16.6.2023
Kategorie: Společnost

Hysteričtí aktivisté

Sdílejte článek:

PERGILL

Političtí aktivisté “za klima” stále více podléhají hysterii a dopouštějí se stále problematičtějších činů. V podstatě ovšem není divu.

Klima

To, že oxid uhličitý způsobuje nebo alespoň významným způsobem současné oteplení, a že tento plyn “navíc” ve vzduchu je dílem člověka, jsou lži a nic jiného než lži. Vždy v historii oteplení předcházelo zvedání koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší a je tomu tak i nyní.

Nepřímým důkazem je velice rychlé zotavení Velkého korálového útesu při severozápadním pobřeží Austrálie. Zatímco ještě před nějakými dvěma desítkami let jsme byli bombardováni katastrofickými zprávami o jeho zanikání “způsobeného klimatem”, dnes je ticho po pěšině. A člověk musí buď do oceánografických a podobných odborných časopisů nebo na “desinformační” weby, aby se dozvěděl, že úbytek růstu korálů se zastavil a prakticky na celé své ploše tato korálová struktura vykazuje přírůstky, hyperkompenzující negativní faktory, jako jsou např. někteří predátoři korálů.

Je to logické: Hmota korálů je velice blízká vápenci a ten je citlivý na vodu s obsahem kyseliny uhličité, protože ta ho rozpouští (tímto mechanismem ostatně v místech, kde voda s rozpuštěným vápníkem zase vysychá, vznikají v jeskynních systémech krápníky). Jakmile se světový oceán trochu ohřál, začal z něj být oxid uhličitý vypuzován, jako ostatně vždy v teplejších obdobích. Protože mezi oxidem uhličitým rozpuštěným fyzikálně ve vodě a kyselinou uhličitou, tedy málo stabilní sloučeninou vody a oxidu uhličitého, existuje dynamická rovnováha, přeměnila se část této kyseliny na fyzikálně rozpuštěný plyn, který už pH mořské vody tolik neovlivňuje, a tento parametr mořské vody se zvýšil, tedy posunul k alkaličtějším hodnotám. Tím se přestala korály vyrobená hmota ve vodě rozpouštět, voda přestala být nepřátelskou pro korálové polypy a korálové útesy začaly regenerovat.

Nicméně, je to ukázka toho, že předcházející době bylo klima neúnosně studené a vyšinulo z normy pH vody světového oceánu, které se nyní vrací zpět.

Oxid uhličitý pak příznivě působí i na produkci biomasy zelenými rostlinami a dokonce je stále více pozorovatelný fenomén “zazeleňování pouští”. Ten je dán tím, že rostliny potřebují nabrat určité množství oxidu uhličitého pro fotosyntézu průduchy ve svých asimilačních orgánech a při tomto úkonu ztrácejí vodu. Pokud je v atmosféře tohoto plynu více, mohou si dovolit otevírat průduchy na kratší dobu, a tím i ztrácet méně vody, a tudíž mohou obsazovat i sušší lokality, v nichž se jim dosud nedařilo.

Druhou věcí je, že za vyšších teplot roste odpar ze světového oceánu a posiluje deště. Byla to teplá období, kdy byla Sahara zelená lesostep, živící mohutná stáda divokých zvířat (asi jako dnes některé rezervace v Africe na jih od rovníku), s četnými jezery a řekami, a naopak ve studených obdobích expandovaly na povrchu naší planety pouště, jejichž důsledkem jsou i mnoho metrů až desítek metrů silné vrstva spraše, tedy ultrajemného písku či prachu, svátého větry z povrchu těchto pouští (které po skončení dob ledových zase zarostly vegetací).

Takže současný návrat klimatu k normálním hodnotám, odpovídajícím průměru Holocénu, nelze než přivítat.

Hysterie

Žádné katastrofy se nekonají, byť jsme už dávno měli všichni pomřít vedrem a zemřít hladem nad totálně vysušenými poli mezi mrtvými lesy. Ekologům se podařily akorát ty mrtvé lesy, a to prosazením “bezzásahovosti” kdy zničili obrovské plochy lesů, na území našeho státu v některých oblastech téměř tak velké, jako odlesnění na počátku novověku, než rodící se průmysl přešel z topení dřevem na spalování uhlí.

