8.8.2021
Kategorie: Historie

Bourání komunistických mýtů: Národní výbory za socialismu fungovaly jako orgány současných samospráv obcí, měst a krajů

Sdílejte článek:

BKM

“Národní výbory za socialismu fungovaly jako orgány samosprávy v obcích, městech a krajích”. 

S tvrzením souhlasily více než dvě třetiny respondentů (69%) podle průzkumu agentury FOCUS z dubna 2018 

Fakta a vyvrácení mýtu 

Základní principy, na kterých by měla být v rámci demokratického decentralizovaného státu postavena územní samospráva, definuje  Evropská charta místní samosprávy Rady Evropy . 

Národní výbory nesplňovaly základní definici místní samosprávy

Charta definuje v článku 3 místní samosprávu jako právo a způsobilost místních orgánů v mezích zákona spravovat a řídit podstatnou část veřejných záležitostí v rámci jejich kompetencí a v zájmu místního obyvatelstva, přičemž toto právo vykonávají rady nebo jednatelství, jejichž členové jsou svobodně zvoleni na základě přímého, rovného a všeobecného volebního práva tajným hlasováním, a které mohou mít k dispozici jim podřízené výkonné orgány. 

Národní výbory během éry ČSSR nesplňovaly základní definici místní samosprávy podle této listiny. Nevykonávaly originální samosprávné kompetence v zájmu místního obyvatelstva, ale zastupovali státní moc a jednali jménem av zájmu komunistické strany, která měla ústavou zakotvené postavení vedoucí síly společnosti. Zástupci občanů v národních výborech nebyly volení ve svobodných volbách.

Národní výbory nebyly autonomní 

Ohledně působnosti územní samosprávy v článku 4 charta uvádí, že správu veřejných věcí provádějí přednostně ty orgány, které jsou k občanovi nejblíže, přičemž pravomoci udělené místním orgánům jsou obyčejně plné a výlučné. Tyto pravomoci nesmí porušit ani omezit žádný ústřední či regionální orgán, s výjimkou případů stanovených zákonem. Místní orgány by mít v mezích zákona plné právo jednat ve všech věcech, které nejsou vyňaty z jejich působnosti nebo nejsou v působnosti jiného orgánu.

Ani tento princip nebyl v rámci hierarchické struktury národních výborů respektován, neboť národní výbory nižších stupňů podléhaly příkazům výborů vyšších stupňů.

Národní výbory neměly fiskální autonomii vlastní samosprávám

Místní orgány by podle čl. 9 charty měly mít právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou volně disponovat v rámci svých pravomocí, přičemž alespoň část finančních zdrojů místních orgánů by měla být odvozena z místních daní a poplatků, výšku kterých mají právo určovat v mezích zákona tyto místní orgány.

Základem finančního hospodaření národních výborů byl rozpočet, který si sestavovaly jako součást státního rozpočtu. Místní národní výbory sice měli podle zákona pravomoc spravovat místní poplatky jako své rozpočtové příjmy, ovšem druhy poplatků, které byly místní národní výbory povinné vybírat, určovala vláda a ministr financí mohl rozhodnout i to, že jednotlivý poplatek spravují jako svůj rozpočtový příjem okresní nebo krajské národní výbory. Vláda také určovala, kdy a jaké sazby poplatků určí národní výbory. Národní výbory neměly tedy ani skutečnou fiskální autonomii jaká náleží skutečně samosprávným orgánem.

Národní výbory nebyly samosprávné

V poválečném období až do roku 1990 na našem území nelze ani na místní a regionální úrovni hovořit o správě věcí veřejných v samosprávném smyslu, ale o výkonu státní moci. O výkonu státní moci, kterou reprezentovala de facto jedna strana – Komunistická strana Československa, která měla monopol na moc a vládnutí (více v kapitole 3.2 Samospráva a volby ).

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 2,42 out of 5)
Loading...