
Proč je zpravodajství České televize úplně zbytečné?
MARTIN GUST/LADISLAV JAKL
Tady mate názornou ukázku, proč je zpravodajství Česká televize úplně zbytečné.
Takhle neformuluje otázky novinář, který se chce něco dozvědět.
Lidé z ČT se nic dozvědět nechtějí a ani nechtějí o ničem skutečně debatovat.
Svůj názor mají hotový a fakticky jen vedou kampaň pro jednu část politické reprezentace.
Není jediný důvod, proč by jim na to měli přispívat lidé s názorem odlišným.
L. Jakl pro ČT: Prezidentovi ani předsedovi Senátu nikdo nic nezakazuje
(Otázky produkčního týmu pořadu Máte slovo České televize. Jde o otázky položené v rámci přípravy pořadu, ČT deklarovala, že neslouží ke zveřejnění. Za odpověďmi si ale stojím, tak je zveřejňuji sám touto cestou.)
1. Má mít prezident, bývalý nejvyšší vojenský velitel NATO a vrchní velitel naší armády zakázaný alianční summit v Ankaře, kde se bude řešit nová podoba NATO, evropská, a tedy naše bezpečnost?
Prezident republiky zcela jistě nemá „zakázaný“ nějaký summit. Užití tohoto přestřeleného termínu má vyvolat tendenční pocit, že se prezidentovi ubližuje. Prezident „jen“ nedostal od vlády mandát k tomu, aby mohl mluvit za Českou republiku. Pověřit či nepověřit někoho takovým mandátem je zcela v kompetencích vlády.
2. Podle Ústavy prezident reprezentuje ČR – není problém s jeho účastí uměle vytvořený či dokonce protiústavní?
Zde nejde o reprezentaci ani o nějaké ceremonie. Jde o postoj vlády. Prezident tento postoj nesdílí, těžko ho může prosazovat. Bylo by to nevěrohodné i lidsky.
3. Chová se vláda k prezidentu republiky důstojně?
Zažíváme typickou kohabitaci. A není to v novějších dějinách poprvé. Důstojně se mají chovat všichni ústavní činitelé, ale tady přede nejde o protokolární bonton ale o jasně stanovenou vyjednávací pozici.
4. Nebo hlavu státu vláda provokuje a ponižuje? Z jakého důvodu?
Nemyslím, že provokuje či ponižuje. Zastává odlišné pozice od vlády a ty své se snaží prosadit. Ovšem na oficiální mezinárodní půdě už nejde o pokračování domácí polemiky o zahraniční politice ale o hájení jasně vymezené pozice našeho státu.
5. Je prezident Pavel lídrem opozice, nebo není?
Opozice ho tak bere. A její podporovatelé také.
6. Mění vláda kurz zahraniční politiky, či ne?
Každá vláda koriguje kurs a má jiné priority a akcenty, pro které si získala důvěru voličů. Zásadní věci ale mají mít a jistě i mají svou vysokou setrvačnost.
7. Jaký vzkaz by měla česká delegace na summitu NATO v Ankaře zanechat, aby to nejvíce prospělo České republice?
Máme jasno o tom, co od spojenců chceme a co naopak umíme nabídnout.
8. Co nejhoršího by mohlo Česko na summitu v Ankaře demonstrovat, aby to poškodilo naši bezpečnost?
Nic nepoškodí bezpečnost. Neplašme. Přece se svět nezboří kvůli tomu, že se někde pohádá pár papalášů. Jen máme své zájmy, a ty daleko efektivněji budeme hájit, pokud si budeme jisti svými pozicemi a budeme je srozumitelně komunikovat.
9. Na jedné straně má ministerstvo zemědělství obnovit vyplácení dotačních miliard Agrofertu, zastavuje vymáhání 7 miliard, které měly být vyplaceny holdingu Agrofert v rozporu se zákonem o střetu zájmů, na druhé straně vláda škrtla miliardy na naši obranu a bezpečnost. Je bezpečnost a obrana státu, 10,5 milionu občanů méně důležitá než hospodaření soukromé společnosti?
A jsou důležitější důchody, nebo dálnice? Tahle dilemata jsou demagogická. Já jsem proti všem dotacím, ale taky jde o respektování nějakých pravidel, která si tahle vláda nevymyslela.
