
Co přijde po příměří v Iránu? (I.)
JANE KAUFMAN
Co přijdei jako další je těžké říct. Je zde příliš mnoho možností. Při svém nedávném tajném rozhovoru s ruským presidentem Putinem, který trval skoro dvě hodiny, zamítl americký president Trump ruskou snahu o převzetí iránského obohaceného uranu do úschovy. Rusové považují uran za hlavní překážku mírové dohody mezi Spojenými státy, Israelem a Iránem a proto ji chtěli odstranit z cesty. Jenže Američané a Židé chtějí všechen uran Iráncům sprostě ukrást, takže něco takového okamžitě zamítli.
Na oplátku poučoval Trump Putina o tom, jak je nutné zastavit válku na Ukrajině. Putin souhlasil s příměřím na 9. května, což je v Rusku velký svátek, poražení německých vojsk za 2. světové války.
Je stejně pozoruhodné, že spolu mluvili, protože Trump je znám tím, že mění názory spolu s počasím a někdy ještě dříve. Jednou na Putina nadává, uvaluje na Rusko sankce, odvolává osobní setkání a pak z ničeho nic obrátí na úplně opačnou stranu. Nutno ovšem uznat, že Trump je jediný západní politik, který s Putinem vůbec jedná. Všichni ostatní, včetně zarputilé Voršily zamítli veškerou diskusi s ruským vedením a namísto diplomatického jednání spustili barbarské a primitivní sankce, tresty, hrozby a plány na napadení.
Irán požaduje pro ukončení války konec veškerých útoků, jak z Israele tak z americké strany, odstranění veškerých sankcí, na ně po 40 let uvalovaných a plnou kontrolu zdaňování lodí, které plují hormuzskou úžinou. Samozřejmě, že odstranění amerických vojsk z Hormuzu k tomu taktéž patří a stejně tak konec útoků na Libanon.
Protizákonná válka
Že je válka proti Iránu nezákonnáii, o tom nemohou být pochybnosti. Nejen že se Irán ničím neprovinil než že hodlá získat levnou energii z jaderné produkce. Také v žádném směru neohrožoval bezpečnost Spojených států, ani nikoho jiného.
A jako další, válku jinému státu smí v Americe vyhlásit pouze Kongres a to se nestalo. Trump to celé obešel a vůbec nežádal Kongres o svolení, anebo o vyhlášení války. Bylo by to stejně zbytečné, všichni z nich, až na jednoho-dva členy, plus celý americký Senát s válkou proti Iránu plně souhlasí. Však jsou za to dobře placeni z bezedných židovských kufrů.
V Rusku prý kdysi nosívali Židé vládnoucím představitelům soudek medu jako dar. Jenže med v něm nebyl žádný, byly tam peníze. Dnes možná používají bankovní převod anebo kredit kartu, či DHL.
Jenže válka proti Iránu se koncem minulého týdne stala nezákonnou ještě z jiného důvodu. Za vietnamské války byl vydán zákon (War Powers Resolutioniii, 1973), že v případě ohrožení může president napadnout jiný národ bez souhlasu ostatních zákonodárců, ale ta válka nesmí trvat déle než 60 dnů. No a tento konec týdne to právě bylo 60 dnů. Je pravda, že příměří může těch 60 dnů trochu odsadit, pokud bude ovšem použito.
Podle podmínek tohoto zákona by měl Trump buď uzavřít mír, nebo odvelet armádu z míst bojů, či požádat Kongres o další, 60-denní prodloužení. President sám může prodloužit válku pouze o 30 dnů když písemně potvrdí Kongresu, že se jedná o nevyhnutelnou vojenskou nutnost, týkající se bezpečnosti amerických vojenských sil v místech bojů se nacházejících.
Je pravděpodobné, že Trump a spol. budou zmíněný zákon ignorovat a budou dál pokračovat ve válce. Určitě přijdou s nějakými nesmyslnými důvody, které nebudou nic říkat a budou hodně skrývat. V tom případě by ale měly zakročit soudy a rozhodnout co se bude dít.
