30.3.2021
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Zkušená plicní lékařka: Strach ochromuje a oslabuje imunitu

Sdílejte článek:

RK

Máme za sebou rok epidemie onemocnění, které v drtivé většině případů napadá plicní tkáň. Plíce si můžeme představit jako velmi jemnou síť pavučin, kde přes tenké membrány cévních kapilár nasávají do sebe červené krvinky kyslík. Zkušenou plicní lékařkou je MUDr. Andrea Marčíková Vitkovská, v oboru pracuje od roku 1997, poslední rok také na covidovém oddělení v Kroměřížské nemocnici.

  • Covid převrátil život naruby prakticky všem, jak se změnila tvoje práce? Ty jsi zkušená “plicařka” a plíce jsou tak říkajíc terčem Covidu…
165383183_10159186727877276_1378202538208935610_nRok pandemie. Nebyl a není jednoduchý pro nikoho. Na začátku jsem si vůbec nedokázala představit, co nás vlastně čeká. O nemoci jsme nevědeli skoro nic, učili jsme se za pochodu. Moje práce se až tak nezměnila – já jsem praxi nezavřela, naopak práce přibylo. Pracuji i na plicním covidovém lůžkovém oddělení. Takže teď teď kromě našich pacientů s CHOPN, astmatem, sarkoidosou, fibrozami řešíme pacienty s onemocněním COVID a hlavně po něm. Naše ambulance fungovala a funguje po celou dobu – pacienti se objednávají telefonicky, sestřičkám sdělí potíže… Pokud máme podezření, že by pacient mohl být infekční – objednáme ho na konec pracovní doby, aby se nepotkal s ostatními v čekárně.
  • Ukazuje se, že největší problém je relativně malá skupina lidí, kteří po onemocnění covidem dospějí k těžkému zápalu plic. Je poměrně obtížné předpovědět, kdo to bude. Vypozorovala jsi nějakou zákonitost?
Musím pečlivě naslouchat, co mi pacienti říkají a dobře se ptát. Každý člověk je jedinečný originál – proto každý vnímá svoje potíže jinak, připsuje jim růzou váhu. Každý má jinak nastavený práh bolesti, vnímání dechové tísně a nepohody. Skoro všichni naši chroničtí pacienti, kteří jsou COVID pozitivní, nám telefonují a radí se co mají dělat. Vždy se ptám od kdy jsou potíže, jak jsou vysoké teploty, jaké mají jiné příznaky. Pokud není nutná hospitalizace, tak každý den telefonická kontrola, po úlevě ob den. Po ústupu teplot pak kontrola fyzicky s kompletním vyšetřením u nás v plicní ambulanci. Při zhoršení samozřejmě přistupujeme aktivně ke kompletnímu vyšetření.
  • Kdo jsou tedy nejohroženější?
Vnímám to tak, že těžké průbehy mají pacienti starší, častěji muži s nadváhou a vysokým tlakem a cukrovkou… A lidi, kteří mají strach. Jsem přesvědčená, že to, v jakém stresu a strachu žijeme už rok má opravdu dopad na tíži nemoci. Myslím, že media by měli ubrat. Musíme si uvědomit, že strach ochromuje a oslabuje imunitu. Často už předepisuji i léky na zklidnění.
  • Vážnější průběh u mladších ročníků je spíše vyjímečný, ale o to hroznější, když to dopadne špatně. Logicky si všichni kladou otázku proč?
U mladších lidí a sportovců si myslím, že je to otázka přetrénování, přepracování a vyčerpání těla – jak nedostatečnou regenerací, tak stresem. Mnoho lidí se ocitá po roce omezení na hranici těžko řešitelných finančních, pracovních i rodinných a psychických potíží.
  • Jak hodnotíš práci první linie, tedy praktických lékařů? Je dostatečně postaráno o pacienty v počínající fázi onemocnění?
Je to o lidech. Velmi si vážím těch obětavých kolegů, kteří stále pracují v normálním režimu, ba i po ordinačních hodinách, těch kteří v případě nutnosti navštěvují pacienty i doma. Na druhou stranu, najdou se praktičtí lékaři, kteří ještě dnes pacienty řeší jen „po telefonu“, což je neštěstí.
  • Stává se často, že se nemocní s Covidem dostanou do nemocnice pozdě?
Není to pravidlem, ale stává se to. Je to podle mě tím, že pacienti nedokážou rozeznat , kdy nazrál čas, kdy mají volat pomoc. Někteří se třeba nedovolají svému praktickému lékaři, často chtějí vydržet, do rána, do pondělí… a čekají, jestli to přejde. K nám volají jako poslední možnost i “cizí lidé“, které neznám a nemám v péči – že jim bylo na obvodu řečeno, že mají volat záchranku jen v ohrožení života – ale jak to oni mají poznat?
