Ještě jednou k volbám…

…aneb co zůstalo stejné a co jsem přehodnotil.

Dnes bych rád navázal na svůj nedělní článek. Chtěl bych ještě chvíli hodnotit volební víkend a podívat se na volby z trochu většího odstupu. Zároveň jsem si ledacos přečetl – především komentáře vás čtenářů a uvědomil jsem si některé další skutečnosti, které mi v sobotu večer ještě nedocvakly. Některá svá prohlášení budu muset trochu poopravit. 

Na prvním místě bych chtěl říci, že jsem Babišovo utrpěné vítězství považoval za větší problém, než jaký skutečně má. Babiš ve volbách přidal jen málo hlasů, ale vítězství obhajoval, což znamená, že během uplynulých čtyř let politika hnutí ANO v krajích (i v republice) leckoho z bývalých příznivců naštvala a ti volili někoho jiného. Anošéf je ale dokázal nahradit jinými voliči a dokonce ten počet dokázal ještě navýšit. Navíc, volební účast byla větší než posledně a ne menší. K tomu si připočítejme voliče ohrožené koronavirem, kteří k volbám normálně chodí, ale tentokrát zůstali doma… Když to vezmu kolem a kolem, vyšší volební účast zmobilizovala nejen babišovy odpůrce, ale i jeho příznivce. A jeho kmenoví (skalní) voliči se nedostavili v plné kapacitě. Připočítejme atmosféru kolem koronaviru, kdy Babiš nic neudělal dobře už od března a vyjde vám, že ANO není na sestupné trajektorii. Zdaleka ne. 

Babiš si sice nemusí úplně dělat vrásky se svými voliči, ale o to větší průser je i pro něj propad socanů a komunistů. Je reálné, aby u nás hnutí ANO přelezlo nějakých 45% ve sněmovních volbách? To by mu zřejmě na poslaneckou většinu stačilo. Ale znamená to o třetinu víc voličů než posledně a ono není moc kde brát a to nepochybuji o tom, že Petříček zařídil značný přeliv voličstva z ČSSD do ANO. A kdo nevolil ANO, ten volil Okamuru. U Komunistů to bude dost podobné, akorát bych si myslel, že tam voliči více házeli právě našemu polojaponci.  Vlastně se můžeme dočkat situace, kdy Babiš bude zachraňovat své koaliční partnery před konečným pádem ani ne tak kvůli nim, ale kvůli sobě. 

Babiš má také plné ruce peněz se své nesouměřitelné státní sekery. Nepochybuji o tom, že testuje už teď, kdo by se dal koupit a jeho kandidáti už mají uši červené od telefonování, protože pokud nechá své soupeře sjednotit, bude mít problém. Každý kraj, kde upeče koalici s Piráty nebo Starosty má teď cenu zlata. Prachy vzal čert, ty se natisknou kykoliv a pak se klidně inflačně znehodnotí. 

Stejně tak si myslím, že Bartoš dostane brzy velmi zajímavou, neodolatelnou nabídku, která bude přesahovat všechny myslitelné meze, protože Piráti jsou zřejmě jedinou stranou, která sice Babiše nemiluje, ale zároveň ještě nejsou tak daleko, aby ho nenáviděli do morku kostí. 

Plán B našeho Veĺkého Bociána bude jednoduchý – zmobilizovat, udělat cokoliv, zvýšit důchody, dát přídavky, udržet zaměstnanost, udělat kurcarbajty a máknout tím nejvelkolepějším způsobem, aby pokud možno vyhrál příští volby sám. Při současné koronavirové situaci nebude problém s penězi, protože nemocnice se utěšeně plní a přitom se plní tak nějak plánovaně, takže se vždycky dají udělat skutečně účinná opatření a epidemii zastavit za pět minut dvanáct. Pak se udělá další státní sekera – ještě větší než ta první, sáhne se do šrajtofle, podojí se firmy z koncernu a to všechno dohromady udělá největší slevy na daních, největší sociální dávky a nejohromnější volební kampaň v našich dějinách. 

Bude zapotřebí sehnat voliče od Okamury – takže se vůči EU zřejmě přitvrdí. Pochybuju taky, že by z USA přijel nějaký armádní vrtulník. Ostatně tam za měsíc mají také volby a pak se bude moci stát úplně cokoliv. 