Jenže tady máme další problém. Americké soudnictví je zrovna tak podplacené, zkoruptované a ve skutečnosti protizákonné. Podle korporačního zákona, pod který Spojené státy patří od r. 1871 (Act of 1871iv) a jehož existenci vládní úřady masivně popírají, jsou americké soudy pouhými vykonavateli administrativních záležitostí. Ten jediný skutečný a platný soud je ve Philadelphii, stát Pennsylvanie.
Němci jsou na tom obdobně, namísto státu mají korporaci a obyvatelé Německa nejsou ve skutečnosti němečtí občané, protože nemají stát. Proto jsou jejich jména psaná hůlkovým písmem, což indikuje že se nejedná o skutečného člověka. I Češi mají na dokumentech svá jména od jisté doby hůlkovým písmem, takže česká státnost může být touto dobou zrovna tak pochybná a nepodložená. Vyšetřující novináři by měli tyto informace vypátrat, ale – jsou u nás takoví? Možná že jsou, ve vězení.
Peníze!
Někteří znalci situacev jsou toho názoru, že důvod, proč nemůže být válka proti Iránu zastavena jsou peníze. President Trump odmítá zaplatit co je potřeba, spíš by radši pobíral od každého jiného a to je hlavní důvod proč nemůže dojít k míru.
Irán navrhoval ignorovat jaderný vývoj a všechno s tím spojené, jen aby mohlo dojít k ukončení války. Ale i když je veřejně propagováno že iránský jaderný výzkum je ta největší překážka, není to pravda. Ta největší překážka jsou sankce proti této zemi, které americké vedení naskládalo jednu na druhou, celých 40 let na tom pracovali, ve snaze udělat z Iránu za každou cenu zemi třetího světa.
I Trump v tom pokračoval a za necelé desetiletí své účasti v politice vedl proti Iránu trvalou a krutou ekonomickou válku za pomoci amerického finančního systému. Jeho záměrné zkreslování ‘Společného, všeobsahujícího plánu akce‘ (Joint Comprehensive Plan of Action, neboli JCPOA), jinak taky zvaného ‘Jaderná smlouva‘ z r. 2015 (dále: Smlouva), což byla smlouva mezi Iránem a Spojenými státy, Británií, Francií, Čínou, Ruskem a Německem, která zajišťovala mírové použití iránského jaderného vývoje, mu nevyneslo nic dobrého.
Tato Smlouvavi,vii,viii zaručovala, že Irán sníží počet potřebných odstředivek na obohacování uranu na 5060 a bude tuto produkci omezovat na 3,67% s limitem na celkový objem 300 kg po dobu 15 let. Mezinárodní atomická energetická agentura OSN měla mít volný přístup k veškerému zařízení za účelem kontroly a na oplátku US a Evropská unie souhlasili s odstraněním sankcí, zaměřených na jaderný vývoj a ekonomii. To ovšem nesplnili.
Jenže v r. 2018 president Trump od Smlouvy odstoupil, prý proto, že neobsahovala iránský raketový vývoj a jeho vliv na ostatní okolní státy. Iránci totiž zásobovali svými zbraněmi Hútije a některé jiné vojenské a paramilitaristické skupiny a to se Israeli nelíbilo. Nechtěli mít v Iránu mocného souseda, když mu navíc plánovali ukrást část jeho území a zdecimovat ho na pasteveckou kolonii.
Irán na odstoupení Spojených států od Smlouvy reagoval tím, že postupně zvýšil limit na uranové obohacení a za celou dobu, až do dnešního dne se nikomu ze zúčastněných nepodařilo uvést Smlouvu opět v platnost. Určitě to ani nikdo z nich nezkoušel.
Trump nejenže tehdy odstoupil, ale ještě uvalil na Irán další, naprosto ničivé sankce. Vyhlásil je pouhých pár hodin před tím, než se měli setkat Iránci s vyjednávači z Ameriky v Pakistánu a zaměřil je na čínské zpracování ropy a na dopravní firmy, které převážejí větší množství tohoto produktu. Takže z mírových diskuzí nebylo nic. Vinili z toho samozřejmě Irán, ale skutečný záškodník byl Trump.
