21.9.2014
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Platí tě stát? Hledej si nový job!

Sdílejte článek:

OD: IVAN SEDLIAČIK 21|09|2014

Základní teze zní: Stát hodnoty nevytváří, pouze přerozděluje. Hodnoty jsou tvořeny podnikateli, kteří odvádějí daně. Z těchto daní pak může fungovat stát a poskytovat veřejné služby, které jsou potřebné. To samé platí pro zaměstnanost. Pracovní místa vytváří podnikatel, ne stát. Zaměstnanost ve veřejném sektoru je jen odvozenou zaměstnaností, která je financována z daní. Česko však tuto tezi vytrvale ignoruje, co se mu v budoucnu určitě vymstí.

 

[ad#hornisiroka]

 

Představme si dávnou historii, když ještě stát v takové formě jako známe dnes neexistoval. Všichni lidé byli podnikatelé, neboť vytvářeli hodnoty. Žili ze zemědělství a řemesel a “tzv. Služby státu” si zajišťovali svépomocí v komunitě. Obrana jejich osídlení, učení dětí, vykopání studny. Postupně se však rozvinula dělba práce, vznikl obchod, později přišlo k industrializaci … a také vznikl stát. Stát, jehož funkcí bylo poskytování veřejných služeb. Ubyl počet podnikatelů a změnila se jejich struktura. Z podnikatelů v zemědělství a řemeslech se stali zaměstnanci jiných podnikatelů. Velikost podniků se zvětšovala. A začali platit daně. Daně, z nichž stát “vytvořil” služby státu a odvozenou zaměstnanost ve veřejném sektoru.

 

Následující příklad je velmi zjednodušený, ale vysvětluje nám základní podstatu. Nemůžeme spotřebovat více než vytvoříme. Uvažujeme o státě, kde je pouze jediný podnikatel, který ročně vypěstuje 100 jablek. Těchto 100 jablek se rozdělí podle následující zjednodušené rovnice (J – jablko):

 

100 J (produkce podnikatele) = 30 J (daně státu) + 30 J (mzdy zaměstanců) + 30 J (pronájem půdy) + 10 J (zisk, odpisy, ostatní náklady)

 

Daňová sazba (daňové zatížení) je 30%. Z odvedených daní stát poskytuje služby (a zaměstnává další lidi). Z položky zisku podnikatel financuje případné úvěry, nebo rozvoj podniku (investice do nových jabloní). Odpisy a jiné náklady zajišťují, že jabloní je dostatek a jejich zdraví je v pořádku. Mzdy jsou jasná položka, pro tento příklad uvažujme, že podnikatel má 30 zaměstnanců a každý dostane roční plat 1 jablko. Když stát zvýší daně na 40 jablek, podnikatel zvýšení o 10 jablek promítne do snížení mzdy zaměstnancům, nebo část z nich propustí (pokud to neohrozí produkci). Bude platit nová rovnice s efektem vyšší nezaměstnanosti (a nižších mezd):

 

100 J (produkce podnikatele) = 40 J (daně státu) + 20 J (mzdy zaměstanců) + 30 J (pronájem půdy) + 10 J (zisk, odpisy, ostatní náklady)

 

Výšku pachtovného ovlivnit nemůže a kdyby snížil zisk, odpisy a jiné náklady, odrazilo by se to na výšce produkce. Nevypěstujete 100 jablek, ale 80. Začala by platit nová rovnice:

 

80 J (produkce podnikatele) = 32 J (daně státu) + 18 J (mzdy zaměstanců) + 30 J (pronájem půdy) + 0 J (zisk, odpisy, ostatní náklady)

 

V nové rovnici však vybere stát na daních jen 32 jablek, neboť daňová sazba byla 40% a produkce 80. Zaměstnanci dostanou pouze 18 jablek (stoupne nezaměstnanost, neboť podnikatel už nepotřebuje na sníženou produkci 80 jablek tolik zaměstnanců). A nakonec nulový zisk, odpisy a jiné náklady způsobí v budoucnu další pokles produkce, až si podnikatel řekne, že mu to nestojí za tu námahu a ovocný sad nechá aby zchátral.

 

 

Naštěstí (nebo naneštěstí) princip zchátralých ovocných sadů platí jen pro některé malé a střední podniky. Velké podniky navzdory daňové sazbě 40% odvádějí státu při produkci 100 jablek pouze 20 jablek, pokud jsou šikovnější, tak možná i méně. A není za tím podvod, ale nástroj zvaný daňová optimalizace. Smutné je, že pár jablek jako daň vybere od podnikatele jiný stát (tzv. Daňový ráj), ne ten náš, kde se nachází ovocný sad. Důležité stále však je, že platí modifikovaná rovnice:

 

100 J (produkce podnikatele) = 20 J (daně našemu státu) + 10 J (daně státu cizímu) + 30 J (mzdy zaměstanců) + 30 J (pronájem půdy) + 10 J (zisk, odpisy, ostatní náklady)

 

Stát tedy vybral pouze 20 jablek, přesto, že předtím vybral 30 a zachtělo se mu dokonce 40. V praxi to znamená, že bude moci poskytnout méně veřejných služeb a zaměstná také méně pracovníků.

 

Modelovat můžeme donekonečna. Rovnováha se však oklamat nedá. Pardon, dá se, ale jen na chvíli. Stát totiž do rovnice přidal položku “zadlužení veřejného sektoru”. Ale jelikož stát nic nevytváří, pouze přerozděluje, dluh se splatí z budoucích daní.

 

Iluze blahobytu, který nám dává stát pomine a na výdajové straně státního rozpočtu zůstanou pouze 2 položky – splátka jistiny dluhu a splátka úroků. Veřejné služby již nebudou a ani zaměstnanost ve veřejném sektoru. Pro ilustraci, například v průmyslu Slovenska meziročně (Q1 / 2012-Q1 / 2013) ubylo 30 tisíc pracovních míst, což představuje úbytek okolo 5%. Ve stejném období však ve veřejné správě vzrostl počet zaměstnanců o 10 tisíc a nárůst činil téměř 6%. Míra nezaměstnanosti byla 14,5% a nezaměstnaných skoro 400 000 lidí. Nechci si představit když ta bublina praskne a pravda vyjde na povrch. Tak jako vyplula v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Irsku a na Kypru. Potom bude platit nová rovnice:

 

Platí tě stát? = Hledej si nový job!

 

ZDROJ: Ivan Sedliačik

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky