odhalovat zločince“ a „chránit oběti“. Zkusme schválně strávit pár sekund rozjímáním, kolikrát už nám slibovali, že budou lépe „odhalovat zločince“ a „chránit oběti“ poté, co se vzdáme nějakého práva, a co z toho nakonec bylo.

Zkurvená, zkurvená profízlovaná země. Nevím, zda to s tím velebníčkem chcete riskovat.

Nyní všichni vidíme, jaké „výhody“ přináší mít prezidentem komunistického rozvědčíka, co ještě docela nedávno chtěl dělat špinavou práci pro Varšavskou smlouvu. Abychom zůstali na duchovní vlně, „po ovoci poznáte je“. Co je vlastně možné očekávat od veskrze bezcharakterního jedince, který celý svůj život oddaně pracoval pro různé režimy a nezná jiných autorit než stát a svůj řídící orgán, který pracuje zase pro stát? Bude to on, kdo zastaví soustavnou intruzi bezpečnostních složek do soukromé sféry občanů? Je schopen takový člověk vůbec vykonávat funkci poslední pojistky, když všechny ostatní selžou? Nikoli. Doufám, že alespoň věřící, kteří tohoto člověka podpořili a kvůli kterým teď okupuje úřad prezidenta, svého neuváženého činu upřímně a hluboce litují a dojdou se z něj vyzpovídat, dokud je to beztrestně možné. Dobrá zpráva je, že kombinace pár otčenášů a správné volby v příštích volbách pomůže tuto hanbu odčinit.