7.8.2017
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Jak se muslimové učí milovat Židy

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

PONDĚLÍ 31. ČERVENCE

Britská konzervativní vláda připravuje zákon, podle nějž si každý bude moci vybrat pohlaví. A každý bude mít právo své pohlaví kdykoliv změnit. V lednu muž, v únoru žena, v dubnu dostanete zase chuť být mužem, na léto se opět přehodíte na ženu… Pesimisté vidí v té ukrutné blbosti zkázu, ale my se na to díváme z té lepší stránky. Bude to mimo jiné znamenat konec všech programů vyrovnání šancí. Ať totiž udělají regulátoři cokoliv, nebudou moci zabránit tomu, aby si všichni zapsali preferované pohlaví.

[ad#clanek-respo]

ÚTERÝ 1. SRPNA

Není nad islámskou omluvu. Poté, co kalifornský imám Amar Šáhín vzbudil pozornost veřejnou modlitbou za „anihilaci Židů,“ to mluvčí tamního islámského centra uvedl na pravou míru. Imám nechtěl Židy anihilovat, chtěl je pouze zničit (destroy). Tak co, cítíte se po takové omluvě lépe?

STŘEDA 2. SRPNA

Ve Velké Británii už od 70. let požaduje naprostá většina voličů (k 90%) rázný postup proti imigraci. Voliči navíc ve výzkumech tvrdí, že je to pro ně vysoká priorita. Nepromítá se to do volebního chování, protože mezi velkými stranami existuje tichá dohoda, že z imigrace neudělají volební téma, takže si lidé nemohou vybrat. Během těch let se objevilo několik pokusů kandidovat s protiimigračním programem, ale všechny narazily na to, že se proti nim spojily všechny strany, státní správa, policie, sdělovací prostředky.. a nenašel se nikdo, kdo by měl sílu to prorazit.

To samé teď probíhá v Německu. Uvádím to proto, že v dnešní diskusi objevily názory, že když se protiimigrační odpor neprojeví ve volebním výsledku, lidé s imigrací souhlasí. Ani náhodou! Problém není ve voličích, ale ve špatném politickém systému.

ČTVRTEK 3. SRPNA

Víte, že londýnská kavárna používá pro vlastence výraz “little englander”? (angličánek) Docela přesně to odpovídá místnímu “Čecháček.” Tak si říkám, že bychom měli své anglické přátele naučit slovu SUNFUCKER.

PÁTEK 4. SRPNA

Justine Damond byla krásná žena, která byla cvičitelkou jógy a měla před svatbou. 15. července letošního roku se nachomýtla k domnělému znásilnění a přivolala policii. Jenže měla smůlu. V policejním voze totiž neseděl obyčejný policista, ale somálský imigrant a islámský fundamentalista Mohamed Noor. K policii ho vzali v rámci programu zvýhodňování menšin. Když Justine doběhla k policejnímu vozu, Mohamed Noor vypnul kameru a zastřelil ji. Případ se dosud vyšetřuje, detaily jsou nejasné, stejně tak motivace. Mohamed Noor tvrdí, že se blondýny polekal.
Nicméně co následovalo v dalších týdnech, o tom žádné pochybnosti nejsou. Na jedné straně bagatelizace celého případu ve velkých médiích (vlastně se tak moc nestalo), na druhé straně záplava postů nadšených ze zabití „bílé děvky.“ Twitter ani Facebook tentokrát neblokoval. Zkrátka, zastřelit neozbrojenou blondýnu není srovnatelný problém jako ozbrojeného černého gangstera. I po Trumpově zvolení zůstává Amerika zemí drsného protibělošského rasismu.
Až vám budou politici zase tvrdit, že je zapotřebí přijímat k policii muslimy, vzpomeňte si si na Justinu Damond.

SOBOTA 5. SRPNA

Emmanuela Macrona už podporuje pouhá třetina Francouzů a dále to klesá. Nevypadá to, ale, že by to ho znepokojovalo. Spíš vidíme přechod na novou formu vládnutí.
1) Celá politická elita napříč spektrem, všechny velké peníze a média se spojí k podpoře jediného kandidáta.
2) Po intenzivní mediální a reklamní kampani, agitace na školách, na pracovištích atd. se pro něj podaří získat alespoň takovou lidovou podporu, aby to při velmi nízké volební účasti stačilo k vítězství.
3) Takto ustavený politik vládne čtyři roky diktátorským stylem. Lidé ho nenávidí, ale jemu je to jedno.
4) Elity mezitím v tichosti připravují jiného “úplně nového a protisystémového” kandidáta”.

A hloupí lidé vykřikují, že když probíhají volby, je to demokracie. Ani náhodou.

NEDĚLE 6. SRPNA

Znovu slyším, že nemáme právo bránit svoji kulturu, pokud nejsme schopni ji přesně definovat. „Vždyť vy ani nedokážete říct, co to je!“ Jenže v kultuře přece nejde o věci, které dokážeme definovat. Jde o věci, které prožíváme každý den, každou hodinu a každou minutu. Jsou pro nás tak samozřejmé, že je vlastně už ani nevnímáme a naplno je uvědomíme, až když jsou zpochybněny.

Kdyby se vás někdo před pěti lety zeptal na definici kultury, dali byste do té definice, že v naší kultuře lidé před sebou navzájem odkrývají svou tvář? A kdyby se vás někdo zeptal před dvěma lety, dali byste do definice naší národní kultury, že na plovárnách platí pro všechny stejná pravidla co do oblékání? Ano, vedly se tehdy spory o koupání nahoře bez, ale nikdo nezpochybňoval základní princip – existenci jednotných pravidel v rámci veřejné plovárny. Bylo to pro nás tak samozřejmé, že bychom to ani nedávali do definice kultury. Ale to neznamená, že to nebylo důležité. A takhle je to se vším.

[ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (43 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...