Nesplnila se ani jedna z katastrofických předpovědí pologramotů soustředěných do tzv. “Římského klubu”. Tito lidé nedokázali nikdy pochopit, že vývoj lidstva postupuje nejen kvantitativně, ale především kvalitativně. Proto není současný Londýn horou koňských koblížků, jak to “dokázali” jejich předchůdci elementárním výpočtem: Plocha Londýna (tedy i produkce koňského trusu) bude růst se čtvercem jeho zvětšování, zatímco možnosti odvozu tohoto “dopravního odpadu” budou růst pouze lineárně. A, samozřejmě, jim vyšel exaktní výpočet, jak se Londýn udusí koňskými koblížky.

Aby bylo jasno tato předpověď byla učiněna v době, kdy už byla k dispozici první auta. Londýn se koňským trusem neudusil a naopak, současný jeho obyvatel, který měl žít ve štolách prokopaných horami hnoje, si ho musí za drahé peníze kupovat v hobby marketech, nebo pro něj vážit cestu na venkov.

Soudruzi a soudružky ze “Římského klubu” nám prorokovali konec stříbra ještě v minulém století. Přitom v době, kdy toto proroctví vzniklo, existovalo už více technologií, které eliminovaly stříbro z analogového filmového a fotografického procesu, od Technicoloru po procesy firem Agfa nebo Kodak (a jejich napodobitele) a na stejném principu byl později vytvořen i černobílý film, jehož obraz nebyl tvořen stříbrem ale pigmentem. Všechny tyto procesy umožňovaly stříbro, použité k záchytu světelných kvant na citlivou vrstvu, následně získat zpět.

A nakonec přišel digitální proces (v době katastrofických předpovědí byl již na světě, byť ve velmi primitivní podobě, ale dokázal již např. poslat fotografický obraz telegrafní či telefonní linkou, a zobrazit ho v cíli bez potřeby stříbra), který se bez stříbra obejde zcela, protože funguje na úplně jiném principu než analogová fotografie.

Takže opět zvítězila změna kvality nad tupým zvyšováním kvantity, předpokládaným Římským klubem. Prostě těmto soudruhům a soudružkám nikdy nešlo pochopit, že doba kamenná neskončila proto, že by došlo kamení (nebo některé jeho druhy).

Pochopitelně, ten Římský klub ani světu neprospěl nějakým “varováním”, jak se nám občas snaží někteří z jeho příznivců namluvit. Nikoli, svět techniky tuto organizaci naprosto (a správně) ignoroval stejně, jako tato organizace ignorovala jej. Jen prostě vymýšlel nové věci, o jakých se členům klubu ani nezdálo, nebo dotahoval do masově použitelné podoby to, co na světě už bylo a “klubovníci” to ve své bohorovnosti spojenou s nedovzdělaností ignorovali.

Podobná historie je i s těmi ekology. Žádné hrůzy se nekonají, lidé neumírají a v oceánu neplavou uvařené ryby, jako v historkách Barona Prášila, který je jen vylovil, dal na talíř a hned se mohlo i jíst.

Dokonce totálně zoufalí soudruzi ekologové přišli i s opravou učebnic fyziologie: Podle ekologů má být daleko horší teplo suché, jaké se vyskytuje v létě ve městech, než vlhký a horký vzduch.

Pochopitelně, je to právě naopak (jako většina toho, co hlásají ekologové): Suché teplo, pokud má člověk k dispozici dostatek vody a dalších látek pro tvorbu potu, se snáší lépe a naopak čím je vzduch vlhčí, tím více selhává ochlazování těla pocením až nakonec dojde k fatálnímu přehřátí a smrti už při teplotách kolem nějakých 45 stupňů a stoprocentní vlhkosti, trvajících dostatečně dlouho, aby se člověk stihl zahřát na tuto teplotu, která už je neslučitelná s přežitím.

