Zatímco EU řeší Green Deal, BRICS buduje nový světový řád bez nás

Z investičního akronymu udělala reálnou politickou platformu až Moskva. V roce 2006 Rusko iniciovalo první oficiální schůzku ministrů zahraničí. Zlom přišel 16. června 2009 v Jekatěrinburgu, kde se uskutečnil historicky první summit skupiny za účasti zakladatelů – Dmitrije Medveděva, Luize Inácia Luly da Silvy, Manmóhana Singha a Chu Ťin-tchaa.

V prosinci 2010 byla na přímý podnět Pekingu přizvána Jihoafrická republika. Formální vstup proběhl 18. února 2011 a z BRIC se stal BRICS. Hlavní motivací Číny bylo upevnit si politický a ekonomický vliv na africkém kontinentu.

Jaký je účel bloku a čím chce nahradit Západ

BRICS dnes funguje jako mezivládní politická a ekonomická platforma, která se otevřeně profiluje jako hlas takzvaného globálního Jihu. Jejím primárním cílem je posílit všestrannou spolupráci mezi členskými státy a výrazně navýšit jejich vliv v klíčových mezinárodních institucích, jako jsou OSN, Mezinárodní měnový fond, Světová banka či Světová obchodní organizace (WTO).

K naplnění těchto ambicí využívá uskupení tři hlavní mechanismy:

1. Nová rozvojová banka (NDB): Myšlenka na její vznik byla přednesena na summitu v Dillí v roce 2012. Banka byla oficiálně založena v roce 2015 se sídlem v Šanghaji. Disponuje kapitálem až 100 miliard dolarů určeným na financování infrastrukturních projektů v rozvojovém světě, přičemž každý zakládající člen vložil počáteční vklad ve výši 10 miliard USD.

2. Odklon od dolaru a obchod v národních měnách: Po roce 2022 a zavedení tvrdých západních sankcí vůči Rusku výrazně zrychlil přechod k lokálním měnám. Podíl ruského obchodu realizovaného v čínských jüanech prudce vzrostl z původních 0,4 % v roce 2021 na 34,5 % v roce 2023.

3. Kontinentální rezervní fond: Finanční rezervní pool ve výši 100 miliard dolarů slouží jako záložní pojistka proti krátkodobým tlakům na likviditu členských zemí.

Kdo je dnes členem? Expanze na BRICS+

Uskupení prošlo v posledních dvou letech masivní expanzí. Podle aktuálních přehledů čítá blok 11 plnohodnotných členů. K původní pětce – Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Jihoafrické republice – se nově připojily Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a naposledy 6. ledna 2025 také Indonésie.

Na summitu v Kazani v říjnu 2024 byl navíc udělen status partnerských zemí devíti státům: Bělorusku, Bolívii, Kazachstánu, Kubě, Malajsii, Thajsku, Ugandě, Uzbekistánu a Nigérii. Formální pozvánku obdržela i Argentina, nový prezident Javier Milei však účast své země na poslední chvíli zrušil.

Zástupci bloku v této souvislosti ostře odmítají jednostranná protekcionistická opatření, necelní bariéry a sekundární sankce, které podle nich odporují mezinárodnímu právu a cíleně narušují globální dodavatelské řetězce. V deklaraci je výslovně požadováno zrušení ekonomických omezení uvalených na Kubu.

Udržitelný rozvoj, klima a umělá inteligence

V oblasti životního prostředí rozvojové země jednotně odmítají jednostranné uhlíkové poplatky a skrytý protekcionismus pod zástěrkou ekologie. Vyjádřena byla podpora nadcházejícímu předsednictví Etiopie na klimatické konferenci COP-32 i úsilí OSN při naplňování jejích cílů, včetně historických rezolucí odsuzujících obchod s otroky jako zločin proti lidskosti.

Dynamicky se má rozvíjet rovněž technologická a kulturní kooperace. Prudký rozmach umělé inteligence sice podle deklarace přináší nové příležitosti pro ekonomický růst, dokument však souběžně varuje před vážným rizikem zkreslování národního dědictví a kulturních hodnot.

Plánováno je proto rozšiřování projektů kulturní výměny a uspořádání 12. parlamentního fóra v říjnu 2026 pod vedením Číny, která nyní přebírá předsednictví celé organizace.

Chci vás také požádat o váš hlas v komunálních volbách. Budu rád, pokud v Praze 8 vyberete naši kandidátku SPD a podporovatelů a dáte mi navíc preferenční hlas. Za našimi kandidáty je dlouholetá poctivá práce nejen v politice.

Česká Párty