
Přestaňte už konečně žvanit o demokracii!
LUBOMÍR VYLÍČIL
Lidé, spjatí se současným Eurounijním systémem, ať už v Bruselu, či jednotlivých členských zemích, mluví v poslední době čím dál častěji o krizi důvěry v demokracii. Že občané jaksi přestávají věřit v samotný systém. V demokratické principy. Průzkumy jim dávají zapravdu. Podle poslední studie Pewresearch, provedené ve 12 zemích s vysokými příjmy, je 64 % dospělých nespokojeno až velmi nespokojeno s tím, jak u nich demokracie funguje. A podobných signálů, že systém prohnil až na dřeň, v poslední době přibývá.
Podívejme se na popularitu „vůdců“ těch největších zemí evropského západu. Podle nejčerstvějšího, právě vyšlého průzkumu Yougov, si stojí takto: Starmer – 21 % Britů mělo v květnu na Keira Starmera příznivý názor a 72 % nepříznivý. Merz – 16 % Němců mělo k Friedrichu Merzovi příznivý postoj a 80 % nepříznivý. A konečně Macron – 18 % Francouzů mělo o Emmanuelu Macronovi příznivé mínění a 78 % nepříznivé.
Tato čísla podporují i výsledky konkurenčních agentur. Podle Morning consult to v dubnu (květnové výsledky ještě nejsou) vypadalo takto: Macron – 18% kladné hodnocení a 75% negativní, Merz, podle stejných kriterií, 19% a 76% a Starmer 27% důvěry a 65% nedůvěry. Prakticky stejná čísla uvádí agentura Statista, také za letošní duben: Macron – 18% kladných a 75% záporných hodnocení, Merz – 19% a 76% a Starner 27% a 76%.
Podívejme se o patro výše. Na samotný Olymp evropské, Unijní politiky. A tam přímo na post nejvyšší, na císařovnu Uršulu I. Podle údajů agentury Yougov za letošní duben ji kladně hodnotí pouze 15,1% respondentů… To jsou čísla, co? Ale jejich skutečný dopad vynikne až při srovnání. Víte, kolik má Putin? V tom hořícím, krachujícím a válku prohrávajícím Rusku, alespoň podle našich médií? Tak to se podržte. Podle centra Levada je to aktuálně 79% podpory a 15% nesouhlasu. Ne, nejde o primitivní ruskou propagandu. Centrum Levada je asi poslední, západem podporovanou neziskovkou, působící na ruském území. Úzce spolupracuje s pobaltskými státy…
Čím to může být? Že v historických kolébkách demokracie panují takovéto postoje k demokraticky zvoleným vůdcům? Částečně to naznačuje jedna esej New York Univerzity. Citujme: „Během posledních 10–15 let vyjadřuje veliké množství občanů nespokojenost, nedůvěru, odcizení, hněv a ještě horší věci vůči vládám v téměř všech západních demokraciích, a to bez ohledu na to, které strany nebo koalice jsou u moci.“ A to je jádro pudla. Bez ohledu na to, které strany jsou u moci…
Ona ta slavná demokracie spočívá ve zkratce v tom, že občan dá ve volbách důvěru politikovi, který, podle občanova mínění, nejlépe vyjadřuje občanovy zájmy. A zvolený politik pak pracuje po celou dobu mandátu na tom, aby tyto občanovy touhy, potřeby a zájmy co nejlépe v praxi naplnil. Potud teorie. Jenže praxe vypadá, alespoň v Evropě posledních 30 let, poněkud jinak.
Jaká je to demokracie, když má občan na výběr jen mezi větším a menším zlem? Jestliže to ze zoufalství už po několik desetiletí „háže“ těm, o kterých si myslí, že mu budou škodit alespoň o něco méně? Protože strany, které by formulovaly občanovy postoje (třeba k migraci či zelenému šílenství) jsou systematicky vytlačovány na okraj politiky a už dopředu je zřejmé, že nedostanou šanci cokoli ovlivnit.
O jaké demokracii mluvíme, když politici, z nouze zvolení s tím, že budou občanovi škodit o něco méně než konkurence, den po volbách odhodí sliby a začnou se chovat stejně, jako ti, které občan odmítl. V pohodě pak pokračují v tom směru politiky, který se volič pokusil svým lístkem zastavit. Už po několikáté… A co hůř – nejde je zastavit. Podvodem, lstí, propagandou a podivným „koalováním“ se zmocnili vlády a chovají se jak v dobytém území. S jistotou, že občan s tím po další 4 roky nic neudělá.
Systém, který je v současné době praktikován v zemích Západu, už definitivně prohnil. Až na dřeň. Nazývejte si ho, jak chcete. Ale nemluvte o demokracii!


Jestli ona to nebude spíše dem‘-okrást-i-je…