Ovšem, to je věda, založená na fyzice, fyzikální chemii a fyziologii člověka, ne nějaký bezcenný blábol z “učebnic” moderních ekologických aktivistů.

Stále více lidí uvedenou skutečnost pozoruje a zvládá si domyslet její praktický dopad. Stále méně lidí věří nesmyslům, které ekologové hlásají.

Právě z těchto důvodů narůstá hysterie ekologických aktivistů i lidí a organizací na ně nějakým způsobem ekonomicky navázaných, snažících se zničit normální svět, dokud je mezi politiky ještě dost blbců, co jim věří.

Důsledky hysterie

Důsledkem popsaného stavu je stále větší násilnost a radikálnost oné minority aktivistů, kteří buď těm nesmyslům stále ještě věří, nebo jsou natolik navázáni na “ekologické” ekonomické aktivity, že by jejich likvidace pro ně znamenala těžký pokles životní úrovně, případně bankrot.

Proto jsme stále více svědky vandalismu, jaký produkuje spolek “Just Stop Oil”, snažící se poškodit cenná díla v galeriích, muzeích a podobných institucích.

Proto také vidíme útoky skupiny “Poslední generace” na dopravu, která je základním atributem naší civilizace. Minimálně tato skupina je, podobně jako některé méně radikální, řízena a patrně i financována z Ruska.

Jsme také svědky nejrůznějších hysterických prohlášení, jejichž text i celkové znění svědčí o psychické instabilitě autorů.

Spolu s tím, jak se žádná katastrofa nekoná, oteplování se zpomaluje a na léta se v tomto století i zastavilo, stoupá nervozita zelených proroků zkázy, která se ne a ne dostavit.

Ostatně, roste i násilnost systémová, viz snaha zřídit jakési “ministerstvo klimatické pravdy”, které popírat vše, co se nehodí spekulantům s emisními povolenkami. Tedy lidem, kteří vedli a patrně ještě vedou “vědecký” (ve skutečnosti politický) panel IPCC.

Reálné nebezpečí

Je třeba si uvědomit, že “boj za klima” v reálu skutečně přináší faktory, které by mohly zemské klima ohřát na takovou úroveň, že by se stalo neslučitelným s přežitím většiny biosféry, včetně lidstva.

  • “Bojovníci za klima” a další ekoaktivisté bojují za odstavení jaderných elektráren. Přitom se jedná o zdroj, jehož skleníkové emise jsou nepatrné. Dokonce i stavba jaderného bloku je spojena s menším množstvím emisí než stavba stejného výkonu ve větrných nebo fotovoltaických elektrárnách. Když k tomu zohledníme procento doby vyrábění elektřiny v době fungování elektrárny (jaderná kolem 80 procent, větrná u nás méně než 50 a fotovoltaická méně než 30), rozdíl dále naroste. Navíc za dobu fungování jedné JE musíme postavit několik větrných i fotovoltaických elektráren znovu, nebo alespoň vyměnit klíčové, energeticky náročné, komponenty.
  • “Bojovníci za klima” prosazují masovou výstavbu větrných elektráren uvolňujících do vzduchu hexafluorid sírový, více než 22 000 krát skleníkovější než CO2 s více než desetinásobným poločasem úbytku z atmosféry. Tuto látku produkují i některé velké fotovoltaické elektrárny.
  • “Bojovníci za klima” prosazují náhradu uhlí zemním plynem (skoro čistý metan), který je ovšem, v důsledku úniků při těžbě a transportu cca 1,5 – 1,7 krát skleníkovější než spalování uhlí (menší množství spálením vzniklého CO2 hyperkompenzují úniky metanu).
  • “Bojovníci za klima” bojují za výstavbu fotovoltaických elektráren, které ovšem, v důsledku nižší míry odrazivosti a zahřívání FV panelů sluncem, zvyšují skleníkový efekt tím způsobem, že paprsky, které by se odrazily od původního terénu zpět do vesmíru (a protože je skleníkové plyny nezachycují, opravdu by unikly i se svou energií) převedou na paprsky vlnových délek skleníkovými plyny zachycovaných, které přispívají k ohřevu planety. Navíc i to, co je přeměněno FV panely na elektřinu se následně téměř stoprocentně změní v teplo (výjimkou jsou např. rostliny pěstované pod elektrickými lampami, kde se část světelné energie, a tedy původní elektřiny) změní na biomasu). Termodynamika je prostě neúprosná a výjimky z ní se “ukecat” nedají, ani na “Fridays for future”. Pochopitelně, na teplo se přemění i ta elektřina, která se smysluplně nevyužije. Na teplo se přemění i významná část energie, ukládaná do baterií nebo jiných úložišť. Tyto jevy silně hendikepují FV a také VE oproti uhelným a jaderným elektrárnám, vyrábějícím přesně tolik elektřiny, kolik se právě spotřebovává.
  • “Bojovníci za klima” bájí o vodíkové energetice, přitom jejím klimatickým efektem by bylo prodloužení persistence metanu v atmosféře (vodík spotřebovává ty chemické látky, které rozkládají atmosférický metan). Únikům vodíku zabránit nelze. “Bonusem” používání vodíku je ničení ozónové vrstvy vodíkem.

