Pře
15.6.2026
Kategorie: Společnost966 přečtení

Zasahovat proti dětské obezitě léky?

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Ministr zdravotnictví Vojtěch spojovaný již s vakcinační hysterií v období covidománie nyní navrhuje léčbu dětské obezity léky hrazenými zdravotními pojišťovnami. Důvody můžete hledat kdekoliv, ale pro nás je podstatné, že je v České republice nová výrobna léčiv patřící zahraničnímu konglomerátu zabývající se produkcí léků na cukrovku a majících i vliv na snižování obezity. Takže byznys.

Léčba cukrovky je určitě chvályhodný počin a lidem jistě uleví od komplikací s ní spojenou. Stále větší počet pacientů bojujících s chorobou značně omezující běžný život je varováním a možným důsledkem snižující se kvality potravin a horší životosprávy. Nejsme odborníci ani lékaři, nicméně jistotou je, že současné formy stravování jsou často výzvou pro lidský organismus spouštějící v tělech různé mechanismy, jejichž důsledkem může být i cukrovka.

U obezity je to ještě výraznější. Jistě, existují dědičné formy, případně nemoci spojené s nabíráním váhy, nicméně především v dětském věku je tloušťka především výsledkem nedostatečného pohybu a nevhodně poskládaného jídelníčku. Vzpomenete li si na dětská léta trávená kolem let 1960-1990 (musíte na to mít věk), pak vidět u přehrady či rybníku vyloženě obézní mladší lidi bylo spíše výjimečným jevem. Rozhlédnete li se nyní, zaujme Vás minimální četností spíše ladná krasavice než všudypřítomné postavy typu žok. A to včetně mládeže. Celulitida u čtrnáctiletých slečen není ničím výjimečným a převislé pupíky v krátkých tričkách a houpající se pozadí sedmnáctileté samozvané krasavice v elasťákách nepůsobí zrovna optimisticky s výhledem na další roky. Ani mladí gentlemani neznamenají vždy vysportovaná těla, nicméně u mužů je přeci jenom jistá šance, že s tím mohou ještě něco dělat. Záleží na tom, kdo ji využije.

Dětská obezita má pár důvodů. Zdědit po rodičích sklon k ukládání tuku je smutné a ani snaha sportovat nemusí být účinná. Mimo pohybu je poté důležitá strava a její načasování. S počtem denních dávek jídla je opravdu třeba pracovat, večerní přejídání je kontraproduktivní. Problémem je však kvalita potravin. Pokud „jedete“ na reklamách, máte zákonitě blízko ke stržení váhy. Ale i bez toho je těžké se v jídle orientovat. Jisté je, že za socialismu byl menší výběr, ale i vepřové ocásky z nuceného výseku byly kvalitnější než dnešní steaky. A platí to i pro srovnávání jiných potravin. Namátkou pro máslo, mléko, jogurty, vajíčka, kuřecí maso, uzeniny, ovoce a zeleninu. Obsahovaly mnohem méně konzervantů, stabilizátorů, náhražek a barviv. Zvířata se chovala na loukách a ve výbězích. Prezentace produktů nebyla tak krásná, ale dalo se to vše jíst. Nižší nabídka trhu nebyla nakonec takovým průšvihem, protože nikdo neumíral hlady a nenakupovalo se očima ale žaludkem. Navíc vše bylo přírodní s nižší trvanlivostí, za kterou nyní platíme daň v podobě přídavků pro její prodloužení. Třešně, jablka, hrušky, ale i lusky jsme natrhali na poli, borůvky, maliny v lese, expedice do žaludku od sklizně trvala cca 10 vteřin.

Velkým průšvihem současnosti jsou fastfoody. O tom, jak se mravenci vyhýbají margarínu či burgerům od McDonaldu, které navíc nikdy nechytí plíseň, jdou legendy. Bílé pečivo ve formě housek k nim či vek a rohlíků nacpané cukry je morem dnešní doby. Ostatně sladkého je i bez nich tak široký výběr, že z toho oči přechází a lov dětí formou grafiky na škodlivých potravinách je zločinem. A když vše zapíjí colou a dalšími slazenými nápoji, musí budoucnost národa připomínat valící se kamení. Bohužel jsou i na první pohled relativně zdravé pokrmy ve finále díky příměsím škodlivé (ochucené jogurty, různé rostlinné oleje, ryby a drůbež plné antibiotik či ovoce a zelenina plující k nám desítky dní). Nečekejme poté nic pozitivního a zdravého. Lidské tělo dostává na frak už od malička. Třeba i proto, že mateřské mléko obsahuje to, co by nemělo a náhradní je zase komerční produkt.

O možnostech pohybu můžeme tako diskutovat. Kdysi jsme vyrůstali v přírodě, všude byly žebřiny, klepadla, jezdili jsme denně na kolech, lezli po stromech a ve městě kluci byli často ve sprintu před jinou partou. Neměli jsme přilby, páteřáky a z lyžařského tréninku jsem jezdil sám lesem v deset v noci, a ještě musel jít kilometr pěšky domů. V deset letech. Bruslili jsme na rybnících, plavali v řekách a bezpečnost si určovali sami. Teď ani na sportovním kroužku neumí desetiletí kluci i slečny výmyk, klik či kotrmelec, o saltu nemluvě. Jet na kole je o život a při šikovnosti a fyzických schopnostech mládeže to platí i pro rychlou chůzi. Vše je elektro a fyzická námaha nikde. A počítače, mobily a hry jsou skuteřnou hodnotovou změnou, která jednolu lidstvo zničí. U dětí už se to daří.

Takže co se vrátit trochu na stromy a začít řešit tyto problémy, a ne to záplatovat nějakými prášky a injekcemi? Sport, pohyb, střídmé a zdravé jídlo. To je ten správný lék. Jistě, problém je širší. Museli bychom na talíře vrátit jídlo od sedláků, eliminovat fastfoody, vyhnat potravinové konglomeráty, vzepřít se EU. Lidé z venkova mají mnohem větší šanci se vrátit k normálu. Ale lidský život a zdraví za to stojí. Co myslíte pane ministře? Prachy vyděláte jinde.

 

Jindřich Kulhavý

Redakce

Sdílejte článek:
966 přečtení
(14 votes, average: 5,00 out of 5)
17 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.