Tím pádem, jestliže válka skončí a Irán bude v lepší finanční a ekonomické pozici než když válka začala, bude to obrovské ponížení pro Trumpa a jeho administraci. To možná vyprovokovalo amerického ministra financí, Scott Bessenta k tomu, že na lednovém setkání WEF (World Economic Forum) ve švýcarském Davosu prohlásil, že sankce dočista zničily iránskou měnu, což je rial a vyhnaly iránský lid do ulic, protestovat. „Tomu se říká státnické ekonomické umění, ani jedna střela nemusela být vystřelena,“ chlubil se.
Následky něčeho takového přinesly své a dnes Irán nutně potřebuje hotovost. Proto vybírají za průplav Hormuzskou úžinou, proto prodávají ropu dráž než dříve. Americké přídavné obsazení této vodní cesty sice jejich prodeji surovin do jisté míry brání, ale pořád ještě mohou prodávat to, co mají na lodích ve východní Asii. Také se vyskytly četné případy, kdy i přes US blokádu iránské lodi bez problémů úžinou propluly, sledujíc jim známé trasy blíže k pobřeží. Oni ta místa dobře znají; Američané ne!
Ovšem nahradit ztrátu asi $300 miliard, která byla způsobena nelidskými a upírskými americkými a evropskými sankcemi, není úplně snadné.
Opět peníze
S ohledem na tyto okolnosti je ve skutečnosti jaderná otázka Iránu druhořadá. Pro ně je teď nejdůležitější získat hotovost a tu je možno získat pouze čtyřmi způsoby:
-
- Požadováním reparací od Spojených států a Israele za válkou způsobené škody;
-
- Vybíráním cla za proplouvající lodi;
-
- Odstraněním sankcí;
-
- Uvolněním zmražených fondů.
Údajně má totiž Irán asi $100 miliard ve financích, které mu byly mocnými hráči zmraženy, čili prakticky zabaveny. Některé finance jsou v Kataru, jiné v Jižní Koreji, v Japonsku a v Evropě. Spojené státy prý nabízí Iránu uvolnění jejich peněz (které předtím nezákonně zmrazili) v hodnotě $20 miliard za to, že jim předají všechen jejich obohacený uran. Jenže ten uran má určitě mnohem vyšší hodnotu a navíc jsou to jejich peníze a taky jejich uran!
Odborníci jsou ale toho názoru, že Trump ve skutečnosti žádné peníze pro Irán neuvolní dřív, než dojde k letošním listopadovým volbám. To proto, že příliš často opakoval námitky proti ‘letadlu, plném peněz‘ z období Obamovy vlády. To letadlo plné peněz byly skoro $2 miliardy v hotovosti, na paletách, které tehdejší president Obama, za asistence Hillary Clintonové, poslal do Iránu. Jednalo se o zaplacení nevyřešeného obchodního sporu, týkajícího se dodání zbraní do Iránu před jejich revolucí v r. 1979, což bylo odstranění šacha Reza Pahlaviho a jeho nahrazení ajatolou Ruhollah Chomeinim. Část těchto financí byla rovněž vyplacena za propuštění amerických vězňů a za účelem propagace již zmiňované Jaderné smlouvy.
Něco takového bylo a stále je Trumpovi trnem v oku. On nerad dává a velmi rád bere. Bere všude, kde je to možné a kde ví, že nedostane přes prsty. Proto by si Irán měl dát velký pozor na jakékoliv smlouvy, nebo dohody, které by mu Trump navrhl. Už to, že odstoupil od Smlouvy Iránu nesmírně ublížilo. Způsobilo to ztrátu mnoha obchodních partnerů po celém světě, kteří se začali obávat podružných sankcí ze strany Spojených států a stáhli se jinam.
