
Mají mladí právo lidem v důchodovém věku říkat, že jsou přítěž?
D. D. KRAJČA
Dnes jsem si přečetl větu, která mě přiměla napsat tuto glosu. Mladý člověk v internetové diskusi vysvětloval starší paní, že je stará, zbytečná a měla by „už zdechnout“, aby mladým netahala peníze z rozpočtu a nemuseli se o ni starat. Četl jsem to několikrát po sobě, protože jsem tomu nechtěl věřit. Jenže ono to tam opravdu stálo. A nebyl to vtip. Nebyla to nadsázka. Byl to názor.
Staří jsou prý brzda, zátěž pro stát a pro mladé. Ale je to opravdu tak?
Podívejme se kolem sebe. Koleje, po kterých jezdí vlaky. Silnice, dálnice a přehrady. Elektrárny, které dodávají proud. Síť vodovodů a plynovodů pod zemí. Nemocnice, školy, železniční uzly. A hlavně statisíce bytů v panelových domech, kde dodnes žijí miliony lidí. Všechno tohle vyrostlo před rokem 1989. Bylo to dílo těch, kteří jsou dnes v důchodu. Ano, spousta věcí se od té doby renovuje a modernizuje, ale základ zůstal stejný.
A teď kontrast. Co velkolepého se vybudovalo od roku 1989? A ještě přesněji, co vybudovali ti, kteří se narodili až po revoluci a kteří dnes mluví o přítěži starých? Máme sice pár nových nákupních center, moderní kancelářské budovy v Praze a Brně, několik kilometrů dálnic, ale to je všechno. Bytová krize je hlubší než kdy dřív, nová sídliště prakticky nikde. Staví se hlavně drahé developerské projekty pro úzkou skupinu vyvolených. Základy, ze kterých mladí dnes žijí, vytvořily předchozí generace.
Vy mladí mluvíte o tom, že jsme přítěž. Ale zkuste se podívat do zrcadla. Chyba není jen v nás, ale i ve vás. To vy odmítáte zakládat rodiny a mít děti. Raději si vybíráte cestování, kariéru, svobodu a volnost. My jsme byli Husákovy děti. Holky chtěly kluky, kluci chtěli holky. Stát dal novomanželské půjčky a přídavky na děti. Rodiny rostly a vzkvétaly. A ano, když ve 23 hodin zhasly oba programy v televizi, v ložnicích se nejen spalo, ale i pracovalo. Na vás, dnešní generaci. A po pětatřiceti letech nám říkáte, že jsme přítěž, že máme umřít a že si důchod nezasloužíme.
Já vám ani nespílám. Protože vina je nakonec i na nás. My jsme vám to dovolili. Mysleli jsme si, že svoboda automaticky přinese i odpovědnost. Ukázalo se, že to byla chyba. Připustili jsme, aby se rodina rozpadla a hodnoty se vytratily. Ano, i my můžeme za to, že dnes vymíráme. A když se nerodí děti, nejsou pracanti. Když nejsou pracanti, nejsou daně. A když nejsou daně, není na důchody.
Nikdo, opakuji nikdo, nemá právo říkat starému člověku, že je přítěž. To není názor. To je drzost, ubohost a lidská sprostota. Přítěž není ten, kdo odmakal čtyřicet let života v továrně, na stavbě, v nemocnici nebo v kanceláři, aby vychoval děti a odváděl daně. Přítěž je ten, kdo si ve dvaceti sedne na zadek, má plnou pusu svobody a práv, ale na oplátku nechce nést žádnou zodpovědnost.
Říct důchodci „jsi přítěž“ je stejné, jako říct vlastní mámě „už jen překážíš“. Je to plivnutí do obličeje všem, kteří budovali stát, rodiny a hodnoty. Nemají právo říkat lidem, kteří postavili republiku z cihel a betonu, že překážejí. Mají povinnost nejdřív něco postavit sami. Protože každý z vás, kdo dnes vyřkne tuhle hnusnou větu, jednou taky zestárne.
