Covid-19: Proč jsme druzí na světě?

ČT v neděli 18.10. uváděla ve svých zpravodajských relacích na ČT24, že jsme podle listu The New York Times druzí na světě v počtu pozitivních výsledků testu na covid. Před námi je Andora, za námi Belgie a Holandsko. Vysvětlení je samozřejmě velmi prosté. Od září totiž stoupl počet testů za den téměř na trojnásobek. Zatímco od 1. do 7. září bylo provedeno 71648 testů (zdrojem jsou otevřená data MZ ČR), od 10. do 16. října bylo již provedeno 189568 testů. 16. října bylo provedeno doposud nejvíce testů (přes 37000), tj. 3,5krát více než 1. září.

Na obrázku uvádím vývoj počtu testů a počtu pozitivních testů od počátku září do 16. října.

Kdybychom testovali stále v takovém množství jako na počátku září, byl by počet pozitivních na konci období jenom 3266, takových hodnot jsme však dosahovali už koncem září, protože koncem září již stoupnul počet testů na dvojnásobek.

Toto jsou jasná data a jasné výsledky. Na ty není nutné čekat, až si toho všimne The New York Times, ale je možné, pokud by o to redakce ČT stála, spočítat tyto údaje ve vědecké redakci.

Co z výšeuvedeného obrázku vyplývá? Vlastně jedno velmi důležité číslo. Počet pozitivních výsledků se zvyšuje o (3266-499) /45, tj. o 61 osob denně, přepočteno na konstantní počet testů (vztaženo na 1.9.2020, kdy bylo provedeno něco přes 11000 testů). Tento nárůst vypovídá zejména o tom, že se takzvanou chytrou karanténou daří zvyšovat počty infikovaných v testovaných vzorcích „Rekordy“, o nichž s takovou oblibou ČT referuje, se tak jeví touto optikou jako docela poplašná zpráva.

Navíc, v každém svém příspěvku na covidové téma upozorňuji na skutečnost, která se uvádí přímo na stránkách MZ ČR. Výsledky jsou závislé na strategii testování. Čím přesněji vytipuji možné nakažené z trasování, tím se zvyšuje pravděpodobnost toho, že testy budou pozitivní. Na jaře, když se dělal test české populace na promořenost covidem, bylo zjištěno jenom promile osob s protilátkami, tj. osob, které prodělali covid a ani o tom třeba nevěděli. Jestliže testy odhalí 30 % pozitivních výsledků, neznamená to, že je populace promořena na třicet procent! Čím lépe se trasuje a čím méně jsou testování bezpříznakoví jedinci, kteří si test chtějí sami zaplatit, tím musí logicky číslo růst.

A ještě jednu, tentokrát smutnou statistiku počtu zemřelých, kteří byli pozitivně testování na covid. Na jaře zemřelo z celkového počtu pozitivně testovaných asi 20000 osob necelých 400 osob, tj. 2 % pozitivních. Nyní máme počet pozitivních již přes 140000, počet zemřelých asi 1000 osob, tj. asi 0,7 %. Smrtnost je nyní asi třetinová proti jarní fázi. Jasně se ukazuje, jak důležité bylo na jaře ekonomiku uzamknout, protože bylo nutné první náraz s covidem přežít s co nejmenšími následky. Česko se vyhnulo italské cestě a česká vláda podnikla na jaře to nejlepší, co mohla udělat. V současnosti žádná italská cesta fakticky nehrozí, máme dostatečné kapacity přístrojové i léků. Vláda již připouští, že nouzová lůžka se postaví z důvodu jistoty a zřejmě budou vytížena buď málo nebo vůbec. Navíc stále platí, že až 40 % pacientů s covidem v nemocnicích by mohlo být propuštěno, pokud by měli kam jít (většinou se jedná o starší pacienty z domů pro seniory, kam je není možné vracet). Proto je výhodné tyto osoby umístit do hotelů, kde by mohly pobýt až do negativního testu na covid.

Jan Hamáček v televizi Prima prohlásil, že otevřít školy 1. září byla chyba. Odmítám toto tvrzení zcela, neboť reprodukční číslo mezi učiteli bylo mimořádně nízké (viz zde) a distanční výuka na I. stupni a částečně na II. stupni nemůže nahradit chození do školy. V okolních zemích se ostatně vyučuje a třeba ve Švýcarsku, které rozhodně se životy učitelů a dětí nehazarduje, trvala jarní fáze školní výluky jenom měsíc a nyní se jede více méně normálně dál. Hamáčkovo tvrzení je poplatné názorům Romana Prymuly, který by nejraději všechno zavřel. To ale už není cesta. Platí, že české zdravotnictví je schopné virovou pandemii zvládnout na rozdíl od jara s mnohem lepší připraveností. Jsem velmi zvědav, zda se 2.listopadu opravdu děti vrátí do škol „za jakékoliv epidemiologické situace“ – jak tvrdili ministr školství i ministr zdravotnictví. Tři neděle bez výuky asi lze akceptovat, ale další měsíce už rozhodně ne.