10. Má vláda zakazovat vládní letadlo předsedovi Senátu?
To je klasická návodná otázka. Vláda mu nic nezakazuje. Může mu letadlo poskytnout, pokud ho má k dispozici a pokud jde o cestu s jasně vymezenou agendou. Anebo ho poskytnout nemusí. Ale možná se tam chce pan Vystrčil zeptat, jestli Čínská republika (které my říkáme Tchajvan) konečně po 105 letech uzná samostatnost Mongolska a jak je to s jejími nároky na území širšího Tibetu nebo severní Barmy.
11. Která otázka Vám zde chybí a rád byste o ní diskutoval?
Budeme upalovat čarodějnice?
fb


Dnešní ČT je stoka sr-aček mentálních a ideologických, ještě horší než za minulého režimu příspěvky vymývačů mozků v Rudém Právu D. Rovenského nebo F. Onderky! Dobře si pamatuji, jak jsem z jejich keců dostával průjem podobně jako dnes z keců arogantní nány Jílkové, Moravce a těch na fotce… Ano, ČT je zbytečná jako prostata pana faráře!
Kdo najde v přílivu propagandy a zamlčování ukroczechyja bruselovize kousek zpravodajství, vyhraje tolik vlaječek ojrouhnije kolik unese.
A nejlepší je ten jejich šéf s křivým zahnutým nosem tak to je tuplovaná ostuda nečt.
Jak dospět k „prokletí?“
Když společnost padá ke dnu, přichází ti, kteří tvrdí, že se od toho dna brzy odrazíme. Stačí k tomu společenský konsenzus. Vyjdeme si vstříc, najdeme novou, funkční formu k překonání nedostatků.
Jenomže se začátkem transformace přicházejí těžkosti poněkud jiného řádu. Je třeba přesvěčit veřejnost, že očekávaná změna bude vedena odborníky a tak nic nebrání optimismu.
A tak jsme začali odbourávat socialismus s jeho věčným nedostatkovým zbožím. Brzy po Sametu jsme založili a rozjeli banky. Byla jich celá řada. „To je pravá šance, milion mít v bance“ hlásala banka Bohemia. Další byla „spolehlivější než slunce“, zkrátka radost spořit a investovat. Odborníci se na nás z plakátů culili, vymydlení a našňoření, kdo by jim neveřil, že?
A než se rok s rokem sešel, byly naše prachy v prachu. Odborníci vysvětlili zmizení peněz do poslední koruny dobrými úmysly, stovky milionů až miliardy se protočily v jejich bankách. Ale vyluxování účtů bylo zcela beztrestné, protože dobré úmysly jsou samy od sebe všeříkající a omluvné. Takže penízky v jejich rukou zůstaly a odborníci, (ve skutečnosti koumáci z různých útvarů StB) zbohatli natolik, že už mohli určovat společnosti své trendy a zároveň jim finanční bohatství umožnilo infiltrovat se do politiky.
Bylo třeba se zbavit všech, kdo by se jen opovážili je postavit před soud a obvinit je z neoprávněného obohacování, praní špinavých peněz a defraudace.
(Poznámka: Ti, co rozkradli jimi založené banky zevnitř, nikam peníze vložené občany neinvestovali, prostě si je do poslední koruny nechali pro své účely).
A pak už to jelo samospádem. Prodej či spíše přenechání tzv. rodinného stříbra zahraničním koncernům, bankovnictví provozované zahraničním kapitálem. (Češi si přece všechno úplně rozkradli, nemohli tedy provozovat bankoví služby. Důvod, proč nepustit Čechy k bankovnictví tedy byl více, než pádný).
S tím se začalo měnit televizní zpravodajství. Mnozí přizpůsobiví pochopili, že určitá spolupráce s těmi, kdo se za pomoci nakradených peněz stali vlivnou částí naší společnosti, je nezbytná. Věděli, že vlivová struktura se změnila a do popředí se dostaly kriminální živly. Ve skutečnosti nerozhodovaly o existenci TV vynucené poplatky koncesionářů, ale ti, kdo byli díky nakradeným stovkám milionů na vrcholu společenské pyramidy. Zpravodajství se tak zformovalo do určité fáze, která s časem přecházela k vlivové sféře těch, kdo už touto dobou byli „vlastníci pravdy“, protože byli beztrestní a vlivní. Ti z redaktorů, kteří na tento neblahý vývoj upozorňovali, byli z TV (i ze soukromých stanic) „propuštěni“. A to byl začátek našeho konce.
Mějte se hezky.
Protože to není zpravodajství, ale propagandistická žumpa.