A tehdy možná uslyší totéž od svých vlastních dětí, pokud vůbec nějaké budete mít. A pak pochopíte, co to znamená být odepsaný jen proto, že vám přibyly roky.
A tady se dostáváme k politice a systému. Protože to není jen o mladých a starých, ale hlavně o tom, co stát dělá a co nedělá. Dnes se totiž tradiční rodina nenosí. Rodina je prý přežitek, okovy, brzda osobní svobody. Jenže bez rodin nejsou děti a bez dětí není budoucnost. To není nostalgie. To je prostá matematika.
Stát by měl mladé lidi motivovat, aby zakládali rodiny. Ne výsměšnými pár stokorunami na dítě, ale skutečně.
Půjčkami, byty, podporou, jistotou. Protože to není charita. To je investice do budoucnosti. Jenže místo toho politici rozhazují miliardy na nesmysly a tváří se, že děravý důchodový systém se nějak sám spraví. Nespraví.
Stačí se přitom podívat jinam. Píšu tyto řádky z Moskvy a vidím kolem sebe věci, o kterých se u nás už skoro nemluví.
Stát tu mladým rodinám nabízí hypotéky s úrokem blížícím se nule. Čím více dětí rodina má, tím menší úrok platí.
Podpora matek a rodin není výjimkou ani jednorázovým příspěvkem, ale systémem. Nepíšu to proto, abych něco propagoval nebo obhajoval. Píšu to proto, že to vidím kolem sebe. V Rusku se mladí lidé nebojí mít děti, protože vědí, že to zvládnou. Vědí, že budou mít kde bydlet a že na to nebudou sami. Stát děti potřebuje a podle toho se také chová.
Každé takto podpořené dítě je budoucí pracující člověk, který bude desítky let odvádět daně a držet stát nad vodou.
Stejně samozřejmé je i něco jiného. Představa, že by tu někdo veřejně říkal rodičům nebo lidem v důchodovém věku, že jsou přítěž, je nemyslitelná. Ne proto, že by to bylo zakázané. Proto, že by si to prostě nikdo nedovolil.
A co u nás? Místo podpory vlastních rodin se dovážejí náhradní řešení zvenčí. Místo systémové pomoci mladým lidem, aby měli kde bydlet a nebáli se mít děti, se jen lepí díry v rozpočtu a kupuje čas. Import lidí není strategie budoucnosti. Je to přiznání, že stát rezignoval na vlastní rodiny. Protože kdo nedokáže vytvořit podmínky pro narození vlastních dětí, ten si svou budoucnost nezařizuje, ten si ji jen půjčuje. A každá taková půjčka se jednou musí splatit. Bez vlastních dětí totiž žádný důchodový systém na světě nikdy dlouhodobě fungovat nemůže.
Jak dnešní politika vlastně podporuje rodiny? Ruku na srdce, nijak. Všechno je jen papírová omáčka, pár frází, sem tam jednorázový příspěvek. Skutečný systém, který by motivoval mladé zakládat rodiny, neexistuje. A přitom to není charita. To je základní investice do budoucnosti národa.
Kdybych měl možnost vrátit se před rok 1989, ne do politiky jedné strany, ale do toho, jak stát tehdy pracoval s rodinami, jak podporoval matky a děti, řekl bych okamžitě ano. Protože tehdy stát věděl, že budoucnost stojí na rodině. Že když podpoří mladé manžele, když jim pomůže k bytu, když dá matkám jistotu, rodí se děti a národ žije.
Dnešek, to je bordel, nejistota, bída. Politici místo podpory vlastních rodin importují řešení zvenčí. Jenže svrab, neštovice, černý kašel a jiné dovozy naši prázdnou kolébku nenaplní. To není spása. To je jen další iluze.
