19.5.2019
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

Evropa v etnickém chaosu

Sdílejte článek:

ANDRIJ STRYJ

Existují témata, která jsou zásadní pro naše přežití, ale zároveň jsou tabu a nemluví se o nich. Jednou z nich je i etnická otázka. Po dlouhém období migrační stability došlo v Evropě – zejména západní – k vlně masové imigrace z Afriky a Asie. To má za následek změnu etnického složení zemí nejvíce postižených imigrací. Obzvláště se to týká Francie, Itálie a Anglie. Děje se tak navzdory vůli domácích národů, proti všem demokratickým tradicím, pohrdající demokracií starobylých Řeků, pravidly Římské republiky a germánským právem.

Určité kruhy podporující imigraci – nazvěme jejich imigracionisti – tvrdí, že Francie byla vždy “tavícím kotlíkem” a cílem velkých invazí. Důkaz? Neustále vlny Keltů, Germánů, Římanů, Slovanů a jiných etnik brázdily krajinu a míchali se s původním obyvatelstvem. Jistěže, ale byly to sousední národy, přesněji – etničtí bratranci. Francie je skutečně směsí téměř všech etnických složek našeho kontinentu, včetně germánských, ale byly to všechno populace s duchovními strukturami a formami chování blízkým původnímu obyvatelstvu. Toto míchání bylo obzvláště patrné u panovnických rodů, které si však byly duchovně blízké.

Není žádným tajemstvím, že z etnického pohledu je Francie syntézou evropských národů. Imigracionisti ospravedlňují masivní příliv přistěhovalců z Afriky a Asie tvrzením, že Francie vždy byla zemí, kde se národy “mísily” a tudíž se vlastně nic nezměnilo. Není čeho se obávat, jen pokračujeme v naší tradici. Ve skutečnosti k “míchání” docházelo pouze mezi evropskými národy. Invaze Germánů, které jsou nejčastěji uváděny, nebyly až tak “invazivní” jak je to podsouvány. Germáni se v zemi Galů nacházeli už dávno před údajnými “invazemi” a sdíleli společnou kulturu. Skutečnými invazemi nejsou ty, které probíhaly ve středověku, ale ty, které zažíváme dnes.

Mnozí imigracionisti používají i další sofizmus. Tvrdí, že počet cizinců se vlastně velmi nezměnil a například ve francouzské populaci je totožný s rokem … 1930. Víra v toto tvrzení je ignorováním masové imigrace. Je totiž postaveno nikoli na etnickém základě, ale na občanském. A tak jsou za Francouze považovány miliony afro-asijských imigrantů jen proto, že mají francouzské občanství, přičemž sami se vůbec Francouzi necítí.

Míchání, ke kterému došlo v zemi Galů, bez ohledu na jeho rozsah, se dělo pouze mezi národy, které byly z pohledu antropologie, kultury a jazyka bratranci. Na druhou stranu, afro-asijská populace, která se přesunula na náš kontinent od 60-tých let, mění etnickou a kulturní skladbu Evropy, přičemž nemá žádnou antropologickou, kulturní či duchovní příbuznost s domorodými Evropany. To, čeho jsme svědky, tedy není pokračováním tradice, ale likvidací tradice. Na druhou stranu, “germánské invaze” z pozdního starověku, jakož i jiné vojenské invaze či imigrační vlny, které se přehnaly Francií za poslední tisíciletí, nezpůsobily žádné radikální etnické změny nebo kulturní dichotomii. Když tito proimigrační partyzáni porovnávají vnitroevropské pohyby s masovou demografickou kolonizací, které dnes čelíme, tak jsou na velkém omylu.

Tímto překrucováním, v konečném důsledku absolutně antidemokratickým, se snaží šířit v Evropě etnický chaos a zároveň utajit realitu. Nezapomínejme, že tyto proimigrační lobbistické skupiny jsou vedeny trockisty, kteří vždy iracionálně a slepě nenáviděli evropskou etnokulturní identitu.

Francie bez diskuse zažila několik sérií imigračních vln na počátku 20. století – Španělů, Italů, Portugalců, Poláků, atd. Vždy to ale byli lidé z nedalekých zemí – křesťané, se sdílenou historií. Dějiny jednotlivých evropských národů nedokážeme a nemůžeme chápat bez neustálých odkazů na další země.

Tyto vnitroevropské migrace (které rozhodně byly v mnohem menším rozsahu, než současná imigrační vlna z Afriky a Asie) můžeme porovnat s migrací v rámci severní Afriky nebo Číny. Jistě existuje určitý stupeň “mentálního rozdílu” mezi jednotlivými národy Evropy, jako například mezi Němci a Řeky, ale tento rozdíl je mnohem menší než ten, který je mezi národy jednotlivých kontinentů.

Mohou se lidé navzájem mísit tak jednoduše, jako když kuchař míchá zeleninu při výrobě salátu?

Neměli bychom váhat otevřeně se postavit proti kryptorasistické ideologii těchto marodérů na straně nekontrolovatelné masové imigrace.

Imigrační lobby, jdoucí v Trockého šlépějích, si plně uvědomují skutečnost, že multirasová společnost znamená multirasistickou společnost: něco, co jsme v současnosti mnohokrát viděli, a co se bude opakovat znovu a znovu. A doplatíme na to jen my.

Autor: Andrij Stryj

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Pirátské pocity versus data

    KN Když noví marxisté zjistili, že je dělnická třída zradila tím, že se přestala zajímat o revoluční impulzy, rozhodli

    To zlo má jméno: ISLÁM

    TOMÁŠ TYL Můžete mi někdo říct, co to zas ODS a její vocásci KDU a TOPka blábolí za nesmysly?!