1,2 miliardy za předsednictví EU?

Předsednictví EU si Česko zažilo krátce po svém vstupu do EU. Bylo to v době vlády Mirka Topolánka a jeho hlavní rival Jiří Paroubek se mu „odměnil“ tím, že Topolánkova vláda prohrála díky přeběhlíkům od zelených a ODS hlasování o nedůvěře vládě. Byl to originální český příspěvek, protože to snad bylo poprvé, kdy během předsednictví EU v dané zemi padla vláda. Toto předsednictví navíc bylo navíc poznamenáno korupční kauzou ProMoPro, jejíž dozvuky a soudní rozhodnutí se táhly téměř do současnosti.

Pád Topolánkova kabinetu a nástup úřednické vlády Jana Fischera byl jen špičkou ledovce celkového marasmu tehdejší české politiky. Právě Fischerova vláda nakonec vládla přes rok a „zasloužila“ se o největší schodek rozpočtu Česka téměř 200 miliard korun. Podle údajů o vývoji státního rozpočtu zde byl na rok 2009 plánován deficit 38 miliard, skutečnost byla 192 miliard. Fischerova vláda se prostě chovala klasicky jako “úřednická“ a deficit vůbec neřešila. Navíc se proslavila i tím, že se vůbec nezabývala vývojem v oblasti obnovitelných zdrojů a nechala v platnosti naprosto nesmyslnou podporu za výkup elektřiny z fotovoltaiky v částce 12 Kč/kWh. Následky této politiky si nese státní rozpočet dodnes.

Tomáš Petříček, český ministr zahraničí, „pohovořil“ se svým typicky utrápeným výrazem ve zpravodajství ČT a stěžoval si na objem finančních prostředků, které jsou plánovány na české předsednictví roku 2022. Nebudeme tak podle něj schopni zajistit „řadu akcí“. Premiér Andrej Babiš kontroval tím, že se bude snažit o „přátelské předsednictví“, během něhož se nebude létat do Bruselu, ale jednat prostřednictvím internetu. K tomu lze jen s určitým sarkasmem dodat, zda ještě v té době bude předsednictví EU mít nějakou váhu a zda to již nebude jen taková labutí píseň chybné europolitiky.

Co se finanční částky týče, je to 200 milionů na měsíc, sedm milionů na den. Jen tato prostá aritmetika ukazuje, jak i tento „redukovaný výdaj“ je částkou svým způsobem skandální. Co si od vynaložení této částky slibovat? Bohužel, po zkušenostech s minulým předsednictvím si nelze slibovat vůbec nic. Bude to opět „festival radosti a optimismu“? Nebo se bude konat opět v dusné atmosféře kvót a nekončící migrační krize?

Předsednictví EU je vlastně jakýsi pozůstatek z dob, kdy ústředí EU, Brusel, nebylo zdaleka tak mocné a skutečná výkonná moc náležela Evropské radě, setkání premiérů a prezidentů EU. Nyní, v čase Lisabonské smlouvy a s ním spojené možnosti vládnout pomocí přehlasování (viz první migrační kvóty) je to jen zbytečná a nákladná show. ČSSD, která by nejraději všechny finance nasměrovala do sociální oblasti, se v daném případě chová „nesystémově“. Ministryně Jana Maláčová si stěžuje na chybějící miliardu pro sociální služby a v případě předsednictví nechá miliardu nevyužitou na sociální účely? Podivné. Navíc to vypadá, že by si nechala líbit i miliardy dvě nebo tři. Zdá se mi, že i částka 1,2 miliardy je naprosto přemrštěná a na uspořádání jednoho summitu předsedů vlád EU by mělo stačit pár milionů korun. Za víc ostatně výsledek podobné schůzky ani nestojí.