  • A jak to mají poznat?
Naše pacienty poučuji – pokud neřeknete jednu větu na jeden nádech, a musíte se dodechovat – volejte záchranku.
  • To je podstatný rozdíl oproti doporučením z jara, kdy vedení resortu zdravotnictví vyzývalo, aby se záchranka volala, až když se člověk dusí.
Ano.
  • Pacienti po prodělaném Covidu plní čekárny plicních ambulancí. Jaké jsou následky, když už někdo přežije covidový zápal plic?
I opravdu těžké stavy se dají vyléčit ad integrum (z lat. = zcela do normálu). Jen to trochu trvá, je potřeba vydržet s nervama a nechat kortikoidy dostatečně dlouho, pak se plicní tkáň vyhojí. Dokonce i u postižení 80% tkáně je velká šance na úpravu. Opravdu rychle ale nastupuje svalová slabost. Dušnost v rámci post covid syndromu je převážně o ztrátě svalové kondice. A my vyšetřujeme i sílu nádechovych svalů, nastavujeme rehabilitace a dáváme rehabilitační pomůcky.
  • To je určitě optimistické zjištění, přesto je určité procento pacientů, kteří covidové pneumonii podlehnou. Co podle tebe nejvíc způsobí fatální zhoršení u toho kritického procenta pacientů?
Že přijdou pozdě, ve fázi, kdy už jsou příliš vyčerpaní. Nebo do virem narušeného terénu nasedne bakteriální superinfekce. Nebo je tam něco nepoznané v imunitě lidi. Něco, co prostě nevíme. Bezprostředním smrtícím faktorem je otok plic. Když přesáhne určitou míru, kyslík se k červené krvince nedostane.
  • Za rok boje z virem bylo vyzkoušeno hodně nadějných léků, nyní je hitem internetu antiparazitikum ivermectin. Máš s ním nějakou konkrétní zkušenost?
Podporuji ověřené postupy – od jarní vlny máme terapeutický algoritmus, který se nám jak v nemocnici , tak v ambulanci osvědčil, podle něj postupuji a myslím si, že máme nadprůměrné výsledky. S Ivermectinem nemám zkušenost.
  • Jak hodnotíš průběžný výsledek posledního locdownu? Vím, že jsi docela radikální kritik.
To je těžké – hlavně na začátku, když nikdo nevěděl s čím máme tu čest, jsem podporovala všechny vládní opatření, uklidňovala své přátele a známé. Jenže dnes mám pocit, že to bylo a je ode zdi ke zdi. Nepochopím, proč jsou zavřené malé obchody a provozy, a ve stejné době otevřené hypermarkety. Nošení roušek venku když kolem mě nikdo není? To je špatně. Zákaz sportovat? Ministr zapomněl že ve zdravém těle zdravý duch. Myslím, že sport venku epidemická čísla nezhorší. Za špatné považuji i zavření škol.
  • Je pravda, že iracionální opatření způsobují nechuť lidí dodržovat to, co je naopak racionální a důležité. Ale na to jsme malí páni a hlavně nejsme epidemiologové. Co bys jako člověk z praxe poradila lidem zbitým rokem mimořádných opatření, co bys ráda viděla v nejbližších týdnech?
To, že jsme zavřeli staré lidi v Domovech důchodců a doma – bez kontaktu s blízkými – to je opravdu špatně. Pokud jsou naočkovaní, je na čase je pustit ven a návštěvy k nim. Měli bychom co nejrychleji nechat děti chodit do školy a sportovat. Cesta ven? Hýbat se a nestresovat se. A očkování, byť s vědomím, že aktuálně jsme docela „slušně“ promoření. Můj osobní názor je, že bych neočkovala lidi, kteří mají vysoké titry protilátek. Očekávám změnu očkovací strategie – u lidí, co mají onemocnění za sebou, podle mě stačí jedna dávka vakcíny – první dávkou bylo překonání nemoci.
  • Díky za rozhovor, myslím, že diskuze bude živá. V každém případě, díky za Tvou práci a ať už to mimořádné nasazení brzy skončí.
 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    V Bruselu se zbláznili

    RADIM FIALA  V Bruselu se zbláznili. Toto opatření EU povede ke zničení ekonomiky, nezaměstnanosti a brutálnímu nárůstu chudoby! EU

    EET je potřeba rozšířit!

    TOMÁŠ FLAŠKA Pro všechny zastánce a podporovatele EET (=Elektronická evidence tržeb) malé porovnání, kdyby se to mělo týkat i