51 let od „přátelské pomoci“

Přesně před 51 roky (20. srpna 1968 v 23:00) začala invaze vojsk států Varšavské smlouvy do Československa. Nebyl jsem tehdy ještě na světě, ale měl jsem kolem sebe dost lidí, kteří se o tom nebáli mluvit.

V roce 1968 převzalo vládu v KSČ reformní křídlo. Žádní kapitalisté, ale reformní komunisté. Dočasně se jim podařilo otevřít hranice a uvolnit cenzuru tisku. To se stalo hrozbou pro tehdejší držitele moci nad zeměmi střední a východní Evropy. Tehdy byli tito „velcí šéfové“ v Moskvě a zaštiťovali se socialismem jako cestou k zářné komunistické budoucnosti. Pražské jaro, podobně jako předchozí Maďarské povstání v roce 1956, pro ně představovalo hrozbu. V Československu, stejně jako například v Maďarsku, šlo o moc jako takovou. Socialismus byl jen zástěrkou, hezkým příběhem pro lidi, kteří pro samou starost o živobytí nikdy příliš nesledují politiku a nechávají za sebe rozhodovat ostatní ve víře, že se tak budou mít lépe.

Dnešní svět je o něco jiný. Komunismus a tradiční socialismus je zprofanovaný. U nás se sice komunistická strana ještě drží, nyní asi nejblíže vládě od roku 1989. Ale ti novodobí uzurpátoři dálkového ovládání našich životů hledají svoji novou tvář. Nacházejí ji, jak jinak, u témat, která při vhodném podání vypadají, že jsou světoborně důležitá a jejich prosazování správné. Boj proti oxidu uhličitému či (údajně související) změně klimatu je jedním z nich. Ani v minulém století nebyli „ředitelé cizích životů“ jen komunističtí. Stačí vzpomenout na italský fašismus(neplést s německým nacismem).

Nenechme se zmýlit. Jedni totalitáři sice odešli, ale jiní jsou tady. Vlastně ne všichni jsou noví. Někteří to vzali z komunistických kanceláří přímo do Bruselu. Mají různé barvy a zaštiťují se různými dobře vypadajícími ideologiemi. Ale všichni takoví chtějí to stejné. Moc nad životy svých poddaných. A státní moc, pokud se jí podaří zbavit (úmyslně) omezujících pout, se stává tvrdým diktátem.

Z Orwellova románu 1984 se možná jen stěhujeme do Huxleyho Brave New World (Konec civilizace).