Takže pokud se se planeta skutečně začne péct, nebude to vinou CO2, ale právě nesmyslných aktivit, prosazovaných ekology, zpravidla jen proto, že na nich někdo vydělá.

Ruská stopa

Poslanci EUroparlamentu jednoznačně prokázali, že ekologický lobbing v Bruselu je řízen a patrně alespoň zčásti i financován z Ruska. Do Ruska také až do války na Ukrajině běžně odcházeli emeritní politikové EU i zemí původní E12, do různých pozic, sice vynikajícně placených, ale v reálu odpovídajících onomu příslovečnému pátému kolu u vozu.

Proč?

Já jsem toho názoru, že je to naprosto jasná věc:

Bude si kdokoli racionálně myslící na Putinově místě přát na své západní hranici prosperující a ekonomicky (tím i vojensky) rostoucí soustátí?

Snad každý mi dá zapravdu, že ne. Bude tam naopak potřebovat ekonomicky degradující až impotentní snůšku států, naprosto neschopných jakkoli zasahovat do sféry zájmů Ruska, ať už ji definujeme jakkoli. Je třeba si uvědomit, že EU přijala jak státy bývalého SSSR (Pobaltí), tak i státy bývalé Varšavské smlouvy a RVHP, které sloužily SSSR jako nárazník v případě odrážení útoku, případně jako “kanonenfutter” do první linie útoku proti NATO.
ČSLA měla vypracovány plány útoku proti NATO až po Paříž. Dál už ne. Odpověď na “proč?” byla velmi jednoduchá: Nepředpokládalo se, že by se armády sovětských satelitů dostaly dál jako organizované a bojeschopné jednotky. Po cestě do Paříže by se natolik “opotřebovaly”, že by je vystřídaly jednotky druhého sledu, v podstatě Rudé Armády. To byla také jedna z úloh “nárazníkových států”.

Rozpad východního bloku satelitů a posléze i SSSR znamenal obrovské oslabení Ruska. Kdysi jsem v jednom “alternativním” plátku četl kvílení jakéhosi sovětského generála nad tím, jak moc se posunuly palposty NATO, takže skoro celé Rusko je v dosahu raket středního doletu (pochopitelně, schopných nést i jaderné hlavice). Tak nějak mu nedocházelo, když to přednesl k občanům bývalých satelitů, že se jeho kvil mine s úspěchem, protože naprostá většina jejich obyvatel se musela smiřovat s tím, že celoživotně jsou v dosahu těchto raket a v případě konfliktu se oni i jejich blízcí změní v esteticky zajímavý žhnoucí oblak hřibovitého tvaru.