A co ti druzí? 

SOC DEM právě zjistila, jaké to je, když se chtěl zalíbit těm, kteří ji stejně volit nebudou. Ale o to víc se budou držet u koryt, takže koalice zůstane až do hořkého konce. A ještě jsem ani nedokončil větu o tom, že v těch nejhorších chvílích si je ČSSD vždycky dokázala ještě zhoršit a už na mě vykoukl článek, že Petříček chce šéfovat pražské ČSSD. Chtěl jsem o ČSSD ještě napsat pár vět, ale už je to zcela zbytečné. 

Vojta Filip prý dá fukci k dispozici, ale nevěřím na nějakou změnu. Ani kdyby se stal předsedou Skála, tak se podle mě nic nestane. Komunisti už nejsou protestní strana. Pozici největšího hajzla, který může za všechny potíže těch mladých a krásných získal Okamura. K němu se budou obracet všichni nespokojení s Babišem i s demoblokem. Komunisti už s tím podle mě nemohou nic udělat. 

Piráti jsou podle mě další verze Věcí veřejných, Strany zelených a jim podobných. Jen měli (a ještě pořád trochu mají) tu výhodu, že neskončili ve vládě. V opozici jsou poměrně neviditelní a celorepublikově existují dvě až tři jména… Bartoš, Ferjenčík a Hřib. Běžný člověk si možná tu a tam vzpomene na nějaké další jméno, ale jinak jako by nebyli. Hřib už se uvedl… dobře, to je jeden. Ale teď se takových Hřibů objeví plná republika. Plná republika Vítů Bártů, Karolín Peake a podobně. 

Babiš by měl být vlastně rád, že Piráti uspěli. Zviditelní to spousty další pirátských jmen o kterých jsme doteď buďto neslyšeli vůbec a nebo je známe jako politické turisty odjinud. A všechno podělají. 

Úplně si představuju tu novou koalici u nás v Jihomoravském kraji. Hejtmanem bude zřejmě lidovec Grolich – doteď starosta malé obce do tisíce obyvatel, zdatný marketér. Nechci říci, že je zelený fanatik, ale nemá k tomu daleko. Lidovce u nás volí dost zemědělců. Ti teď zjistí, jaké to je, když je začne řádně popotahovat Životní prostředí. Místní Piráti, to bude podobné jako Žít Brno. Vlastně si přeju, aby taková koalice chvíli vydržela a ukázala voličům, co si doopravdy zvolili. Dejte tomu tři měsíce a Babišovci budou ještě rádi, že jsou v opozici a naopak tam, kde se s Piráty spolčí, tam z toho budou mít těžkou hlavu. 

Jinde v republice to nebude jiné a Babiš paradoxně nakonec bude mít problém tam, kde bude mít hejtmany. Ani Babiš nemá vždycky šťastnou ruku, kde brát lidi. Jermanová by mohla vyprávět. Vlastně takový Šimek – zcela neviditelný jihomoravský doslouživší hejtman si zaslouží odměnu, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí… narozdíl od té Jermanové. 

K tomu si připočítejme tradiční voličskou vlastnost – vyvažování. Když teď někde přidají, příště tam uberou. 

Když to vezmu kolem a kolem, Babiš dostal akorátní štulec na to, aby zmobilizoval všechno, co v něm zbylo. To dobré i to špatné, to laskavé i to žulově tvrdé. Všechny své, kradené i erární peníze.  Dostal akorátní facku, aby si mohl uvědomit, kdo ho drží tam, kde je. Také dostal trochu strach a dostal příležitost si udělat obrázek o svých přátelích (žádní nejsou) i nepřátelích. Zazvolnil mu budíček, aby si včas najal lidi, dal dohromady strategii, vyhrnul si rukávy a pustil se do největšího boje svého života. 

A pokud mu nedošlo, že nikoho kromě voličů nemá, pokud mu nedošlo, o co hraje, pokud zůstane v klidu a nic neudělá, tak k čertu s ním. Přijde někdo další. 

Ale kdybych si teď musel vybrat, vsadil bych si spíš na to tykání s Orbánem, než na parlamentní porážku.