Takže mají mladí právo říkat lidem v důchodovém věku, že jsou přítěž? Ne, nemají. Protože bez nich by nebylo vůbec nic. Žádné byty, žádné silnice, žádné školy, žádné nemocnice. Jen prázdná pole a holé ruce.
V našem lese se už kácí. Každý den odchází někdo, kdo ještě pamatuje, jak se to všechno stavělo a budovalo. Až padneme my, zůstane to celé jen na vás. A pak uvidíte, že z kariéry a cestování se nenajíte a že děti se nerodí z Instagramu. A pokud se vám nějakým zázrakem podaří rozmnožit, možná jednou napíšete úplně stejný text, jako píšu dnes já. A až tehdy pochopíte, že přítěží není stáří, ale zapomnětlivost a neúcta.
Daniel Danndys Krajča, FB


(37 votes, average: 4,89 out of 5)
Jistěže mladí mohou říkat důchodcům, že jsou přítěž. Ovšem musí počítat s tím že můžou dostat po hubě.
Jeste zdaleka v duchodu nejsem, ale tohle mi nejaky rozmazleny fracek rict, tak riskuje rozkopnuti drzky. Zajiste slo o nejakeho pokrokoveho progresivniho jedince.
V zivote by me nenapadlo se takhle chovat ke starym lidem. I tenhle kripl jednou bude stary a ono ho to dozene. Na diskuzich dela haura, jiste z anonimniho uctu. Jestli se evropa neprobere, spatne skonči. Mozna ji paradoxne zachrani saria. Za takovou neuctu by ve vychodnich krajich byl danny jedinec minimalne zbicovan. Asi po tom tyhle kusy touzi?!
Kdo nepochopil zákon přírody , rytmus lidského života je stejně jako Fiala Idiot.
Mládí, střední věk a stáří.
Možná to pochopí v příštím gulagu nebo zajateckém táboře, příští dnes chystané válce.
T.z. škola života.
To bude „maso“ mladej !!!
je to vzpoura „dáfkařů“ proti ruce, která je živí, prakticky akutní projev duševní choroby celé generace svazáků
Dostane se jim vzdělání.
Buď chcípnou ve válce, nebo další plánované pandemii, nebo je ve 45 korporace pošlou do smrtibudky pro snížený pracovní výkon.
Proč se pohoršovat jen nad mladými a neklidnými
Stačí si jen ze svým silně omezeným rozhledem uvědomit jaká žumpa zajišťuje jejich vývoj ,názory a zdělání,
Jména Rychtecký,Halík,Fiala , Nerudová Mynář
a jim podobné skvosty českomoravské zdělanostui mluví sama za sebe.
nebýt téhle „přítěže“ řada mladých rodin by tence hekala, protože to jsou jejich rodiče a prarodiče, kdo přispívá mladým ze svých důchodů, kupuje dárky, dává vnukům peníze do kapsiček, pomáhá s nájmem, znám řadu seniorů ve vysokém věku co ještě chodí do práce, ne pro sebe ale aby pomohli mladým ekonomicky přežít, znám konkrétně jednoho lékaře seniora, který už se belhá o francouzských holích ale ještě každé ráno pajdá do ordinace aby pomohl svému synovi, který si sice pořídil rodinu, ale také kopec dluhů co neumí sám splácet, nebýt těch „obtížných“ babek a dědků řada mladých by žebrala u plotu
Pan Krajča je tedy mimořádně aktivní. Denně 5 článků. Kvalita tomu také odpovídá.
Možná si anticke Koho bozi milují umírá mlád vyložili ve smyslu Animal Farm, kde elitní a vládnoucí třída prasat stačila prodat sedřeného koně ještě na jatka.
Možná budou tak s písní na rtech volit s. Pávka a jeho, nyní, rodnou skoro pětikoalici, která uzákoní povinnost běžného koně-ovčana dostavit se ke dni důchodu dobrovolně k vobvoďákovi na injekci věčného spánku, jelikož se domnívají, že budou vždy prasata jako Pávek a Foltýn, či jejich propagandisté hodovat u plného žlabu šlichty a nebudou nikdy sedření koně.