Je tedy jasné, že je v hlavním zájmu Ruska co nejvíce oslabit EU, ideálně tak, aby nemohla nijak zasáhnout, pokud by došlo k nějakému konfliktu. Což se v podstatě děje, protože státy EU při pomáhání Ukrajině již z větší části vyprázdnily své vojenské sklady a v případě konfliktu s Ruskem vojákům mnoha z nich by nezbylo nic jiného, než se Rusy pokoušet umlátit čepicemi, což, obávám se, není moc dobrá taktika moderní války.

Přitom v důsledku aktivit ekologických organizací byla v bývalém východním bloku, ale i ledaskde jinde zrušena nebo alespoň kapacitně silně omezena řada zbrojovek, takže vojenský materiál, dodaný na Ukrajinu, nemáme jak vyrobit (či budeme muset improvizovat jako Jih za války se Severem – a víme, jak dopadl). Přitom jsou rozvráceny i dodavatelsko-odběratelské vztahy (řada ještě stojících a fungujících či alespoň zprovoznitelných zbrojovek by neměla z čeho vyrábět).

Uvažuje se i o přestěhování části ukrajinských zbrojovek na území bývalého východního bloku, nicméně to je opatření, které by téměř jistě vedlo k eskalaci konfliktu.

Jinými slovy, ekologická opatření, prolobbovaná ekology s prokazatelnými vazbami na Rusko a s nimi spolupracujícími dalšími organizacemi podobného zaměření znamenala těžké postižení obranyschopnosti EU a to, že jsou stále prosazována opatření ve stejném duchu, aniž by došlo k revizi těchto opatření v konfrontaci s realitou války na Ukrajině, jasně ukazuje, že ve vedení EU a zejména v různých ekoaktivistických organizacích pořád působí celé hordy proruských quislingů, kteří jsou o mnoho řádů nebezpečnější a (a Rusku prospěšnější) něž nějací “desoláti” s ruskými vlajkami na protivládních či protiEUrounijních demonstracích (kteří, vzhledem k tomu, že nebývají chyceni a perlustrováni, jsou zjevně v nadstandardně dobrých vztazích s policií).

Ještě jeden možný cíl ekologů

Považuji za možné (protože v dějinách se takové případy stávaly už ve starověku), že cílem rozvratu pod záminkou boje za ekologii, klima, či podobné nesmysly, je navození tak nesnesitelné vnitřní situace ve státech EU, že masy obyvatel Rusko uvítají jako zachránce.

Ostatně, podobně si počínali i nacisté (byť následný efekt nebyl jejich cílem), kdy přes všechny komunistické zločiny a šílenosti byl vstup vojsk SSSR na území států pozdějšího východního bloku brán jako záchrana před něčím ještě mnohem horším, a právem.

Takže je docela možné, že některé zjevně nesmyslné aktivity ekologů mají tento důvod a plní takovéto zadání.

Je také jasné, že Putinovi narostla křídla v momentě zvolení spavého Bidena presidentem USA (na což Rusko prokazatelně vynaložilo dosti peněz a práce), protože v případě, že by v Bílém domě dál seděl Trump by jejich vojenské dobrodružství na Ukrajině patrně skončilo velice špatně. Přinejmenším skutečně citelnými sankcemi a ne takovými, které z deseti procent svého účinku poškozují Rusko a ze sta procent zemi, která je provozuje.

Pokud tedy chceme udržet stávající životní a ekonomickou úroveň, nebo se dokonce vrátit do kategorie států s rostoucí ekonomikou a rostoucí životní úrovní obyvatelstva, budeme muset potlačit ekologická hnutí a za určitých okolností bude menší zlo i potlačení vlivu centra EU, včetně jeho “převodních pák”. Pokud to neuděláme, patrně se jednak propadneme do bídy, a to dosti rychle, během jedné dekády maximálně, jednak se nakonec staneme opět ruským satelitem, bez ohledu na to, že by nám členství v NATO třeba i formálně zůstalo. Ostatně, pokud si to ze školního dějepisu dobře pamatuji, Francie nám také nevypověděla spojeneckou smlouvu, ani před ani po podepsání Mnichovské dohody.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)