9.2.2017
Kategorie: Společnost

Jsem genderově nevyvážená – a jsem tomu ráda

Sdílejte článek:

DARJA TUNKLOVÁ

Rozhodla jsem se po delší době zase něco podotknout k dění, které sleduji kolem sebe, i když jsem původně už nechtěla nic komentovat, jelikož mám pocit, že mainstreamová média nám předkládají do zblbnutí svůj jediný správný pohled na okolní svět a je zbytečné se k tomu vyjadřovat.

[ad#clanek-respo]

Mám ovšem čím dál víc naléhavější pocit, že se rozevírají nůžky mezi tzv. pracující a daně platící, ale bohužel mlčící, většinou a křiklouny z různých médií, neziskovek a absolventů nic neříkajících oborů typu „komunikační studia“, „politologie“, „genderová studia“, „mezinárodní vztahy“, „diplomacie“ a já nevím, za co vše je možné u nás získat vysokoškolský titul. Mohu to posoudit ze dvou úhlů: pracuji v centu Prahy, přímo vedle Filozofické fakulty, a dalších humanitních a uměleckých škol a ve volném čase se vracím na chaloupku do malé vesničky v jižních Čechách, která má sotva sto obyvatel.

Při každodenní cestě do práce i z práce s mladými studenty výše uvedených „oborů“ občas opravdu nestačím zírat, jaká „moudra“ z nich padají a s jakým sebevědomím by nám tu zařídili svět podle svých neomarxistických představ. Mimochodem jejich nápad na společné záchodky pro obě (nebo vlastně kolik? pohlaví) není originální. Ať se přijedou podívat k nám do vsi, kde máme za hasičskou klubovnou (ano, klubovnou, Babiši, EET nemáme) společnou kadibudku! Ale hlavně z nich mám velmi silný pocit, že to jsou osoby, které se vlastně hrozně nudí.

Většinou je živí rodiče, mají kde bydlet, co jíst a nemusí se o nic a o nikoho starat – a tak s scházejí po kavárnách a vymýšlí blbosti, kterých se bohužel chytají média (ve kterých pracují také jim podobní týpci, kteří navštěvují stejné kavárny) a potom nám je předkládají, jako nové světové (většinové) vize.

Oproti tomu lidé, kteří pracují, aby uživili rodinu, splatili bydlení, měli na energie apod. prostě nemají čas vymýšlet krávoviny a vykřikovat je do světa. Možná to pro někoho může znít banálně, ale chtějí mít klid a své jistoty. Ze své práce odvádí daně a za ně chtějí pocit bezpečí a zajištění základních funkcí státu – nechápou, proč se z jejich daní platí taková pseudostudia, neziskovky, různé studie o nesmrtelnosti brouka. Nechápou, proč se čtrnáct dní rozebírá básnička, kde je žena maminkou, když to je přece štěstí a jak někoho vůbec může napadnout, že je na tom něco špatně?! Já se přiznám, že to také nechápu, proč takový humbuk? Já jsem velice šťastná, že mi bylo dopřáno být maminkou a jsem na to pyšná. Nemyslím si, že je to přežitek, když já jako maminka se o děti starám s něžnou péčí, vařím, peču, peru. Dělám to pro ně dobrovolně a ráda a zároveň jsem ráda, že manžel kluka učí opravovat motorku, přivrtat poličky, štípat dříví a rozumět elektrice. Člověk ale aby se za chvíli začal cítit provinile, že vlastně žije dle “přežitých” stereotypů?!

Ale nedám se! Synovi pořád vštěpuji, že má být galantní k ženám, přidržet dveře, pomoci do kabátu, vzít těžkou tašku a koupit kytku. Dceři, že by měla umět uvařit, upéct, pověsit a skládat prádlo tak, aby se nemuselo tolik žehlit atp. Nestydím se za to a nehodlám se měnit! Nejsem a nebudu bláznivá zamindrákovaná feministka a doufám, že výše uvedená „normální“ mlčící většina se dostatečně projeví v příštích volbách!

[ad#clanek-respo]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (49 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...