
Jak se baví internet: Oficiální slovník správného evropského občana
EMA
Roubíček má podezření, že ho Rebeka už zas podvádí. Zamkne jednou krám a běží domů. Rebeka je v ložnici, v posteli, hambatá, rozněžnělá, ale sama.
Roubíček nakoukne pod postel: „Tady není,“ podívá se za paraván, „tady není,“ nahlédne na balkón, „a tady taky není.“ Nakonec otevře skříň. Ve skříni stojí hambatý Silberstein a míří na Roubíčka revolverem. „No, a tady taky nikdo není.“ uzavře to Roubíček, a odchází do krámu.

Přijde chlap do práce pozdě a šéf se ho ptá:
„Proč jdeš zase pozdě?“
Chlap: „No, ráno mi spadl mobil do záchodu.“
Šéf: „A to ti zabralo dvě hodiny?“
Chlap: „No… nejdřív jsem ho zachraňoval, pak sušil… a pak jsem si všiml, že to vlastně není můj mobil.“
Šéf: „Jak není tvůj?“
Chlap: „No, ten můj jsem měl celou dobu v ruce… jen jsem se koukal na TikTok a nevšiml si toho.“








Babička si koupí chytrý telefon a jde za vnukem:
„Prosím tě, jak funguje to hlasové ovládání?“
Vnuk: „Jednoduše, babi, zmáčkneš tlačítko a řekneš, co chceš.“
Babička to zkusí: „Zavolej Pepovi.“
Telefon nic.
Zkusí to znovu, hlasitěji: „ZAVOLEJ PEPOVI!“
Pořád nic.
Nakonec začne křičet: „ZAVOLEJ PEPOVI, TY KRÁME!“
Vnuk: „Babi, musíš mluvit normálně.“
Babička se zamyslí, vezme telefon, podívá se na něj a úplně klidně řekne:
„Prosím tě, milý telefone, mohl bys zavolat Pepovi?“
Telefon: „Volám Pepovi.“
Babička vítězoslavně: „Vidíš? Stačí slušnost. To by ses mohl taky naučit.“













Oficiální slovník správného evropského občana.
Vydal Generální úřad pro jazykovou poslušnost a harmonizované myšlení budoucích Spojených států evropských.
Motto: Když nejde změnit realita, změní se slovník.
Neříkejte, že zdražilo všechno, ale proběhla cenová aktualizace spotřebního koše.
Neříkejte nemám na nájem, ale čelím dočasné výzvě v oblasti dostupnosti bydlení.
Neříkejte beru malou výplatu, ale podílím se na flexibilním mzdovém modelu.
Neříkejte jsme chudší, než když jsme vstoupili do EU, ale prošli jsme optimalizací životní úrovně.
Neříkejte platím čím dál větší daně, ale aktivně přispívám ke společenské soudržnosti.
Neříkejte nebude na důchody, ale že na stáří budete více orientovaní pracovně.
Neříkejte, že se nás nikdo neptal, ale že proběhl expertní proces bez rušivého vlivu veřejnosti.
Neříkejte, že to rozhodli za nás, ale bylo dosaženo efektivního konsenzu na vyšší úrovni.
Neříkejte Brusel to nařídil, ale centrální koordinace nám poskytla hodnotové vedení.
Neříkejte, že volby stejně nic nezmění, ale institucionální stabilita byla zachována.
Neříkejte, že nám lžou, ale komunikace předběhla data, která se dají spolehlivě ověřit.
Neříkejte, že nikdo za nic nemůže, ale že odpovědnost byla úspěšně rozprostřena.
Neříkejte, že se chystáme na válku s Ruskem, ale že rozšiřujeme bezpečnostní kapacitu EU.
Neříkejte, že zbrojíme, ale že probíhá modernizace obranných kapacit.
Neříkejte, že na tom vydělávají zbrojaři, ale že soukromý sektor podporuje naší stabilitu a bezpečnost.
Neříkejte, že budou odvody branců, ale že se posílí občanská připravenost.
Neříkejte, že zakázali normální auta, ale že optimalizovali náš mobilní emisní profil.
Neříkejte nemám peníze na elektromobil, ale že momentálně neparticipuji na dopravní transformaci.
Neříkejte topím draze, ale že finančně podporuji planetární budoucnost.
Neříkejte, že nám zavřeli fabriku, ale že proběhla spravedlivá průmyslová transformace.
Neříkejte, že topit plynem je luxus, ale že výše spotřeby získala motivační hodnotu.
Neříkejte, že doma mrznete, ale že snižujete uhlíkovou stopu.
Neříkejte jsem Čech, ale jsem Evropan s regionální specializací.
Neříkejte, že máte své tradice, ale že spravujete lokální kulturní obsah.
Neříkejte tohle sem nepatří, ale společnost prochází multikulturní adaptací.
Neříkejte, že ztrácíme vlastní identitu, ale že ji rozšiřujeme.
Neříkejte to je ostuda, ale že vznikl prostor pro zlepšení naší pověsti.
Neříkejte držte hubu, ale vaše aktivní zapojení již naplnilo svůj potenciál.
Neříkejte, že se bojíte budoucnosti, ale že se otevíráte novým nejistotám.
Správná slova tvoří správné věty.
Správné věty tvoří správné myšlení.
Správné myšlení tvoří správného občana.
Správný občan neobtěžuje.
Pokud vám některé výrazy znějí absurdně, je to jen tím, že jste jim ještě dostatečně nepřivykli.
Jazyk je jako integrace,
nejprve vás bolí, potom vás mění, nakonec budete tvrdit, že jste to chtěli.
Protože nic není svobodnější než povinný souhlas.