Možná taky kradou dřevo na cizím a jen nečetli Dědovu mísu, ale od Nerudy četli Kam s ním? a cítí se jako sloužící Anča a její slamník, který je plný už jen řezanky a na vyhození v rámci prevence před cholerou v Praze.
Být třeba Pirátstvem, jako Kateřina Foltýnová, roz. Deme-TRASH-Villi, 23 let, tak se taky už cítíte jen jako použitý slamník k ničemu, 23 yo white trash, kde už sláma není, jen plná řezanky z hudební střední školy a prasete Foltýna.
Rád si vyslechnu osobní kritiku od kohokoliv, kdo ví a umí alespoň 10% toho co já. To není pohrdání lidmi. Je to obrazem toho, jak lidé kteří se pomalu neumí podepsat s chutí píší a nejlépe vše ví o těch, za kterými stojí jasně vykonaná práce.
Stáří je když hodně víte a nikoho to nezajímá. Progresivisti ve vědění vidí staré narativy. Obvykle nejlépe ty prokremelské. Tož příklad:
Občas čtu o ohrožení námořní plavby rušením GPS. Já navigoval 200m námořní lodě, které GPS ani v té době mít nemohly. Pro mě by vypnutí/zničení GPS na moři dodnes nic neznamenalo. Za svůj život jsem vytvořil off line xls programy, které z měření umí polohu spočítat. Ony ale umí i doporučit jaké těleso – kde a kdy na Zemi měřit. Vytvořil jsem je pro studenty námořní školy v Bratislave na základě toho, co jsem dělal v 70tých a 80tých letech v praxi. Polohu ale dodnes spočítám na papíře i bez PC.
Proč to píšu. Umím lidi astronavigaci ne jen učit, ale i naučit. Umím naučit učitele, jak to lidem podat, aby to konečně mělo u studentů výdledek.
Ve vlaku jsem potkal žebrajícího klacka, který byl toho názoru, že jako penzista – parazit bych mu měl přispět. Nic samozřejmě nedostal.
Až odejdu a dlouho to už trvat nebude, co se na mořích bude dít, pokud kdokoliv, cokoliv zničí navigační satelity. Kolik je nás, kteří máme tyto ne zcela běžné vědomosti a schopnosti. Kdo tomu klackovi z vlaku doveze z Číny jeho skvělý mobil. Myslí na to někdo?
Věřím tomu, že mmoji bývalí studenti – dnes kapitáni několika set metrů dlouhých obchodních lodí někde mají mé programy nakopírovány. Ne jen tyto programy, ale i skripta a cvičení z lodní stability má pro jistotu nakopírovány jistá osoba. Můj trenažér lodní stability se nachází v námořním muzeu ve Veletově. Blbě by se mně bez tohoto zajištění odcházelo. Ať už přímo skončím v hlíně, nebo v kriminálu, kam mě chce prokurátor Martin Bílý poslat na 10 let za humanitární pomoc – promiňte za terorismus.
Na světě je naštěstí stále dost mladších a myslících lidí, kteří v případě nouze naše prapory zvednou. Třeba se jim jednou to, co jsem vytvořil a co dnes nikoho nezajímá bude hodit. Tož pro dnešek asi tak.
Tak trochu ještě Off Topic
Mezi svazáky a jejich rodiči s pseudo střední třídy druhého protektorátu, i skutečně dobře zabezpečenými – jako většinou třeba na fildě – viz Dave Kozák a celá jeho famiglie, vč. babičky, frčí tzv. měkké, humanitní obory. Sepíšete kompilát jako třeba Sexuální život Špejbla, Hurvinka, Máničky o psu Žeryku nemluvě a máte papír v kapse na místo v politzisku, mediální propagandistické stoce, či Deep State druhého protektorátu, pokud nehodláte blbě čurat proti větru, což svazáctvo fakt neée, necí. Tedy jdu politkorektně po všem, kde platy a bonusy nejsou zatím sockovité, ale hoch. Jako třeba Bc. oteklý volským tukem Lipánek.