Trumpův současný návrh na výměnu iránského obohaceného uranu za uvolnění jejich vlastních $20 miliard je opět dvojsečná zbraň. Irán jim může celou tu hromadu asi 600 kg předat a Trump neuvolní ani šesťák. Znaje zrádnost jeho jednání, všechno je možné a kdo se Iránu zastane? No přece nikdo! Kdo se ho zastal doteď? No přece nikdo! Kdo se zastal jiných zemí, proti nimž se Spojené státy těžce provinily? No přece nikdo! Kdo se zastal nás, když nám Američané pod vedením generála Patona zbombardovali Škodovku v Plzni a jiné průmyslové objekty za 2. světové války?
Takže se zdá, že clo za proplutí úžinou je ten nejlepší způsob jak získat nějaké peníze. Jenže i tam se zkouší Amerika uplatnit, když napřed požadovali po Iránu podíl a poté změnili názor a prohlásili, že není přípustné, aby Irán měl kontrolu nad lodní dopravou Hormuzem.
Proti clu současně brojily i některé arabské státy, jmenovitě Emiráty, Bahrain a Kuwait, které nepřejí Iránu dohled nad průplavem. Ve skutečnosti, skoro nikdo s vybíráním cla nesouhlasí, což je pochopitelné. Takže je možné, že mnozí začnou budovat potrubí pro dopravu ropy, jen aby se Hormuzu vyhnuli, ať už válka skončí tak či onak. Irák dokonce vozí ropu nákladními auty do Syrie a odtud ji posílá potrubím do Turecka. Ovšem ani nákladní auta, nebo potrubí, nedokážou nahradit láci a kapacitu lodní dopravy.
Irán ale nemá jinou možnost, pokud nedojde k odstranění sankcí, protože vybírané clo není schopno nahradit zisky z obchodního podnikání. Irán musí mít možnost prodávat a nakupovat i mimo své území a ve skutečnosti nikdo na světě nemá právo mu tuto možnost odebírat. Spojené státy by měly být za své násilnické a diktátorské jednání trestány.
Problém je v tom, že Trump sankce neodstraní, protože Israel si to nepřeje. A Trump vždycky poslouchá svého nadřízeného, což je ten hlavní důvod, že dnes sedí v presidentském křesle a on si je toho dobře vědom. Israel si odstranění sankcí nepřeje, protože nutně potřebuje nadobro Irán zdeptat, aby se tím zbavil mocného souseda a mohl mu ukrást velkou část jeho území ve snaze vytvořit ‘Velký Israel‘, vládnoucí centrum jejich Nového světového zřízení (NWO), které chtějí navodit skrze ‘Great Reset‘, se všemi jeho nevýhodami pro nás.
Jejich organizace, WEF, nás už pár let na tento vývoj upozorňuje a jejich četné tajné spolky, roztroušené po celém světě, všechny zaráz, jako vždycky, na tom horlivě pracují. V současné době se zdá, že přešli všichni do bojové fáze. Všimněte si, jak mnohé korporační znaky, internetové stránky, nebo veřejná oznámení změnily barvy na červenou. Na příklad auta BMW měla znak modro-bílý; dnes je vidět červeno-bílý. Co když je to signál? Výzva k boji?
i https://www.dailymail.com/news/article-15776929/Trumps-chilling-words-Putin-secret-phone-call-Iran-revealed-major-admission-Ukraine.html
ii https://israelpalestinenews.org/by-weeks-end-trumps-war-will-be-plainly-illegal/
iii https://avalon.law.yale.edu/20th_century/warpower.asp
iv https://www.scribd.com/document/156824826/The-United-States-Isn-t-a-Country-It-s-a-CORPORATION
v https://www.middleeasteye.net/news/the-real-reason-iran-and-the-us-cannot-end-the-war-money
vi https://2009-2017.state.gov/e/eb/tfs/spi/iran/jcpoa/
vii https://www.eeas.europa.eu/eeas/nuclear-agreement-%E2%80%93-jcpoa_en
viii https://www.armscontrol.org/factsheets/joint-comprehensive-plan-action-jcpoa-glance