Just time about Disclaimer. Kozákova práce o UA kolem r. 1848 je fakt kvalitní a autor musel nějak rozumět i Německy, Polsky a Anglicky minimálně. Snad stále v PDF existuje. O židech a ukrech se tam dozvíte leccos a tragicky odejitý fildař po lahvičce Rivotrilu na školním WC, s nomen omen David, je nešetří nikterak.
ALE in medias res
Nejen fy IT Anthrophic, provozují tuším AI Claude, mj. prognozuje, že bezprostřední obětí AU budou fleky, kde ti lepší, hezčí a hl. chytřejší z nás a prý nejvzdělanější, kteří vydělávají o cca 45 % více než je běžný průměr!
Tedy ne zedník, zpravidla vietnamská opravářka oděvů, točvolanti a volantky trucks a další dezolátsvo.
Jen ochutnávka z reportu –
U zaměstnanců, kteří disponují magisterským titulem, je téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že je umělá inteligence připraví o jejich pracovní místa, než je tomu u běžných profesí!
Zde jen jedno – umění zahltit se informacemi ze socek není vydělání a vědení. Pouhé info a kompiláty jejich nejsou totiž vědění, ani náhodou
Stručně řečeno, lidé, kteří studovali a dřeli, aby získali titul, budou těmi, kteří se stanou první obětí umělé inteligence. Společnost Anthropic vytvořila novou metriku s názvem „pozorovaná expozice“. Ta se zabývá nikoli tím, co by mohlo následovat, ale tím, co právě teď probíhá!
Co se týče zaměstnanců v oblasti informatiky a matematiky, umělá inteligence je již dnes schopna zvládnout 94 % jejich úkolů! V současné době již zpracovává 33 % jejich práce! Pokud jde o kancelářské a administrativní pozice, zde již umělá inteligence dokáže nahradit 90 % jejich činnosti, z čehož již nahradila 40 % této práce. Rozdíl mezi tím, co dokáže umělá inteligence a tím, co již vykonává, je prozatím značný! Výzkumníci však mají již jasno v tom, co bude následovat. S tím, jak se zdokonalují možnosti umělé inteligence a rozšiřuje se její praktické využití, zaplňuje modře šrafovanou oblast ta červená! Zaměstnanci, kteří jsou nejvíce ohroženi umělou inteligenci, vydělávají v průměru o 47 % více než ti, kteří jí jsou ohroženi nejméně! Více ohroženy jsou pak ženy, neboť ve větší míře disponují vysokoškolským diplomem!
Enjoy your life when shit hits your fan, jako hypošky a lízinky, výdaje za kokeš, psy z modrým rodokmenem, lattíčka, lepšolidní svazáctvo.
Btw. podobobnou prognozu šíří i sionistický CEO konkurence – US based IT fy Palantir.
Umberto Eco se úvahami na toto téma také zabýval a konstatoval, že mladí mohou vidět o kousek dál, ale jsou pouze proto, že jsou trpaslíky stojícími na ramenech obrů. Ale co když obři zemřou…Stanou se z trpaslíků obři?
Každý mladý bude jednou starý.
A kouzlo nechtěného je v tom,
že ten kámen který nyní hází proti starým lidem,
stejně jednou spadne na jejich vlastní hlavu.
Každý mladý určitě starý nebude. Ne každý se stáří dožije. U mé generace (je mi 31) se s nějakým stářím ani nepočítá…
Nikoliv mé poučení pro mnohé mladé a neklidné :
Co jste vy
Byli jsme i my
Co jsme dneska my
budete jednou i vy !
To dlouho býval,možná že i dosud je
umně vyvedený nápis na hlavní vstupní bráně
h ř b i t o v a
v Roudnici nad Labem.
V Kambodži za Pol Pota takoví mladí Rudí Khmérové rovnou stříleli na každého, který se jim zdál zbytečný nebo se jim nelíbil. Historie se opakuje.
👍 jj, a kauzálním efektem tohoto „šlechtění“ chovu jest, že v Kambodži zbyli pouze vrazi a z m r d i co pak udělali tlustou čáru za minulostí a nyní se množí mezi sebou, dokonalý genofond pro NWO
Dalo by se probrat všechno možné. Já se zaměřím jen jednu věc. Píše se, že vymíráme, že minulý rok narodilo nejméně dětí. I za války byl počet novorozeňat vyšší. Tak se ptám. Proč stavět nové byty? Když populace klesá, bytů bude dostatek. A navíc, není pravda, že se nestaví. Velká sídliště určitě ne. Ale bytové domy se staví víc než dost. podívejte se na developerské projekty, případně projeďte Prahou. Kde byl ještě kousek nezastavěného, tam se buduje. A kde byly továrny, které skončily, i tam se bourá a staví. Nebo třeba nákladové nádraží Žižkov, tam bude celá nová čtvrť pro 20 000 lidí. Ovšem kdo na ty byty bude mít je už jiná otázka. https://developerske-projekty.cz/novinky/nakladove-nadrazi-zizkov-2/
Ukři a jejich sionistická oligarchie budou potřebovat všechny ty byty, jak se pěkně říká po odúmrtí.
Priznejme si, jsou lide, mladi i stari, kteri si respekt nezaslouzi. A ze Moskva potrebuje mlade lidi? Kazdy druhy je tam vojak nebo policajt.
Oni ti dnes mladí budou ještě vzpomínat na dobu, kdy se jim krásně žilo, než umělá inteligence se stala přirozenou blbostí a žili ti zbyteční staříci.
Neváží si svého bytí a začnou tenký houna kakat.
Dnes jsem si přečetl větu, která mě přiměla napsat tuto glosu. Mladý člověk v internetové diskusi vysvětloval starší paní, že je stará, zbytečná a měla by „už zdechnout“, aby mladým netahala peníze z rozpočtu a nemuseli se o ni starat. Četl jsem to několikrát po sobě, protože jsem tomu nechtěl věřit. Jenže ono to tam opravdu stálo. A nebyl to vtip. Nebyla to nadsázka. Byl to názor.
Tele vemenné co dokáže něco takového napsat je nepodařený produkt svých rodičů, upřímně, nechci být na místě jeho rodičů, až zestárnou pošle je asi do plynu, holt ho špatně vychovali a tele nechápe situaci., dneska jsou přítěž důchodci, až je vyhubíme stanou se přítěží zdravotně postižení, pak to budou matky na mateřské a nakonec mladí nezaměstnaní včetně tohoto vemene. Senioři se dneska stali tím, co ve fašistickém Německu neárijské osoby, svádí se na ně neúspěch státního aparátu hospodařit a udržet korunu v kase, tudíž neexistuje žádná „přítěž“ ale jen mizerné hospodaření státu , který neustále hledá obětní beránky a výmluvy proč to nejde
JAN NERUDA: DĚDOVA MÍSA
V kamnech praská, dědek každou chvíli
svadlé ruce sobě zahřívá,
kolo vrčí, syn si s prací pílí,
nádobu si z dřeva vyrývá.
Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají –
„Hele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou létají!
Dřevo ukradl jsi v panském lese –
komu děláš z něho koryto?
„Dědovi; – již se mu ruka třese,
nádobí už všechno rozbito.“
„Nauč mne to!“ – „Vida toho kluka,
nač by tvá to ruka uměla?!“
„Až se tobě třásti bude ruka,
koryto ti synek udělá!“
V kamnech praská, dědek shrben pláče,
svadlé ruce syn mu zulíbá,
kolo mlčí, vnouče kolem skáče –
„Táto, proč se kolo nehýbá?“